Historická krize, tvrdá rána EU, problém má Evropa... Ostrá slova ke včerejšímu brexitu

Velké Británii odchod z Evropské unie pomůže, dodá zemi novou energii. Zato Unii čeká chátrání a rozklad, v lepším případě mírumilovný, míní autor komentáře v Mladé frontě Dnes (MfD).

Podle něj se odchodu Británie nebojí ani ekonomové, možností má prý hned několik. Vstoupí-li do volného hospodářského prostoru (EEA), může získat podmínky, jaké má Norsko, byť by musela za vstup na unijní trh platit jako dosud a přijímat migranty z EU, ale v klidu by mohla vyjednávat změny a obchod by běžel dál, uvádí komentář.

Také další komentář MfD zmiňuje, že brexit je pro kontinentální Evropu ekonomicky větší problém než pro Británii. "Respektive, my potřebujeme Británii více než ona nás. Padat by mělo euro," podotýká autor. Británie podle něj vždy usilovala o ekonomické impérium, byli to dobyvatelé. Nepotřebovali být v klubu evropských států. "Teď nabyli pocit, že jsou dobýváni migranty a regulováni Bruselem. Že to nemají pod kontrolou. Že je někdo brzdí. A proto zaveleli: Exit!," píše deník.

Nemusí se dít nic hrozného, podotýkají i Lidové noviny (LN). V tom nejoptimističtějším scénáři skončí Británie jako Norsko, respektive Švýcarsko: propojená s Evropou tisícem a jedním poutem, přesto formálně mimo Unii.

Reakce na britské "ne" Evropské unii se teprve utváří. Podle LN už ale ve vzduchu visí několik otázek. Zareagují špičky EU reflexí vlastních postojů? Uznají některé za chybné? Dospějí k závěru, že ztráta zásadního člena (a tím i inspirace pro členy další) nestojí za tvrdý směr ke "stále těsnější Evropě"? Připustí EU individuálnější přístup a zásadní reformy? Či naopak posílí zaklínadlo "více Evropy"?, ptá se komentátor LN.

Listy soudí, že politici by neměli propadnout emocím a že odchod Británie z nynější evropské osmadvacítky by měl být rychlý. Takzvaný brexit podle deníků ovlivní i nadcházející předsednictví Slovenska v EU.

"EU stojí na křižovatce, ze které nebude lehké se pohnout," napsal list Pravda, který na úvodní stránce otiskl titulky "Brexit" a "Velký projekt Evropy se hroutí". Uvedl, že místo prohloubené spolupráce může nastoupit absolutní destrukce unie a že téměř v každém členském státě EU je patrná vlna populismu, frustrace a nedůvěry v elity.

Pokud je vůbec nějaká šance na relativně bezbolestný rozchod EU s Británii, tak bude větší, když bude rychlý, než kdyby se zbytečně vlekl, soudí Pravda.

Podle deníku Sme je důležité, aby politici nepropadli emocím a minimalizovali krizi, která hrozí Británii i EU. "Je důležité, aby si v Londýně rychle ujasnili, do jaké pozice - Švýcarsko, Norsko + Island, Kanada (to jsou možnosti) - se chtějí stáhnout, případně vymyslet specifickou pozici pro sebe. Pokud jde o EU, pak tragédií by bylo, pokud by pojala rozvodovou agendu jako mstu či pokus odstrašit případné další adepty na referendum," uvedl list.

Evropa potřebuje novou vizi, píše rakouský a švýcarský tisk

Britové ve čtvrtečním referendu vystavili Evropské unii účet za chyby, kterých se dopustila, z nichž se ale jen málo poučila. Píše dnes v komentáři k výsledku britského hlasování o vystoupení z EU rakouský list Der Standard. Brexit je vítězstvím těch, které negativně zasáhla globalizace, nad elitami, komentuje list Die Presse. Rakouské i švýcarské noviny se shodují: Evropa potřebuje novou vizi.

