Němci se postavili proti Bruselu. Vláda Merkelové se pře o budoucnost EU

Pro převod pravomocí zpět na členské státy se v průzkumu, který se zaměřil na nálady německé společnosti po brexitu, vyslovilo 64 procent Němců.

O smysluplnosti unie jako takové ale Němci nepochybují. Drtivá většina - 87 procent - z 1014 dotázaných je pro setrvání spolkové republiky v EU. To je ještě o čtyři procenta více než v průzkumu ze začátku června.

Nálady veřejnosti poměrně ostře kontrastují s návrhy některých německých politiků, zejména z řad koaliční sociální demokracie (SPD), kteří požadují urychlené prohloubení evropské integrace.

Na jedné věci se čelní politici koaliční konzervativní unie CDU/CSU a SPD shodnou - a sice, že nadcházející odchod Británie z osmadvacítky je historickým zlomem a zároveň velmi špatnou zprávou pro Evropu.

Že jsou emoce německých politiků ve věci brexitu často o poznání silnější než u reprezentantů dalších zemí, je důsledkem jednak toho, jak stěžejní roli Německo v současné unii hraje, ale také stálého vědomí, co pro Němce návrat mezi evropské země po druhé světové válce znamenal.

Nejméně zřetelný je přitom postoj vůbec nejdůležitější hráčky - kancléřky Angely Merkelové. Na rozdíl od dalších politiků, zejména z řad sociální demokracie, Merkelová zatím vůbec netlačí na to, aby Británie proces vystoupení z osmadvacítky zahájila rychle.

Psali jsme: Většině Němců se nelíbí rozmístění jednotek NATO na východě Evropy, ukazuje průzkum USA mají nového hlavního spojence? Brexit mění svět politiky  

Jasnější není ani vize šéfky německé vlády týkající se dalšího směřování Evropské unie. V obecné rovině se sice vyslovila pro to, aby se v příštích měsících kladl důraz na bezpečnostní otázky, hospodářský růst nebo mladé Evropany, zároveň ale vůbec neříká, jestli je v tento moment pro hlubší integraci, či nikoli. Naopak mluví o tom, že není důležité, jestli bude Evropy více, či méně, ale aby byla funkční.

Na rozdíl od Merkelové dali už svou představu o budoucnosti EU jasně najevo německý vicekancléř a šéf SPD Sigmar Gabriel a sociálnědemokratický předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Ve společném prohlášení vyzvali k zásadním změnám unie a k větší integraci, jejímž cílem by měla být federalizace společenství. Evropská komise by se podle nich měla v budoucnu stát skutečnou evropskou vládou.

O něco opatrnější je ve svých plánech německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier (SPD), který sice také v dlouhodobém horizontu mluví o politické unii, krátkodobě by se ale soustředil na konkrétní opatření v oblasti bezpečnostní politiky, migrační politiky a hospodářského růstu. Upozorňuje také, že je třeba vzít v potaz různé představy evropských zemí o hloubce integrace.

S tím počítá i německý ministr financí Wolfgang Schäuble (CDU), který by si dokázal představit vícerychlostní Evropu, tedy takovou, kde by se některých integračních kroků účastnily jen země, které by o to měly zájem. Přáním šéfa koaliční Křesťanskosociální unie (CSU) Horsta Seehofera je zase to, aby Brusel v některých oblastech - jako je třeba obranná politika - dostal více pravomocí, ale v řadě dalších aby je vrátil členským zemím.

Která z představ o budoucnosti či jejich kombinace se nakonec v Berlíně prosadí, ukážou příští měsíce.