Rok od teroru v Paříži: Džihádisté IS zabili 130 lidí, trauma přetrvává dodnes

Fotbalový stadion Stade de France

Tři muži se odpálili mezi 21:20 a 21:53 poblíž stadionu, kde se zrovna hrál přátelský fotbalový zápas mezi Francií a Německem. Mezi návštěvníky byl i francouzský prezident François Hollande. Kromě tří útočníků zahynul jeden člověk.

Koncertní sál Bataclan

Tři muži přijeli k budově klubu, který hostil kalifornskou rockovou skupinu Eagles of the Death Metal (7. prosince opět vystoupila v Paříži), v šedém autě Volkswagen Polo. Útočit začali asi v 21:40, k útoku na diváky použili střelné zbraně, některé přeživší vzali jako rukojmí. Celkem tam zemřelo 89 lidí, policie do budovy vtrhla půl hodiny po půlnoci v noci na sobotu. Jeden z útočníků zemřel poté, co policie střelou odpálila jeho vestu s výbušninou, dva zbylí se odpálili sami.

Restaurace a bary

Neznámý počet ozbrojenců s kalašnikovy střílel v době mezi 21:20 a 21:36 na návštěvníky restaurací a kaváren na třech místech - na rohu ulic Bichat a Alibert na terase kambodžské restaurace Le Petit Cambodge, v ulici de Charonne a de la Fontaine au roi. Zemřelo nejméně 36 lidí. Další útočník se odpálil ve 21:40 v restauraci na bulváru Voltaire, asi kilometr od míst tragických útoků v restauracích. Zemřel pouze on sám.

Použité zbraně:

Teroristé použili útočné pušky typu kalašnikov a měli na sobě vesty s naprosto stejným druhem výbušniny, jíž byl velmi nestabilní peroxid acetonu (TATP), použitý také při atentátech v Londýně v roce 2005.

Pachatelé:

K největšímu teroristickému útoku spáchanému v Evropě od atentátů na vlaky v Madridu z roku 2004 se přihlásil Islámský stát (IS).

Za hlavního organizátora masakrů je označován Belgičan marockého původu Abdelhamid Abaaoud (28), který zahynul 18. listopadu (pět dní po útocích) při policejním zásahu na pařížském předměstí Saint-Denis. Při sedmihodinovém zásahu zahynula také sebevražedná atentátnice, kterou podle policie byla Abaaoudova sestřenice Hasna Aitboulahcenová.

Jediný přeživší terorista atentátů je Francouz Salah Abdeslam, syn marockých přistěhovalců, kterého zatkla belgická policie 18. března v Bruselu, krátce před teroristickými útoky v tomto belgickém hlavním městě, které si vyžádaly 32 obětí a do kterých byl Abdeslam podle belgických vyšetřovatelů také zapletený.

Na konci června belgické úřady vydaly Francii Abdeslamova společníka Hamzu Attoua, který Abdeslama přivezl zpátky z Paříže do Bruselu. Belgická policie zatkla Attoua v bruselské čtvrti Molenbeek při razii, která následovala po masakru v Paříži. V červenci potom belgické úřady předaly k trestnímu stíhání do Francie další dva muže, kteří údajně na útěku pomáhali Abdeslamovi. Informovala o tom agentura AP. Soud o vydání Mohameda Amriho a Aliho Oulkadiho rozhodl už v půlce června, teprve nyní ale byli oba podezřelí převezeni do Francie.

Nedávno bylo oznámeno, že jedním z organizátorů teroristických útoků v Paříži a Bruselu je belgicko-marocký islamista Oussama Atar, který je nyní v Sýrii.

Útok zůstává v myslích všech Pařížanů

"Život od té doby jde dál, lze téměř říci, jako by se nic nestalo. Ale to samozřejmě není pravda. Stačí se procházet po Paříži a vidět skupiny ozbrojených vojáků. Velmi mnoho mladých vstoupilo do národní gardy a ještě větší počet jiných absolvoval pro každý případ záchranářské kurzy. Protože, i když se při životě v tomto krásném městě tváříme bezstarostně, dobře víme, že hrůza může opět nastat," řekl ČTK bývalý zaměstnanec státní správy z Paříže Alain Hardebolle.

Vláda hned po krveprolití zavedla v zemi výjimečný stav, který několikrát prodloužila a bude platit nejméně do ledna 2017. Zcela ojedinělé opatření, které schválil parlament, umožňuje například zakazovat veřejná shromáždění, jejichž bezpečnost by nemohla být zajištěna, a uzavřít náboženské objekty, v nichž se hlásá nenávist a vybízí k násilí. Již tak úřady zavřely několik mešit. Policie může kromě jiného také dělat domovní prohlídky bez souhlasu soudu a zkoumat počítače a telefony všech podezřelých. Obhájci lidských práv nutnost těchto pravomocí zpochybňují.

Psali jsme: Jak přežít teroristický útok? Francouzi se cítí v ohrožení, budou absolvovat kurzy  

Francouzům připomíná hrozbu dalších atentátů trvající viditelná bezpečnostní opatření a zprávy o zatýkání a souzení osob podezřelých z islámského radikalismu. Obavy zvlášť oživil útok 14. července v Nice, kde Francouz tuniského původu najel nákladním autem do davu lidí oslavujících státní svátek. Než ho policie zastřelila, stačil zabít na 80 lidí.

Zatímco po loňském útoku v Paříži obyvatelé a média oceňovali reakci bezpečnostních sil a vlády, tak po letošním atentátu v Nice vyčetli úřadům, že útoku bylo podle očitých svědků a odborníků možné zabránit, kdyby policie lépe organizovala ochranu účastníků tradičních oslav.

Smrt kněze, kterého islamisté koncem července zavraždili přímo při bohoslužbě v kostele na severu Francie, především umocnila protimuslimské postoje v zemi.