Odchodem Británie Evropa neztratila jen jednoho ze svých členů, ale i vliv na mezinárodním poli, píše v komentáři Der Standard. Evropské unii Britové v referendu vystavili "účet za chyby a krize, z nichž se vůbec nebo nedostatečně poučila". EU podle rakouského deníku v uplynulých letech příliš rychle přijímala nové členy, aniž by se starala o svou vlastní kondici, což se projevilo už během krize kolem eurozóny a znovu s plnou silou během migrační krize.

Nedostatek sebereflexe vedl ke ztrátě důvěry občanů v unii, píše dále Der Standard. Nejhorší zprávou pro Evropu podle listu nyní je, že se podle prvních reakcí z Bruselu po referendu zdá, že poučení nepřinese ani brexit. Evropský projekt má přitom budoucnost jen tehdy, pokud se na něm budou podílet i občané. V současném stavu je ale EU "projektem elit, nikoli srdcovou záležitostí jejích občanů" a to se musí změnit, uzavírá Der Standard.

Také další rakouský list - Die Presse - píše, že EU musí v zájmu sebezáchovy podstoupit reformu, jejímž výsledkem by měla být unie, která bude "směsicí chytré subsidiarity a jasného ne byrokracii a zároveň jednotných pravidel pro několik málo problémů, které přesahují hranice, jako je například uprchlická politika". Zároveň ale komentář uznává, že takové unie je v současnosti jen velmi těžké dosáhnout.

Historická krize, nejistá budoucnost, píše německý tisk

Rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie i dnes dominuje německému tisku. Píše o historické krizi, rozkolísaném kontinentu, nejisté budoucnosti, selhání britského premiéra Davida Camerona i o chybách německé kancléřky Angely Merkelové.

Nejčtenější německý deník Bild má na titulní straně černobílou britskou vlajku a nápis OUTsch! (Au!). "Až do konce jsme věřili. Marně. Přichází brexit. S Brity ztrácí Německo jednoho z nejdůležitějších partnerů v EU. Krizí otřesená Evropa má nyní o jednu katastrofu navíc. Kontinent stojí před měsíci možná roky nejistoty," píše Bild na titulní straně.

S Brity se loučí také list Süddeutsche Zeitung, který zvolil titulek Bye-Bye, Britain (Sbohem Británie). V úvodníku deník vyjadřuje přesvědčení, že evropské společenství čelí největší krizi za svou historii. V hlavním komentáři pak list píše, že se nyní v evropských zemích najde hodně sil, které by rády Brity napodobily a jež nebude snadné dostat pod kontrolu.

Možná to ale bude právě krize způsobená brexitem, která Evropanům ukáže, o jak moc by mohli přijít. "Evropské hodnoty, síla evropského práva, ukázková schopnost najít kompromis mezi 28 zeměmi činí kontinent silným a přitažlivým," je přesvědčen list, podle něhož si to občas Evropa uvědomí, až když se její konstrukce rozkolísá.

Jihoevropský tisk: Británie chtěla posílit, bude ale slabší

Británie chtěla referendem získat silnější a suverénnější postavení, rozhodnutí o odchodu z unie ji ale spíše oslabí. Nechala se totiž ovládnout nacionalistickými tendencemi, které v Evropě posílila hospodářská a migrační krize. Tak píší o čtvrtečním brexitu komentátoři deníků v jihoevropských zemích, kteří však zároveň upozorňují na to, že Británie měla k EU vždy velice distancovaný vztah.

"Pravda je, že Britové a především Angličané nikdy nebyli členy Evropské unie celým srdcem. I když v roce 1973 museli žádat o přijetí, stáli potom vždy jednou nohou mimo. Zajistili si výjimky z pravidel, ponechali si vlastní měnu a nevstoupili do Schengenu. Jinými slovy, vší mocí, která jim zbyla z dob dřívějšího impéria, se drželi svého zvláštního postavení," připomíná řecký list Kathimerini.

Stejně to vidí i italský deník Il Messaggero. "Konec velkého nedorozumění. Británie Evropskou unii neopustila. Ona do ní totiž nikdy ani pořádně nevstoupila," píše její komentátor, podle nějž proto není třeba cítit smutek, ale nanejvýš mírné rozhořčení nebo i úlevu.