Brusel - Trumpův zákaz občanům sedmi muslimských zemí vstoupit do USA si vysloužil velkou kritiku. Jedním z nejhlasitějších odpůrců zákazu byla Evropská Unie. Podle serveru Middle East Eye však EU v tomto případě jedná dosti pokrytecky. V důsledku, EU se chová k migrantům stejně tvrdě jako Trump.
Zatímco svět rozčileně reagoval na Trumpův kontroverzní příkaz, stranou zůstala zpráva o smrti Samuela, šestiletého chlapce z Konga, jehož mrtvola byla nalezeno na pláži v Cádiz, na jihozápadním pobřeží Španělska. Objev Samuelova těla donutil místní lidskoprávní organizaci Human Rights Association of Andalucía (APDHA) vydat prohlášení, ve kterém obviňuje EU z pokrytectví za to, že odsuzuje nejnovější politiky Trump a sama přitom zavádí opatření, které jsou jeho zákazu prakticky podobná. APDHA nechápe, jak může Frederica Mogheriniová, šéfka evropské diplomacie, odsuzovat Trumpa, když přitom „EU zůstává zavřená vůči [imigrantům] jako pevnost".
Zatímco některé evropské země se snaží co nejvíce pomoci uprchlíkům, zásady přijaté Evropskou unií a ty, které v současné době realizuje Trump, mají podobu rozhodného zapečetí hranic všemi možnými prostředky, tvrdí Middle East Eye. To, co Trump nazývá zdí, EU nazývá Operací Triton. Co Trump nazývá zákazem, to EU nazývá dohodou s Tureckem.
Zeď EU
Operace Triton nahradila dlouhodobou námořní a vzdušnou operaci nazvanou Mare Nostrum. Itálie vynaložila 9,5 miliónů $ měsíčně na provozování Mare Nostrum, díky čemuž bylo zachráněno 150 000 životů ve Středomoří. Vlivem stagnující ekonomiky ale Itálie nemohla dále nést náklady a požadovala po EU, aby jí pomohla. EU namísto Itálie naslouchala těm hlasům, v čele s Velkou Británií, které považovaly Mare Nostrum za "nezamýšlený povzbuzující faktor" pro migranty. Namísto Mare Nostrum spustili operaci na ochranu evropského pobřeží spravovanou agenturou Frontex nazvanou Operace Triton.
Rozpočet takového společného provozu se snížil z 9,5 miliónů $ vynaložených jedinou zemí na maximálně 3 milióny $ měsíčně. Operace Triton se zaměřuje výlučně na bezpečnost hranic a nezabývá se humanitárními cíli záchrany lidských životů. Odstrašující politika ale úplně nezabrala. Podle Amnesty International počet migrantů, kteří překročili střední část Středozemního moře v prvních třech měsících roku 2016 je o něco vyšší než počet migrantů v porovnání se stejným obdobím z roku 2015 (20,899 až 21,385). Výrazně se zvýšil počet zemřelých, z 17 na 900. Jeden z 23 migrantů utone v moři.
Kritici upozorňují na to, že změna EU politiky je v podstatě „zabíjením migrantů z nedbalosti.“ Francois Crepeau, zpravodaj OSN o právech migrantů, říká, že EU je nechává zemřít, protože to je „dobré na odstrašení.“ Middle East Eye tvrdí, že EU postavila zeď, která je mnohem smrtelnější než ta, kterou plánuje na americko-mexických hranicích postavit Trump.
Evropský ekvivalent Trumpova zákazu
Dne 18. března 2016 EU podepsala s Tureckem dohodu, jejímž cílem je zastavit pohyb uprchlíků – převážně syrských, iráckých a afghánských občanů – do Řecka. Výměnou za štědré 3 miliardy € se Turecko zavázalo přijmout žadatele o azyl, kteří cestovali do Řecka přes Turecko. Podle Middle East Eye smlouva uzavřela brány EU žadatelům o azyl, ale otevřela je tureckým občanům, což vnáší stín na slova představitelů EU o nediskriminaci na základě státní příslušnosti. Smlouva je velice výhodná pro Turecko – jen 578 lidí migrantů se navrátilo do Turecko v září 2016.
Hlavním problémem dohody jsou však obavy ohledně schopnosti Turecka jednat s migranty podle humanitárních zásad. EU klasifikuje Turecko jako "bezpečnou třetí zemi", aby uprchlíci mohli být legálně posláni zpět, zatímco organizace typu Human Rights Watch (HRW) však nahlížejí na Turecko se skepticismem. Podle HRW syrským žadatelům o azyl v Turecko není udělována plná ochrana v souladu s normami stanovenými Úmluvou o právním postavení uprchlíků (Refugees Convention) z roku 1951. „Pokud chaos charakterizoval odezvu ze strany EU a jejích členských států v roce 2015, zatvrzelost a práva porušující politika definovala rok 2016,“ hodnotí HRW reakce EU na uprchlickou krizi. Jestliže bude takto pokračovat v řešení migrační krize, pak Trump proti EU působí jako vzor intelektuální poctivosti, tvrdí Middle East Eye.
Související
Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady
Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel
Aktuálně se děje
včera
Bývalý princ Andrew mohl zkomplikovat vyšetřování. Zavařil by králi Karlovi
včera
Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana
včera
Slavia se v Lize mistrů dočkala prvního bodu. V istanbulském pekle remizovala 2:2
včera
Otevírací doba obchodů ve středu 28. října. Lidé tápou, zákon mluví jasně
včera
V Plzni se našel velký obnos peněz. Popelář si eura nenechal pro sebe
včera
Oslavy 17. listopadu budou i bez dotace od Klempíře. Lidé poslali miliony
včera
Lékař může požadovat nejrůznější platby. Vojtěch vyjasnil, co je legitimní
včera
I těstoviny mají mezinárodní den. Existují recepty, které se vaří 200 let
včera
Musk přiznal, že Ukrajině omezil Starlink
včera
WSJ: Trump chce, aby se novým šéfem OSN stal Orbán, Čína a Rusko nejsou proti
včera
Milion chvilek popřel, že by zveřejnil Babišovo telefonní číslo
včera
Vláda prodloužila regulaci paliv a schválila uzákonění koruny v Ústavě. V Senátu zřejmě narazí
včera
Povstal jako fénix z popela. Jak dokázal Lula da Silva vyhrát volby po projetém prvním kole?
včera
CNN: USA plánují po volbách rozsáhlý útok na Írán
včera
Milion chvilek a opozice rozeštvávají společnost, řekl Babiš. Navrhne dobrovolné placení televizních poplatků
včera
Trump neunesl, že nedostal Nobelovu cenu. Vulgárně se pustil do Norska
včera
Vučić v parlamentních volbách prohrál. Srbsko celou noc mohutně oslavovalo
včera
Prezidentské volby v Brazílii vyhrál počtvrté Lula da Silva. Poražený Bolsonaro chce anulovat výsledky
včera
Počasí: Státní svátek a podzimní prázdniny překazí déšť
25. října 2026 21:18
Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení
Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.
Zdroj: Libor Novák