Velká selhání, desítky mrtvých: Co čeká belgickou vládu po útocích v Bruselu?

Zmatek a vzájemné obviňování

Analýza upozorňuje, že se týden po útocích belgičtí politikové jen navzájem obviňují a nadávají si, což je zklamáním pro ty, kteří doufali, že útoky povedou k „velmi potřebné reformě".

Situaci podle ní vykresluje například incident, který se v neděli odpoledne odehrál v Bruselu, kdy se „skupina rasistů" vydala na pochod s úmyslem zničit památníky obětí; v rámci pochodu se mezi účastníky objevila i nacistická gesta. Nakonec byli rozehnáni policií s vodními děly.

Podle analýzy frankofonní starosta Bruselu Yvan Mayeur z incidentu obvinil vlámské politiky – Hanse Bonteho, který je starostou města, ze kterého protestující do Bruselu přijeli, a Jana Jambona, belgického ministra vnitra.

Jambon podle analýzy navíc čelí obviněním, že se snažil svést vinu na policii kvůli nezadržení atentátníků v Bruselu a na regionální vládu v Bruselu kvůli nezastavení provozu metra bezprostředně po útocích na letišti.

Analýza dále varuje, že v případě teroristických útoků došlo v Belgii k celé řadě pochybení, které nakonec vedly k útokům.

Chyba za chybou

„Když zvážíme, kolik chyb už vyšlo najevo a kolik lidí zemřelo v Paříži a nyní v Bruselu, zdá se nepochopitelné, že žádný z předních belgických politiků nemusel z vlády rezignovat. Dva dny po útocích se ukázalo, že ministr vnitra Jambon a ministr spravedlnosti Koen Geens nabídli premiéru Charlesi Michelovi své rezignace – ten jim ale nařídil, aby ve svých funkcích setrvali."

Analýza podotýká, že podobná situace v rámci belgické politiky není ničím výjimečným. „Stačí si vzpomenout, že žádný ministr nerezignoval ani za chyby učiněné při vyšetřování případu Marca Dutroxe, který unesl, znásilnil a zabil v 90. letech minulého století mladé dívky, což bylo pro Belgii jedním z nejtraumatičtějších období za posledních 30 let."

Podle analýzy za nízkým počtem rezignací v belgickém systému stojí relativně slabá pozice premiéra vůči svým ministrům, kteří jsou často z různých politických stran.

Vláda drží pohromadě

Jiné je pak i vnímání pozice ministrů. „Belgická politika příliš nečeká, že by ministři měli převzít zodpovědnost za chyby svých úředníků," uvádí analýza a dále vysvětluje, že za to zčásti může fragmentace systému a fakt, že jsou pozice často určovány například jazykovou příslušností. Ve výsledku by tak ministr měl rezignovat za chyby, které učinili jeho političtí soupeři.

Rozštěpenost systému způsobuje, že lze jen těžko určit, která konkrétní osoba byla za chyby zodpovědná.

Dalším faktem pak podle analýzy je, že premiér Michel hodlá oba ministry udržet ve funkci kvůli jejich zkušenostem, jelikož obě ministerstva představují problematické sektory a není jasné, zda by dokázal najít adekvátně schopnou náhradu.

„Zdá se tak, že současná vláda zůstane stát nebo padne společně a žádná konkrétní osoba nebo strana nebude chtít být zodpovědná za to, že položí vládu ve chvíli národní krize," uzavírá analýza.