SOHR jako nezávislý zdroj informací o válce v Sýrii? Možná je to úplně jinak

Údaje poskytované Syrskou organizací pro lidská práva systematicky přebírají hlavní tiskové agentury, AFP, AP a Reuters, a tím pádem většina médií.

SOHR byla založena v roce 2006 a prohlašuje se za "skupinu jedinců uvnitř nebo vně země, kteří sledují stav lidských práv a jejich porušování". Od roku 2011 je hlavním zdrojem informací západních médií o bojích v Sýrii. Za SOHR je jediný muž: Ramí Abdar Rahmán, vlastním jménem Usáma Sulajmán, sunnita, člen opozice, jenž žije v britském Coventry.

Do Sýrie nevkročil od roku 2000, kdy z politických důvodů zemi opustil. Rahmán tvrdí, že v zemi disponuje sítí 200 aktivistů, kteří mu pomáhají shromažďovat a ověřovat informace. Na rozdíl od jiných skupin, které se otevřeně staví na stranu povstalců, počítá SOHR - ostatně podobně jako OSN - oběti na straně režimu i na straně rebelů.

SOHR obviňují ze zaujatosti jak povstalci, tak režim, organizace ale svou objektivitu brání. "Útočí na nás, protože říkáme pravdu o tom, co se děje v Sýrii," řekl Ramí Abdar Rahmán v jednom ze vzácných rozhovorů, který v roce 2015 poskytl proruskému kanálu RT.

Jen málo expertů na syrský konflikt ale považuje informace SOHR za věrohodné a mnoho z nich ji raději necituje. Vědec Frédéric Pichon nazývá SOHR "řemeslnou dílnou bez opravdové důvěryhodnosti". Když OSN v roce 2012 oznámila první bilanci obětí konfliktu, čísla dodaná SOHR byla mnohem nižší: 45.326 mrtvých oproti 60.000 podle OSN.

Bývalý diplomat a odborník na Sýrii Ignace Leverrier, který zemřel v roce 2014, na svém blogu v listu Le Monde dlouze psal o "ztracené věrohodnosti Ramího Abdara Rahmána".

Pokud jde o používání násilí, měla podle něj Rahmánova organizace "tendenci nerozlišovat mezi silami režimu a ozbrojenými skupinami", čímž se stala v očích opozice podezřelou. "Je to nejméně zaujatý zdroj," hájil v roce 2013 používání SOHR jako zdroje redaktor Agence France-Presse v Le Monde.

Badatel Washington Institute a odborník na syrský konflikt Fabrice Balanche soudí, že SOHR je nástrojem propagandy nakloněným Muslimskému bratrstvu, financovaným zpočátku Katarem. Od roku 2013 dostává organizace také příspěvky od Evropské unie.

Nikdo ale ve skutečnosti neví, kdo jsou tyto zdroje v terénu, a věrohodnost organizace zcela spočívá v důvěře vložené v Rahmána. "Jejich síť informátorů, to je vtip. Chodí na syrské weby, které překládají do angličtiny," tvrdí Balanche.