Varšava - Ve Varšavě dnes začal dvoudenní summit Severoatlantické aliance. Podle očekávání by měl potvrdit vyslání čtyř mnohonárodních praporů do Pobaltí a do Polska jako součást kroků, kterými aliance v reakci na ruské chování posiluje své východní křídlo.
Hovořit se bude i o zajišťování bezpečnosti na jižních hranicích nebo o dalším působení NATO v Afghánistánu. Českou delegaci na vrcholné schůzce vede prezident Miloš Zeman.
"Jak se mění výzvy, kterým čelíme, mění se také NATO," řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg na úvod zasedání. Ve Varšavě podle něj aliance přijme rozhodnutí, která budou formovat podobu kolektivní bezpečnosti členských zemí na mnoho let dopředu.
Varšavský summit má dva hlavní, vzájemně se doplňující cíle - potvrdí největší posílení obranyschopnosti území členských států od konce studené války a zároveň rozhodne o způsobu, jakým chce NATO ovlivňovat situaci především v pásu nestabilních zemí na jih a jihovýchod od svých hranic.
Podle Stoltenberga schůzka prokáže, že Evropa a Severní Amerika společně chrání všechny spojenecké země proti možným hrozbám. Před zahájením generální tajemník řekl, že NATO nevyhledává konfrontaci a nepřeje si novou studenou válku, musí být ale schopno v novém bezpečnostním prostředí ochránit své členy. Za hlavní témata summitu označil odstrašení, obranu a zajištění stability pro sousední země. Dlouhodobě se také Stoltenberg především u evropských spojenců a Kanady snaží dosáhnout zvýšení výdajů na obranu tak, aby se země postupně dostaly na doporučená dvě procenta hrubého domácího produktu.
Významnou zprávou ze summitu by mělo být potvrzení vyslání čtyř praporů do Estonska, Litvy, Lotyšska a Polska. Hlavní část jednotek sestaví USA, Kanada, Německo a Británie, zbytek doplní další členské státy aliance. O příspěvku ČR by se mělo podle českých zástupců rozhodnout až v příštích měsících.
Summit, na jehož počátku byla podepsána dohoda o užší spolupráci NATO a Evropské unie, se odehrává v době, kdy Britové v referendu rozhodli o odchodu své země z EU. "Neotáčíme se zády k Evropě, neotáčíme se zády k evropské obraně a bezpečnosti," ujišťoval novináře při příchodu končící britský premiér David Cameron.
Psali jsme: Ruská hrozba? Absurdní retorika NATO, reaguje Kreml na výroky StoltenbergaAmerický prezident Barack Obama, pro kterého je summit velmi pravděpodobně poslední evropskou cestou ve funkci, připomněl, že USA posílají do Polska tisícovku vojáků právě jako základ jednoho ze čtyř vícenárodních praporů.
Hostitel, tedy polský prezident Andrzej Duda, na úvod schůzky zdůraznil, že NATO se vzhledem k horšící se bezpečnostní situaci ve světě musí více soustředit na svůj základní úkol, tedy na obranu území členských zemí.
"Sledujeme politiku agrese a trvající nedostatek respektu k mezinárodnímu právu, suverenitě a územní celistvosti. Důsledkem vojenských konfliktů je nestabilita i nové hrozby jako terorismus a hybridní válka," upozornil Duda.
Tématem bude i podpora určená koalici bojující proti radikální organizaci Islámský stát nebo zajištění stability sousedních zemí. Aliance by také měla nově označit kyberprostor za operační prostředí srovnatelné se vzdušným prostorem, mořem či pevninou.
Související
Írán je šílený národ a vy jste absolutně nic neudělali, naštval se Trump na NATO
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
před 2 hodinami
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
před 3 hodinami
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
před 4 hodinami
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
před 5 hodinami
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
před 5 hodinami
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
před 6 hodinami
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
před 7 hodinami
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
před 8 hodinami
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
před 9 hodinami
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
před 10 hodinami
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
před 11 hodinami
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
před 11 hodinami
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
před 12 hodinami
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
před 13 hodinami
Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?
před 14 hodinami
Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů
před 15 hodinami
Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli
před 16 hodinami
Předpověď počasí na začátek Velikonoc. Má být den ode dne lépe
před 23 hodinami
Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti
včera
Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání
V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů.
Zdroj: Jan Hrabě