Nejsme německá čekárna. Rakouský kancléř odmítá kritiku za změnu uprchlické politiky

Za nedávnou změnou migrační politiky rakouské vlády nestál ani tlak koaliční Rakouské lidové strany (ÖVP), ani výsledky průzkumů veřejného mínění, ale očekávané vysoké počty příchozích migrantů v letošním roce.

Potřebu změny způsobu řešení migrační krize si Faymann údajně uvědomil loni v zimě při diskuzi s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Obrat v myšlení kancléře prý nastal v okamžiku, když si uvědomil, "že jsou i v Německu lidé, kteří si myslí 'No co, tak přijde jeden až dva miliony (migrantů) a 300.000 až 400.000 z nich stejně zůstane v Rakousku.'" To je podle Faymanna nepřijatelné. "Nejsme německá čekárna," upozornil.

Vídeň začala v polovině února na hranicích přijímat jen 80 žádostí o azyl denně a dál do Německa pouštět nanejvýš 3200 migrantů. Později se Vídeň se zeměmi na takzvané balkánské stezce dohodla, že budou přes hranice pouštět jen asi 580 migrantů denně. V loňském roce přitom Rakousko přijalo celkem 90.000 žádostí o azyl.

Nyní je podle Faymanna důležité zavřít kromě takzvané balkánské stezky vedoucí přes Řecko, Makedonii, Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko do Rakouska a dál do Německa také případné alternativní trasy, "ať už vedou přes Itálii či Bulharsko".

Faymann ještě loni vehementně odmítal zavedení "horní hranice" počtu přijímaných žádostí, odmítl ale, že by na změnu jeho názoru měla vliv koaliční strana ÖVP. "To koaličního partnera trochu přeceňujete," řekl moderátorce diskuzního pořadu.

Z Rakouska by si mělo vzít příklad i Německo a rovněž zavést limit počtu přijímaných migrantů, myslí si Faymann.

Nefunkčnost systému přerozdělování migrantů mezi jednotlivé členské země EU je podle rakouského kancléře do jisté míry vinou samotných běženců, kteří podle něj nechtějí jít jinam než do Německa či Rakouska.