Zemřel německý exprezident Roman Herzog, zasadil se o česko-německou deklaraci

Berlín - V úterý zemřel v Berlíně bývalý německý prezident Roman Herzog, bylo mu 82 let. Informovala o tom agentura DPA. Hrál důležitou úlohu při schvalování česko-německé deklarace o vzájemných vztazích, kterou v lednu 1997 podepsali tehdejší český premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl.

Prezidentem byl Herzog od července 1994 do června 1999. Člen Křesťanskodemokratické unie (CDU) a právník Herzog byl prvním prezidentem Německa, který byl zvolen do úřadu po sjednocení země.

V roce 1970 vstoupil do Křesťanskodemokratické unie (CDU) a od té doby zastával řadu stranických funkcí, mimo jiné byl několik let členem předsednictva CDU a předsedou pracovního evangelického kruhu CDU/CSU.

Kandidátem na prezidenta se stal po nezdařeném pokusu prosadit za uchazeče na prezidentský úřad saského ministra vnitra Steffena Heitmanna. Ve třetím kole voleb nakonec porazil sociálnědemokratického soupeře Johannese Raua, který ho v roce 1999 ve funkci vystřídal.

V roce 1997 Herzog například jako první německý politik zdůraznil, že genocida Romů za druhé světové války byla rasisticky motivovaná a nacisté ji prováděli se stejnou vervou, s jakou se snažili vyhladit Židy. Pozornost také vzbudil účastí na židovském pietním aktu, který se konal u příležitosti 50. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětimi. Nezúčastnil se tak oficiálních oslav v Krakově. Separátní akce se konala kvůli konfliktu mezi polskými organizátory a židovskými organizacemi zejména ze západních států.

Ocenil také česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích, kterou označil za "manifest budoucnosti" a vždy zdůrazňoval, že platí ve všech částech a neponechává prostor pro postranní myšlenky ani zadní vrátka. V dubnu 1997 v Praze svým projevem formálně uzavřel její schvalování.

Herzog požíval u německé veřejnosti i u opozičních stran velké vážnosti jako nestranný politik a měl vynikající jméno jako vědec, odborník na ústavní právo. V uplynulých letech také varoval, že se Evropská unie ocitla na scestí a že by se mohla rozpadnout kvůli své "posedlosti regulacemi".

Související

Berlín, ilustrační foto

Herzog bude Evropě chybět. Politici vzpomínají na německého exprezidenta, truchlí i Klaus

BerlínPraha - Ve věku 82 let v úterý zemřel německý exprezident Roman Herzog. Politici připomínají jeho zásluhy. Kancléřka Angela Merkelová ocenila fakt, že uměl otevřeně pojmenovat problémy. Současný německý prezident Joachim Gauck vyzdvihl, jak se Herzog snažil o usmíření se sousedy. Miloš Zeman vyzdvihl Herzogův přínos při vyjednávání o česko-německé deklaraci v roce 1997.

Více souvisejících

Roman Herzog úmrtí Německo

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně

Americké zpravodajské a bezpečnostní služby obvinily Rusko a Írán z toho, že zesílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně s cílem rozdělit americkou společnost před prezidentskými volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy