Merkelová zřejmě bude chtít přesvědčit Sobotku o přijetí uprchlíků, píše list Welt. A když neuspěje...

Berlín – Příští týden do Prahy přijede německá kancléřka Angela Merkelová. Ta se možná pokusí přesvědčit šéfa české vlády Bohuslava Sobotku, aby kývl na přijetí uprchlíků podle kvót Evropské unie. Bavorský zemský předseda populistické Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň však vzkazuje, že jeho strana tento odmítavý postoj oceňuje.

Podle kvót EU by mělo být České republice přiděleno 2691 lidí, kteří trčí v Řecku. Praha se ale brání, a neuspěje-li Merkelová se svým přesvědčováním, bude to neúspěch pro ni a úspěch pro Bystroně, píše německý list Welt.

Bavorský politik prý oceňuje odmítavý postoj zemí Visegrádské čtyřky ( Česka, Slovenska, Maďarska a Polska) vůči přijímání uprchlíků, protože tím jejich vlády „naplňují vůli svých občanů."

Visegrád je podle něj protipólem evropské politiky Angely Merkelové. „To, že státy Visegrádu společně hlasují v oblasti migrační politiky, je evropská spolupráce v nejlepším slova smyslu. Ale protože neodpovídá zájmům Merkelové, tak je Visegrád v Berlíně považován za nepřátelské uskupení a napadán," cituje list Bystroně.

List podotýká, že tolik sympatií pro V4 by mohl být pro Bystroně i problém, protože by rád rozšířit společenství národních konzervativců i na Balkán a do Řecka. „Ale když si dlouhodobě nedbalé Řecko pouští za hranice uprchlíky, tak teď nemůže chtít, aby je přijímaly jiné země," říká Bystroň.

V Německu je sice Bystroň neznámým politikem, ale v Česku má jméno. V květnu ho přijal mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček a ocenil to, že podporuje „odmítavý postoj prezidenta vůči migračním kvótám." Bystroňova hvězda v Česku od té doby stoupá, píše Welt.

Bystroň je synem českých exulantů, kteří odešli do tehdejšího západního Německa v roce 1987. „Možná chce čtyřiačtyřicetiletý muž, který mluví česky, slovensky a polsky, svými útoky proti přijímání migrantů rozšířit spolek evropských pravicových populistů na východ," domnívá se Welt.

Jeho strana AfD spolupracuje na západě s rakouskými Svobodnými (FPÖ) a francouzskou Národní frontou (FN) Marine le Penové. Na východě se takové spolupráci nedaří – i přesto, že tam sílí nacionalismus. Brání tomu časté resentimenty východoevropských pravicově populistických stran. Proto nechtějí rakouští Svobodní spolupracovat s českými pravičáky a FN a britští euroskeptici UKIP zase s Poláky.

Euroskeptické a protimigrační strany nejsou sjednoceny ani v Evropském parlamentu. UKIP je v jiné frakci než Svobodní a Národní fronta. Europoslanci AfD jsou v jiných frakcích. A pravicově liberální ODS z Česka, s níž chce Bystroň do budoucna navázat spolupráci i mimo Brusel, sedí ještě jinde.

Přesto Bystroň touží po spolupráci všech „eurokritických stran v Evropě," jak řekl nedělníku Welt am Sonntag. V Evropském parlamentu by podle něj měly všechny takové strany spolupracovat v jedné frakci nejpozději v roce 2019, kdy budou příští volby do EP. A měl by je sjednocovat dvojitý vnější nepřítel - Brusel a přijímání uprchlíků. V této oblasti je věrným spojencem AfD bývalý český prezident Václav Klaus.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová uprchlíci Petr Bystroň

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy