Tallinn - Finsko a Estonsko by mohl propojit podmořský železniční tunel, napsal dnes estonský list Postimees. Výstavba tunelu pod dnem Finského zálivu by měla stát kolem 13 miliard eur (350 miliard korun). Ze čtyřiceti procent by se na financování měla podílet EU.
Podle předběžných výpočtů by se vložené prostředky měly vrátit do 40 let. Tunel by měl být v závislosti na zvolené trase dlouhý kolem 50 kilometrů.
Vládní memorandum o společném projektu podepsali v Tallinnu ministři dopravy Finska a Estonska, kteří počítají s termínem realizace kolem roku 2030. Tunel má být součástí železničního koridoru zvaného Rail Baltica, který má propojit hlavní města Finska, pobaltských států, Polska a Německa. Výstavba vlakového spojení dlouhého kolem tisíce kilometrů má začít v roce 2020.
Finsko si od projektu slibuje lepší spojení s Evropou, zejména se středoevropskými státy, napsal Postimees. Cesta pod mořem vlakem z Tallinnu do Helsink bude trvat zhruba půl hodiny. Ročně se počítá s přepravou kolem 11 milionů cestujících.
Zveřejněny už byly dokonce kalkulace jízdného - cesta by měla přijít na 36 eur v dnešních cenách (asi tisíc korun).
Související
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Finsko tlačí na Trumpa: Ukrajina potřebuje rakety Tomahawk pro útoky na Rusko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák