Berlín - V úterý zemřel v Berlíně bývalý německý prezident Roman Herzog, bylo mu 82 let. Informovala o tom agentura DPA. Hrál důležitou úlohu při schvalování česko-německé deklarace o vzájemných vztazích, kterou v lednu 1997 podepsali tehdejší český premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl.
Prezidentem byl Herzog od července 1994 do června 1999. Člen Křesťanskodemokratické unie (CDU) a právník Herzog byl prvním prezidentem Německa, který byl zvolen do úřadu po sjednocení země.
V roce 1970 vstoupil do Křesťanskodemokratické unie (CDU) a od té doby zastával řadu stranických funkcí, mimo jiné byl několik let členem předsednictva CDU a předsedou pracovního evangelického kruhu CDU/CSU.
Kandidátem na prezidenta se stal po nezdařeném pokusu prosadit za uchazeče na prezidentský úřad saského ministra vnitra Steffena Heitmanna. Ve třetím kole voleb nakonec porazil sociálnědemokratického soupeře Johannese Raua, který ho v roce 1999 ve funkci vystřídal.
V roce 1997 Herzog například jako první německý politik zdůraznil, že genocida Romů za druhé světové války byla rasisticky motivovaná a nacisté ji prováděli se stejnou vervou, s jakou se snažili vyhladit Židy. Pozornost také vzbudil účastí na židovském pietním aktu, který se konal u příležitosti 50. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětimi. Nezúčastnil se tak oficiálních oslav v Krakově. Separátní akce se konala kvůli konfliktu mezi polskými organizátory a židovskými organizacemi zejména ze západních států.
Ocenil také česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích, kterou označil za "manifest budoucnosti" a vždy zdůrazňoval, že platí ve všech částech a neponechává prostor pro postranní myšlenky ani zadní vrátka. V dubnu 1997 v Praze svým projevem formálně uzavřel její schvalování.
Herzog požíval u německé veřejnosti i u opozičních stran velké vážnosti jako nestranný politik a měl vynikající jméno jako vědec, odborník na ústavní právo. V uplynulých letech také varoval, že se Evropská unie ocitla na scestí a že by se mohla rozpadnout kvůli své "posedlosti regulacemi".
4. listopadu 2024 12:41
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
Související
Německo se loučilo s exprezidentem Herzogem: Jeho odkaz je pokladem pro naši zemi, řekl Gauck
Herzog bude Evropě chybět. Politici vzpomínají na německého exprezidenta, truchlí i Klaus
Roman Herzog , úmrtí , Německo
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti
včera
Exit poll CNN: Jen třetina voličů se měla za Bidena lépe
včera
CNN: Červenou fata morgánu nahradí modrý posun. Výsledkům voleb bude první hodiny kralovat Donald Trump
včera
O prezidentovi USA rozhodne Pensylvánie. Co z tohoto státu udělalo cíl zájmu Trumpa i Harrisové?
včera
OBRAZEM: Výstavba tramvajové trati na Václavském náměstí pokračuje
včera
Trump se v den voleb pomstil novinářům. Nepohodlným médiím zakázal vstup do volebního štábu
včera
Volební místnosti v USA čelí bombovým hrozbám z ruských mailů. 15 států povolalo Národní gardu
včera
Policie v Kapitolu zadržela muže politého hořlavinou. Další v Michiganu hrozil útokem, pokud vyhraje Trump
včera
Trump prohlásil, že uzná volební porážku. Pod jednou podmínkou
včera
Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří
včera
Nejistý výsledek prezidentských voleb v USA: Rozhodne jen hrstka klíčových států
včera
Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?
včera
Volby v USA: Co bude, až místnosti zavřou? Vítěze nemusíme znát několik dní
včera
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
včera
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
včera
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
včera
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
včera
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
včera
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
včera
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
Americké zpravodajské a bezpečnostní služby obvinily Rusko a Írán z toho, že zesílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně s cílem rozdělit americkou společnost před prezidentskými volbami.
Zdroj: Libor Novák