Útok jako v Mnichově hrozí i v Česku. Bezpečnostní expert to pro EZ řekl natvrdo

Včera se ve večerních hodinách v Mnichově uskutečnila hromadná střelba, při které 18letý mladík íránsko-německého původu zastřelil celkem 9 lidí. Policii ale unikal, nakonec jej našla mrtvého poté, co se sám zastřelil. Vzhledem k tomu, že ke střelbě došlo na několika místech, se policie původně domnívala, že střelci mohou být až tři.

Ačkoliv motivy útočníka nejsou ještě zcela jasné, podle posledních informací se nejednalo o teroristický útok. Útočník se zřejmě inspiroval útoky Anderse Breivika, ke kterým došlo před pěti lety v Norsku. Tomu nasvědčuje i fakt, že se útok odehrál v den pátého výročí tohoto útoku. Útočník měl podle policie i psychické problémy.

Podle posledních informací se střelec z Mnichova inspiroval Andersem Breivikem. Jeho útok také proběhl pět let od Breivikova útoku v Norsku. Myslíte si, že útok tohoto typu hrozí i v České republice?

Já si myslím, že tohle je asi to nejhorší, co by nás mohlo potkat, protože takovíto lidé, kteří mají zcela evidentně sklony k nějaké pomatenosti, mohou být velmi nevyzpytatelní. Oni se v tom zhlédnou, najdou se v tom, a pokud tento muž útočil dokonce takto po pěti letech a, ačkoliv to ještě samozřejmě nevíme, protože vyšetřování je zatím ještě na začátku, pokud se nikde na sociálních sítích nějak neprojevoval nebo nebyl zachycen, pak ta pravděpodobnost, že úspěch bude dosažen, je bohužel vysoká.

A myslím si, že to u nás může hrozit podstatně víc než útok nějakých islámských teroristů, protože podmínky pro to, aby u nás k takovému útoku ze strany islamistů vůbec došlo, jsou velmi malé, ačkoliv se nedají vyloučit. Ale kdo z nás má pod kontrolou pomatence? Vzpomeňte si na tu paní, jak ubodala tu druhou v Tescu. Takovíto lidé mezi námi také žijí a je jen otázka, jestli se nechají namotivovat někým nebo minulostí; nebo si mohou vzít příklad například z literatury. Takže toto jsou věci, které jsou zcela bezpochyby vážné, ale jak se jim bránit vám neřeknu, protože se nedomnívám, že se tomu bránit dá. Můžeme být úspěšní, pokud náhodou na někoho takového narazíme.

Není možné, že jsou kvůli zaměření se na islamistický terorismus podceňovány další hrozby? Například ze strany krajní pravice?

Samozřejmě je pravda, že policie a tajné služby sledují podstatně víc věcí než jen islámský terorismus, a pokud jsme svědky úderů islamistů, tak je jen logické, že tajné služby a policie z důvodu nedostatku kapacit musí prioritizovat a posilovat ty oblasti, které se jeví jako akutní. Samozřejmě se to může stát. Ale dávat jim to příliš za vinu je skutečně poměrně laciné. Nevíme, jestli byl ten člověk v hledáčku německé policie. Obecně je těch úkolů podstatně víc a policie bude vždy muset volit priority podle toho, kde společně s tajnými službami cítí, že ta hrozba může být eminentní. A pak se stane to, co se stalo, že udeří někdo úplně jiný, o kom se vůbec netušilo a o kom se vůbec nevědělo.

Možná si Německu nikdo ani neuvědomoval, že je 5. výročí toho, co udělal Breivik, a že ty pravicové síly a pravicová scéna jsou na vzestupu. To je pravda a je to samozřejmě dáno tím špatným přístupem Evropské unie k řešení migrační krize. To je jasná pravda. Zda za to lze někoho vinit? Je to na tom, aby stát zvážil, zda v současné množině těch malérů, které nás ohrožují, není na místě zvýšit počet pracovníků zpravodajských služeb a zvýšit počty policistů. Ale představa, že se tím zamezí všem negativním jevům je, myslím si, naivní. To není cesta, donekonečna navyšovat rozpočty a navyšovat počty pracovníků policie a tajných služeb.

Zmínil jste migrační krizi. Ozývají se hlasy, že i když útok s uprchlíky a migrační krizí přímo nijak nesouvisí, rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové vpustit do země velké množství uprchlíků vedlo k vyhrocení nálady v zemi, což dalším útokům nahrává. Je na tom něco pravdy?

Zcela nepochybně. To „Syřané, pojďte k nám, jste vítáni," nemohlo přispět k bezpečnostní situaci v Německu i náladám ve společnosti. Pokud si každý průměrný Němec může přečíst, že více než 700 tisíc lidí, kteří do země přišli, mají vystaveny doklady na základě toho, co orgánům nadiktovali, nikoliv na základě toho, co orgány byly schopny prověřit; pokud se asi 200 tisíc lidí, kteří v Německu začali azylový proces, nevrátilo do těch míst, kde byli dočasně ubytováni; pokud je na území Evropy minimálně 300 tisíc lidí, o kterých nic nevíme, pak to ty nálady jednoznačně tlačí do polohy zásadně proti. A my si tu v Česku, a nejen my, správně myslíme, že Angela Merkelová v tomto směru neučinila nejšťastnější rozhodnutí, ačkoliv to sama nechce připustit, což mě nepřekvapuje.

