Přelomový summit NATO: Aliance potvrdí své největší posílení od studené války

NATO se ovšem zároveň schází v době, kdy britské rozhodnutí vystoupit z EU znamená otazník nad další budoucností evropské integrace. Na postavení Británie jako významné spojenecké země v alianci se však nic nemění.

Na schůzce ve Walesu před dvěma roky se šéfové států a vlád aliančních zemí v reakci na ruskou anexi Krymu a na vývoj na Ukrajině dohodli na takzvaném Akčním plánu připravenosti, jehož cílem bylo zvýšení schopnosti rychle reagovat na ohrožení členských zemí. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg tento týden novinářům řekl, že ve Varšavě oznámí splnění toho, co plán předpokládal.

Ztrojnásobeny až na přibližně 40.000 lidí jsou alianční síly rychlé reakce. Jejich součástí se stalo "hrotové uskupení" označované zkratkou VJTF, jehož asi 5000 vojáků má být schopno přispět na pomoc ohrožené členské zemi velice svižně. Aliance zřizuje předsunuté sklady materiálu a ustavila na východě několik nových velitelských a koordinačních prvků.

Posílenou obranu žádají především tři státy Pobaltí, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litva a větší přítomnost spojenců na svém území prosazuje také Polsko, tedy hostitel nynějšího summitu. Lídři zemí NATO včetně amerického prezidenta Baracka Obamy, německé kancléřky Angely Merkelové či českého prezidenta Miloše Zemana by měli mimochodem v pátek večeřet ve stejném sále varšavského prezidentského paláce, ve kterém byl v roce 1955 podepsán vznik vojenského bloku socialistických zemí - Varšavské smlouvy. Toto uskupení bylo v době bipolárního světa hlavním nepřítelem NATO.

Psali jsme: Nová dělící čára přes Evropu? Situace je nejnebezpečnější od konce studené války  

Varšavské jednání má ovšem odsouhlasit i kroky, které už jdou nad rámec dohody z Walesu a od ujišťování vlastních spojenců o trvajícím aliančním odhodlání ke kolektivní obraně míří k odstrašování potenciálního agresora.

Potvrzeno tak má být rozmístění čtyř vícenárodních posílených praporů, tedy po přibližně tisícovce vojáků z různých zemí NATO v každé ze tří pobaltských zemí a také v Polsku. Páteří praporů mají být vojáci z USA, Británie, Německa a Kanady, doplnění o partnery z dalších zemí.

Cílem je, jak vysvětlovali alianční činitelé v minulých dnech, zajištění situace, kdy se v případě útoku na tato uskupení dostane agresor do boje s ozbrojenými silami hned několika zemí aliance.

Také v Rumunsku by měla z rozhodnutí summitu vzniknout "páteř" podobného praporu přímo na základě rumunské jednotky. Stejně jako v Pobaltí se také u Černého moře zintenzivnilo letecké a námořní hlídkování a výcvik.

Psali jsme: Válka s Ruskem už vypukla. NATO čelí mnohem vážnější hrozbě, než předpokládalo  

Generální tajemník NATO Stoltenberg chce i tentokrát šéfy států a vlád členských zemí upozornit na potřebu zvyšování obranných výdajů. Nedávno poznamenal, že "obrázek je stále smíšený", neboť se sice podařilo ukončit dlouhodobý trend škrtů, doporučovaná dvě procenta hrubého domácího produktu však na obranu v NATO stále vynakládá jen málokdo. Výjimkou jsou Spojené státy, které ostatně už delší dobu nesou hlavní tíži výdajů a své evropské spojence žádají o vyšší příspěvek.

Dalším z deklarovaných cílů summitu je zlepšení spolupráce mezi NATO a EU, například při zvládání migrační krize, ale také v otázkách jako jsou kybernetické či hybridní hrozby. Kybeprostor má být ve Varšavě označen za operační prostředí na stejné úrovni jako je moře, vzduch či země.

Prezidenti a premiéři by se měli dohodnout také na podobě alianční spolupráce s loděmi unie, které ve Středozemním moři pracují v rámci operace Sophia zaměřené na boj s pašeráky lidí a nekontrolovanou migrací. NATO předpokládá, že upraví mandát své dosud protiteroristické operace, spuštěné už po teroristických útocích na USA v roce 2001. Už nyní plavidla NATO spolupracují s loděmi EU v Egejském moři mezi Tureckem a Řeckem.

Psali jsme: Čím více NATO, tím lépe, zní z Polska. Vztah Varšavy k Rusku zatěžuje minulost  

Migrací a terorismem se budou lídři aliance zabývat také v bodech souvisejících s druhým významným tématem summitu, kterým je "šíření stability".

NATO předpokládá poskytnutí svých radarových letounů AWACS pro potřeby mezinárodní koalice bojující proti teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku. Debatovat se bude o rozšíření výcviku iráckých sil v Jordánsku a jeho možném přesunutí přímo na irácké území. Aliance cvičí zpravodajské důstojníky a speciální síly v Tunisku a zvažuje, jak pomoci s budováním bezpečnostních a obranných kapacit v Libyi.

Významnou částí summitu bude debata o dalším pokračování současné největší alianční operace Rozhodná podpora v Afghánistánu. Pokračovat by měla i po roce 2016 a NATO chce finančně podporovat afghánské síly do roku 2020.

Aliance také opět potvrdí svou politickou i praktickou podporu ukrajinské územní celistvosti i pokračování reforem v této zemi.