Migrační krize: Tusk odmítá bitvu mezi plány A, B a C. Bude speciální summit s Tureckem

Speciální summit s Tureckem se má uskutečnit počátkem března. Agentura Reuters s odvoláním na diplomaty zmínila termín 5. března.

"V souvislosti s migrací je nutné budovat evropský konsensus. Je proto třeba vyhnout se bitvě mezi různými plány, jak na krizi reagovat," prohlásil v noci po prvním jednacím dni unijního summitu předseda Evropské rady Donald Tusk.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové bylo svolání mimořádného summitu s Tureckem důležité mimo jiné proto, že turecký premiér Ahmet Davotuglu kvůli teroristickému útoku v Ankaře nemohl ve čtvrtek dorazit do Bruselu.

"Musíme se v první řadě vyvarovat bitvy mezi plány A, B a C. Nemá to vůbec smysl, jen to v Evropské unii vytváří dělící čáry," řekl Tusk.

Podle Merkelové zůstává prioritou spolupráce s Tureckem. Hlavy států a vlád evropské osmadvacítky chtějí podle ní lépe chránit vnější hranici EU, ale i citelně snížit počet příchozích migrantů. Uvažovat je potřeba také o způsobu, jakým by se mohli běženci do Evropy dostat legálně, dodala kancléřka. Při lepší ochraně hranice by podle ní dobrovolné přebírání těch, kdo na azyl nárok mají, mělo odstranit vysoké riziko úmrtí při složité cestě přes moře.

O plánu B hovoří země ze středu a východu EU, především takzvaná visegrádská skupina jako o variantě pro případ, že ani úzká spolupráce s Tureckem počty migrantů výrazně nesníží a že Řecko výrazně neposílí svou schopnost chránit vnější hranici schengenského prostoru volného pohybu.

Česka republika, kterou na summitu zastupuje premiér Bohuslav Sobotka, podpořila shodu summitu na nutnosti omezení migračního proudu a ilegální migrace do EU. Premiér na jednání označil zachování Schengenu a svobody volného pohybu za priority.

"ČR velmi přivítala fakt, že závěry Evropské rady, které stanovují další směr řešení migrační krize, obsahují naprostou většinu priorit pražského summitu V4," uvedl premiér Sobotka.

Podle Tuska je také třeba respektovat pravidla, která byla společně přijata. "To se týká jak rozhodnutí o přerozdělování (žadatelů o azyl) tak potřeby vrátit se postupně k situaci, kdy všichni členové schengenského prostoru plně uplatňují jeho pravidla," poznamenal.

Kritiky se na jednání o migraci dočkalo Rakousko, které ve středu oznámilo, že omezí počet přijímaných žádostí o azyl na hranicích na 80 denně. Kancléř Werner Faymann ale po konci pracovní večeře uvedl, že na rozhodnutí jeho vlády se nic nemění.