Ale i to rozštěpilo koalici CDU-CSU, je tu problém s Bavorskem, vidíme nárůst Alternativy pro Německo (AfD), vidíme nárůst aktivit Pegidy a podobně. Myslím si, že celkově je z nárůstu pravicových hnutí v Německu potřeba mít obavy, protože v minulém století se za takovými xenofobními náladami a postoji odehrály velmi nepěkné věci, na které svět určitě ještě dlouho nezapomene. A z tohoto pohledu si myslím, že způsob, jakým se Angela Merkelová rozhodla řešit přijetí Syřanů, bezpečnostní situaci a náladě obyvatel zcela nepochybně nepřidal.

Podle dostupných informací střelec policii utekl a střílel na několika místech, nakonec ho našla mrtvého poté, co se sám zastřelil. Jak je možné, že k něčemu takovému vůbec dojde? Podle informací bylo i nasazeno velké množství policistů, protože se domnívali, že střelci byli tři.

To je samozřejmě správná otázka, ale museli bychom přesně znát tu zástavbu, prostor, ve kterém se ten střelec pohyboval; dá se předpokládat, že se tam mohl i vyznat. A měl vždy tu výhodu v tom, že střílel a pak měnil místo pohybu. Ta obchodní centra jsou velká a policie musí zhodnotit, kam zasahuje, kolik tam může být lidí, jaká je situace na místě. Když si myslí, že útočníků je víc, nebo že mohou být připraveni ještě nějací v záloze, jako jsme to viděli například v Keni, tak policie musí být velmi obezřetná, aby neudělala víc škody než užitku. A pak se asi může stát, že jim unikal.

Záleží, jak probíhalo obklíčení, jaké byly vzdálenosti, kde ti policisté byli rozestavěni a kolik jich bylo skutečně na místě, kde s tímto člověkem mohli mít kontakt. Všech 2 300 policistů samozřejmě s tím střelcem v kontaktu nebylo. Zajišťovali vzdálenější přístupy, mohli zajišťovat jiné budovy, takže když se řeklo, že v té akci působilo 2 300 policistů, zcela nepochybně to neznamená, že těch 2 300 policistů nahánělo jednoho střelce - tak to určitě nebylo. Myslím si, že k tomu, abychom mohli odpovědět na to, jak se mu podařilo utéct, nemáme dostatek informací. Nevíme, v jakých prostorách se pohyboval a jak velké byly vzdálenosti mezi tím, když střílel z více míst, takže to působilo dojmem, že je víc střelců. Tam zřejmě nemohlo být rozmezí dlouhých hodin, aby to působilo, že je střelců víc. Zřejmě se tedy pohyboval v menším prostoru a mohl střílet po poměrně krátkých zastávkách, kdy třeba přebil zbraň. Mohlo to působit dojmem, že střelců bylo víc.

Byla na základě dostupných informací podle Vás reakce bezpečnostních složek v Mnichově na útok adekvátní?

To já neumím říct. Nebyl jsem tam a skutečně to nemohu říct. Policejní složky budou vždy jednat až následně, až potom, co se něco stane. To je prostě fakt. 2 300 policistů také není ve službě, je potřeba je svolat, dát je dohromady, ujasnit si, co a kde se děje, mít plán a ten nějak organizovat. Opravdu bych nechtěl takto jednoduše a jednoznačně říct, že si německá policie nevedla dobře. K tomu skutečně nemám žádné bližší a relevantní informace, na základě kterých bych mohl soudit.

I když spolu útoky zřejmě nijak přímo nesouvisí, Evropa je nyní cílem jednoho útoku za druhým (Nice, německý vlak, Mnichov). Bude to mít vliv na bezpečnostní situaci?

Myslím si, že se bezpečnostní situace v Evropě zhoršuje. Zhoršuje se stále, přestože my, a teď mluvím především o prezidentu Hollandovi, máme silná vyjádření o tom, jak budeme dál bombardovat Islámský stát, jak budeme dál velmi vehementně bojovat s teroristy. Je to spíš v rovině proklamace než v rovině skutečné. Protože Islámský stát má dvě dimenze: tu geografickou, to znamená území v Sýrii a Iráku, které ovládá – tam sice přišel o 30-35 % území, ale stále je to ještě nebezpečná entita; a pak je to dimenze ideologická, která se šíří po sociálních sítích, která nemá žádné hranice, a Islámský stát je evidentně schopen oslovovat řadu nespokojených muslimů v západním světě. A počty, ve kterých se odhaduje, že lidé jsou nebo mohou být radikalizováni, jsou veliké.

A bohužel tu platí to, že počet těch lidí, kteří nám chtějí ublížit, je podstatně vyšší než počet lidí, kteří nás před nimi mají chránit. I když má v celkových číslech policie víc lidí, třeba ta francouzská, než oněch 10 tisíc džihádistů, faktem je, že ta policie nemá na starosti jen džihádisty. Má také celou řadu jiných úkolů, které s útoky islamistických teroristů nezmizí. A policie se musí věnovat i řadě dalších bezpečnostních problémů. Musí se řešit problémy, které jsou velmi těžké, složité a zakořeněné, to znamená problémy s postavením muslimů v západních zemích. Fakt je, že se vytvořily paralelní struktury, že jsou místa, do kterých se údajně i policie bojí ve dne jít, že jsou skupiny muslimů centralizovány a vytváří homogenní neproniknutelné čtvrti s velkou mírou kriminality a podobně. A to jsou velké problémy, které vždy budou zdrojem a budou generovat džihádisty, kteří se budou vzhlížet a budou uchváceni zrůdnou ideologií Islámského státu, který je vyzývá, aby nás vraždili jakýmkoliv způsobem, kterým jsou schopni.