Měli by mít politici ochranku povinně? Ptali jsme se experta

S prosazením návrhu na jednání vlády by měl Dolínkovi pomoct jeho kolega z pražské sociální demokracie a současný ministr zahraničí Tomáš Petříček. Právě ten patří k těm politikům, kteří mají podle návrhu o ochranku přijít. Bodyguardi by se nově neobjevovali ani v doprovodu předsedů obou parlamentních komor a ministrů spravedlnosti a financí.

Ochranka by tak zůstala jen prezidentovi, premiérovi a ministrům vnitra a obrany, kterého chrání vojenská policie. Dolínek však se svým návrhem už jednou neuspěl, když jej odmítl předseda ČSSD a místopředseda vlády Jan Hamáček.

Mnozí bezpečností experti nad Dolínkovým návrhem kroutí hlavou. V současné rozdělené společnosti je prý bezpečnost relativní, obzvlášť u politiků. Třeba ministrovi zahraničí hrozí nebezpečí právě od lidí původem ze zahraničí, šéfovi resortu spravedlnosti zase od bývalých vězňů.

„Druhý a třetí nejvyšší ústavní činitel by měl být v ulicích České republiky chráněn už z titulu své funkce. Jsou to ústavní činitelé, kteří si v případě, že třeba prezident není schopen vykonávat funkci, dělí jeho pravomoci,“ říká na téma ochrany předsedů obou parlamentních komor v telefonickém rozhovoru pro EuroZprávy.cz brigádní generál Andor Šándor.

Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby si myslí, že vládní vyhláška by měla být natolik tvrdá, že požívání ochrany by nemělo být věcí fakultativní, ale naopak jasně vyplývající ze zákona. Připomněl rovněž, že dříve někteří politici, např. Miroslava Němcová, ochranku odmítli. „Nevšiml jsem si, že by v USA či jinde politici debatovali o tom, jestli budou mít ochranku nebo ne,“ dodává.

„Nevím, co tím pan poslanec Dolínek sleduje, ale nemyslím si, že na tom stát jakkoliv vydělá,“ konstatuje Šándor a dodává, že se nic neušetří ani v případě, že politik ochranku „populisticky odmítá“, neboť tělesná stráž zůstává stejně připravena, kdyby dotyčný náhodou změnil názor.

Babiš před lety odhadl denní náklady na provoz ochranky pro jednoho politika na 10 tisíc korun. Denně by tak ochrana významných státních činitelů přišla Českou republiku na 90 tisíc, ročně by se tak jednalo o částku přesahující 30 milionů korun. Dolínek by ušetřené miliony rád použil na nové vybavení policistů.

Podle světového indexu míru je Česká republika šestou nejbezpečnější zemí na světě. Politici jsou zde spíš terčem vtipálků a vrhačů vajec, přesto v posledních letech došlo ke dvěma vážnějším incidentům v souvislosti s prezidentem republiky.

V roce 2012 se Václav Klaus stal terčem střelby z takzvané airsoftové pistole v Chrastavě. Během loňských voleb zase ochrance proklouzla polonahá aktivistka z hnutí Femen, která verbálně atakovala úřadujícího prezidenta Miloše Zemana.