Ve Varšavě začal summit NATO, ukazuje odhodlání bránit všechny své členy

Varšava - Ve Varšavě dnes začal dvoudenní summit Severoatlantické aliance. Podle očekávání by měl potvrdit vyslání čtyř mnohonárodních praporů do Pobaltí a do Polska jako součást kroků, kterými aliance v reakci na ruské chování posiluje své východní křídlo.

Hovořit se bude i o zajišťování bezpečnosti na jižních hranicích nebo o dalším působení NATO v Afghánistánu. Českou delegaci na vrcholné schůzce vede prezident Miloš Zeman.

"Jak se mění výzvy, kterým čelíme, mění se také NATO," řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg na úvod zasedání. Ve Varšavě podle něj aliance přijme rozhodnutí, která budou formovat podobu kolektivní bezpečnosti členských zemí na mnoho let dopředu.

Varšavský summit má dva hlavní, vzájemně se doplňující cíle - potvrdí největší posílení obranyschopnosti území členských států od konce studené války a zároveň rozhodne o způsobu, jakým chce NATO ovlivňovat situaci především v pásu nestabilních zemí na jih a jihovýchod od svých hranic.

Podle Stoltenberga schůzka prokáže, že Evropa a Severní Amerika společně chrání všechny spojenecké země proti možným hrozbám. Před zahájením generální tajemník řekl, že NATO nevyhledává konfrontaci a nepřeje si novou studenou válku, musí být ale schopno v novém bezpečnostním prostředí ochránit své členy. Za hlavní témata summitu označil odstrašení, obranu a zajištění stability pro sousední země. Dlouhodobě se také Stoltenberg především u evropských spojenců a Kanady snaží dosáhnout zvýšení výdajů na obranu tak, aby se země postupně dostaly na doporučená dvě procenta hrubého domácího produktu.

Významnou zprávou ze summitu by mělo být potvrzení vyslání čtyř praporů do Estonska, Litvy, Lotyšska a Polska. Hlavní část jednotek sestaví USA, Kanada, Německo a Británie, zbytek doplní další členské státy aliance. O příspěvku ČR by se mělo podle českých zástupců rozhodnout až v příštích měsících.

Summit, na jehož počátku byla podepsána dohoda o užší spolupráci NATO a Evropské unie, se odehrává v době, kdy Britové v referendu rozhodli o odchodu své země z EU. "Neotáčíme se zády k Evropě, neotáčíme se zády k evropské obraně a bezpečnosti," ujišťoval novináře při příchodu končící britský premiér David Cameron.

Psali jsme: Ruská hrozba? Absurdní retorika NATO, reaguje Kreml na výroky Stoltenberga  

Americký prezident Barack Obama, pro kterého je summit velmi pravděpodobně poslední evropskou cestou ve funkci, připomněl, že USA posílají do Polska tisícovku vojáků právě jako základ jednoho ze čtyř vícenárodních praporů.

Hostitel, tedy polský prezident Andrzej Duda, na úvod schůzky zdůraznil, že NATO se vzhledem k horšící se bezpečnostní situaci ve světě musí více soustředit na svůj základní úkol, tedy na obranu území členských zemí.

"Sledujeme politiku agrese a trvající nedostatek respektu k mezinárodnímu právu, suverenitě a územní celistvosti. Důsledkem vojenských konfliktů je nestabilita i nové hrozby jako terorismus a hybridní válka," upozornil Duda.

Tématem bude i podpora určená koalici bojující proti radikální organizaci Islámský stát nebo zajištění stability sousedních zemí. Aliance by také měla nově označit kyberprostor za operační prostředí srovnatelné se vzdušným prostorem, mořem či pevninou.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

NATO Polsko

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem

Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem. 

před 5 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest

Z případu vraždy v Bohuňovicích v Olomouckém kraji je nevídaná rodinná tragédie. Teenagerka podle závěrů vyšetřování zastřelila matku a postřelila otce, přičemž čin kvůli majetkovému prospěchu naplánovala se svým partnerem. Oběma hrozí až výjimečný trest. 

před 7 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

včera

Donald Trump

Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček

Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.

včera

včera

Vojenská přehlídka čínské armády

Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem

Nová výroční zpráva Pentagonu o čínské vojenské síle přináší znepokojivé varování ohledně rostoucích ambicí Pekingu v indo-pacifickém regionu. Podle dokumentu zveřejněného ve středu čínská lidová armáda (PLA) cíleně směřuje k tomu, aby byla již v roce 2027 plně připravena k invazi na Tchaj-wan.

včera

Izraelské ozbrojené složky

Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause

V izraelském městě Haifa došlo během oslav Štědrého dne k incidentu, při kterém policie zatkla palestinského muže převlečeného za Santa Clause. Podle lidskoprávních organizací vtrhli policisté na vánoční večírek, akci předčasně ukončili a kromě muže v kostýmu zadrželi také dýdžeje a pouličního prodejce.  

včera

Anna Fernstädtová

Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám

Možná je to až příznačné, že nečekané a velké úspěchy českých zimních sportovců přišli na řadu v předvánočním čase. Dali tím tak českým fanouškům vánoční dárek a naději, že Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo, které se budou konat příští rok v únoru. Tím nejvýraznějším úspěchem posledních dní je ten ze strany alpského lyžaře Jana Zabystřana, který v pátek 19. prosince zaznamenal první výhru pro jakéhokoli mužského českého reprezentanta v super-G v rámci Světového poháru, když ve Val Gardeně jako devětadvacátý startující nečekaně celý závod vyhrál. Stoupající formu potvrzuje v těchto dnech i snowboardistka Zuzana Maděrová, která získala v paralelním slalomu v Davosu stříbro. Skeletonistka Anna Fernstädtová taktéž vybojovala v korytu v lotyšské Siguldě o posledním víkendu stříbro a v českých úspěších se neztratila ani skokanka na lyžích Anežka Indráčková, která parádí vstup do olympijské sezóny vylepšila rekordním skokem.

včera

Sivert Bakken

Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken

Zpráva jak z čistého nebe přišla jen den před Štědrým dnem z norského biatlonového týmu. V pouhých 27 letech totiž zemřel talentovaný biatlonový závodník Sivert Bakken a to navzdory tomu, že ještě v neděli závodil v rámci Světového poháru ve francouzském Annecy. Biatlonista, jenž v roce 2022 získal malý křišťálový glóbus, byl nalezen mrtvý v hotel v Itálii, kde byl s týmem na reprezentačním tréninkovém kempu.

včera

Jaromír Zůna

Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal

Ministr obrany Jaromír Zůna měl být pro SPD „nezávislým expertem“, místo toho se stal problémem. Svým jasným vymezením proti ruské agresi a podporou Ukrajiny připomněl, že obrana státu není prostor pro populismus. Reakce SPD je výmluvná – zákaz cesty na Ukrajinu, tlak na konec muniční iniciativy a převracení reality ve jménu falešného míru. Nyní ale jde jen o to, zda se Česko rozhodne být slabé, nebo odpovědné.

včera

včera

včera

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

včera

Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav

Turecké bezpečnostní složky provedly rozsáhlou operaci proti sympatizantům takzvaného Islámského státu, která vyústila v zadržení 115 osob. Podle prokuratury v Istanbulu tato skupina aktivně připravovala teroristické útoky zaměřené na vánoční a novoroční oslavy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy