Finsko dostane ke 100. narozeninám horu, zvažuje Norsko. Je kolem toho poprask

Za nápadem darovat k výročí vyhlášení nezávislosti na Rusku vrchol Halti stojí bývalý kartograf Björn Geirr Harsson. Harsson prohlásil, že když v roce 1972 pozoroval oblast hory Halti z letadla, byl překvapen, "proč proboha Finové její vrchol nedostali".

Halti by se se svými 1365 metry tak mohla stát nejvyšší horou Finska. Informoval o tom deník The Guardian. V současnosti je největším finským horským velikánem hora Ridnitšohkka měřící 1316 metrů. Nejvyšším bodem ve Finsku je ovšem nyní jeden z výběžků hory Halti zvaný Hálditšohkka (1324 m).

Norská premiérka Erna Solbergová tento týden ve veřejnoprávní televizi NRK uvedla, že vláda v Oslu se v záležitosti ještě nerozhodla. "Ale zabýváme se tím," dodala.

Zdroj: YouTube

Na podporu tohoto nápadu byla v Norsku spuštěna internetová kampaň a postavila se za něj i řada místních představitelů. Tento vrchol "by byl skvělým dárkem našim sousedům", uvedl Svein Leiros, starosta města Kaafjord, který spolu s dalšími politiky z oblasti rovněž poslal vládě v Oslu dopis vyjadřující nadšenou podporu plánu. "A hornaté Norsko přitom o moc nepřijde, mocný vrchol Galdhöpiggen se tyčí do výše 2469 metrů," podotkl Leiros s poukazem na nejvyšší horu Norska.

Poslanec Michael Tetzschner listu Aftenposten letos v rozhovoru ale řekl, že se mu plán zdá "matoucí" a že ho považuje za "vtip". Zdůraznil přitom, že norská ústava "jasně zakazuje předání jakékoli části norského území jiné vládě".

Na nedělitelnost norského území, která je zakotvena v ústavě, poukázalo v reakci i norské ministerstvo zahraničí. Ale Öyvind Ravna, který vyučuje právo na norské arktické univerzitě, deníku Aftenposten řekl, že ústava se na drobné úpravy hranice nevztahuje. Připomněl přitom, že norská hranice s Finskem i Ruskem se v poslední době posunula v reakci na změny koryt řek a polohy ostrůvků.