Slovensko končí v roli předsednické země EU, žezlo přebírá Malta

"Je těžké dělat žebříčky, říkat, že to či ono bylo nejsložitější," poznamenal v rozhovoru s ČTK a TASR slovenský velvyslanec při EU Peter Javorčík. Předsednictví od expertních po ministerská jednání představovalo organizaci a řízení více než 1200 zasedání, některé z nejrozsáhlejších podkladů pro jednání měly i přibližně 600 stránek.

Za komplikovaná témata, která se předsednictví podařilo vyřešit, Javorčík pokládá například obchodní problematiku - zajímavé a politicky významné dokončení smlouvy CETA s Kanadou a posun tři roky se vlekoucí modernizace evropských nástrojů na obranu obchodu, především kvůli dumpingu ze třetích zemí.

Velvyslanec také připomněl, že se včas podařilo domluvit unijní rozpočet na rok 2017 a pouze Itálie odmítla podpořit kompromisní návrh dohody k revizi stávajícího víceletého finančního rámce.

Odcházející předsednická země je v Bruselu ceněna to, že v nynější těžké době dokázala dojednat některá konkrétní témata, byť pochopitelně ne všechno se podařilo dotáhnout do konce. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker například nedávno v projevu před europarlamentem vyzdvihl začátek fungování společné pobřežní a pohraniční stráže či dohodu o systematických kontrolách na vnějších unijních hranicích.

Slovensko na bratislavském neformálním summitu 27 zemí unie, který se jinak týkal budoucnosti EU bez Británie, v souvislosti s migrací otevřelo diskusi o takzvané pružné či efektivní solidaritě. Ta podle jejich představy měla nahradit rigidní představu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Konsensus nenašli, velvyslanec Javorčík přitom míní, že taková představa by byla velmi optimistická.

Slovensko nahradí Malta

Evropské unii bude od ledna na půl roku předsedat Malta, tedy země, představující pouhých 0,08 procenta unijní populace. Kormidla EU se ostrov ve Středozemním moři ujímá v komplikované době, kdy zdaleka není zažehnána migrační krize, přetrvávají hospodářské potíže a nejpozději březnu by měla Británie oznámit, že z unie hodlá odejít.

Priority maltského předsednictví jsou tři a nechybí mezi nimi migrační problematika. Malta je do roku 2020 poslední středomořskou zemí, která unii povede. Právě přes Středozemní moře do Evropy stále míří desetitisíce afrických migrantů. A právě v maltské Vallettě se na konci roku 2015 unie poprvé dohodla na rozšíření spolupráce s africkými státy, které je nyní jednou z klíčových částí mixu kroků, jimiž se unie hodlá s migrací vypořádat.

Jako konkrétní cíle si Malta v migrační problematice vytkla snahu posílit společný unijní azylový systém tak, aby bylo možné "spravedlivěji rozdělovat migrační zátěž mezi členské země". Právě Malta má pokračovat v hledání shody nad návrhem Evropské komise, který v reformě azylového systému počítá také s případným povinným přerozdělováním migrantů v krizové situaci. To některé státy, především z východu EU, jednoznačně odmítají.