Takto se uprchlíci dostávají do Evropy. Falešné oddací listy a fiktivní rodiny

Londýn – Britské ministerstvo vnitra odhalilo sérii imigračních podvodů. Díky nim se do země měly dostat stovky přistěhovalců, kteří využili zákony o sjednocování rodin. Podle zprávy úřadu, na kterou odkazuje server Breitbart, se na podvodech podíleli imámové z jedné mešity v Kuvajtu.

Ministerstvo odhalilo zřejmě zfalšované oddací listy pro migranty, podle kterých byli jejich majitelé příslušníky menšiny Bidúnů, tedy lidí bez národnosti. Kořeny skupiny spadají do doby, kdy obyvatelé nově vznikajících politických celků v oblasti Perského zálivu získávali občanství, mnoho z nich se vak ocitlo bez nároku na ně. Šlo například o kočovné beduíny, kteří bez omezení přecházeli hranice sem a tam.

Právě třeba Kuvajt Bidúnům občanství odpírá, Británie jim ale často uděluje azyl. Podle dokumentu, na který se server okazuje, se díky 29 takovýmto migrantům do země dostala další asi stovka lidí, kteří využili práva na sjednocení rodiny.

Ministerstvo vnitra teď uvedlo, že objevilo „významný počet" případů, kdy byli oddací listy těchto osob vydány stejnou mešitou a podepsány čtyřmi nebo pěti stejnými imámy. Všem 29 migrantům zapleteným do podvodu už byl status uprchlíka zrušen.

Poprask vyvolalo zjištění týkající se víz do Jordánska pro údajné Bidúny z let 2012 a 2013, kdy se v žádostech a v rozhovorech s migranty objevily jisté anomálie, které se týkaly „nepravděpodobných údajů o cestě do Jordánska" a faktu, že tito migranti „věděli jen velmi málo nebo vůbec nic o Kuvajtu".

V Kuvajtu jsou příslušníci této menšiny považován za nelegály, nepožívají tak výhody, které mají ostatní obyvatelé státu bohatého na ropu – nemají tedy nárok na sociální dávky nebo třeba na bezplatné vzdělání, Kuvajtská vláda tvrdí, že drtivá většina Bidúnů jsou nelegální ekonomičtí migranti z okolních zemí, jako je Irák a Saúdské Arábie, a proto nemají nárok na státní příslušnosti.

Podle informací z května žije komunita asi 300 kuvajtských Bidúnů v takzvané „Džungli" v Calais v naději, že budou moci vstoupit do Spojeného království a že „desítky dalších" bydlí v nedalekém táboře u Dunkerque.

Související

Princ William se svou rodinou

Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly

Britskou monarchií v prvních měsících letošního roku otřásly diagnózy, které si vyslechli král Karel III. a princezna Kate. U obou členů královské rodiny byla odhalena rakovina. Oporou jim samozřejmě jsou nejbližší, důležitá je zejména role prince Williama. Následník trůnu se ale s atmosférou v Británii vyrovnával dost těžce. 

Více souvisejících

Velká Británie Kuvajt

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy