Merkelová zřejmě bude chtít přesvědčit Sobotku o přijetí uprchlíků, píše list Welt. A když neuspěje...

Podle kvót EU by mělo být České republice přiděleno 2691 lidí, kteří trčí v Řecku. Praha se ale brání, a neuspěje-li Merkelová se svým přesvědčováním, bude to neúspěch pro ni a úspěch pro Bystroně, píše německý list Welt.

Bavorský politik prý oceňuje odmítavý postoj zemí Visegrádské čtyřky ( Česka, Slovenska, Maďarska a Polska) vůči přijímání uprchlíků, protože tím jejich vlády „naplňují vůli svých občanů."

Visegrád je podle něj protipólem evropské politiky Angely Merkelové. „To, že státy Visegrádu společně hlasují v oblasti migrační politiky, je evropská spolupráce v nejlepším slova smyslu. Ale protože neodpovídá zájmům Merkelové, tak je Visegrád v Berlíně považován za nepřátelské uskupení a napadán," cituje list Bystroně.

List podotýká, že tolik sympatií pro V4 by mohl být pro Bystroně i problém, protože by rád rozšířit společenství národních konzervativců i na Balkán a do Řecka. „Ale když si dlouhodobě nedbalé Řecko pouští za hranice uprchlíky, tak teď nemůže chtít, aby je přijímaly jiné země," říká Bystroň.

V Německu je sice Bystroň neznámým politikem, ale v Česku má jméno. V květnu ho přijal mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček a ocenil to, že podporuje „odmítavý postoj prezidenta vůči migračním kvótám." Bystroňova hvězda v Česku od té doby stoupá, píše Welt.

Bystroň je synem českých exulantů, kteří odešli do tehdejšího západního Německa v roce 1987. „Možná chce čtyřiačtyřicetiletý muž, který mluví česky, slovensky a polsky, svými útoky proti přijímání migrantů rozšířit spolek evropských pravicových populistů na východ," domnívá se Welt.

Jeho strana AfD spolupracuje na západě s rakouskými Svobodnými (FPÖ) a francouzskou Národní frontou (FN) Marine le Penové. Na východě se takové spolupráci nedaří – i přesto, že tam sílí nacionalismus. Brání tomu časté resentimenty východoevropských pravicově populistických stran. Proto nechtějí rakouští Svobodní spolupracovat s českými pravičáky a FN a britští euroskeptici UKIP zase s Poláky.

Euroskeptické a protimigrační strany nejsou sjednoceny ani v Evropském parlamentu. UKIP je v jiné frakci než Svobodní a Národní fronta. Europoslanci AfD jsou v jiných frakcích. A pravicově liberální ODS z Česka, s níž chce Bystroň do budoucna navázat spolupráci i mimo Brusel, sedí ještě jinde.

Přesto Bystroň touží po spolupráci všech „eurokritických stran v Evropě," jak řekl nedělníku Welt am Sonntag. V Evropském parlamentu by podle něj měly všechny takové strany spolupracovat v jedné frakci nejpozději v roce 2019, kdy budou příští volby do EP. A měl by je sjednocovat dvojitý vnější nepřítel - Brusel a přijímání uprchlíků. V této oblasti je věrným spojencem AfD bývalý český prezident Václav Klaus.