Rusko válku proti nám nevyhraje, poučili jsme se. Z Pobaltí přichází jasná zpráva

Rozhodujícím problémem pro Tbilisi se staly potíže s tankovými jednotkami, uvádí americký novinář Robert Beckhusen ve svém článku pro časopis The National Interest. Pohybovaly se totiž moc rychle a dostaly se před pěchotu. Následně zaznamenaly první ztráty proti nepřátelským ozbrojencům, kteří zaplavili město. Cílem Gruzínců bylo postoupit co nejdále před příjezdem ruských posil.

Psali jsme: Třetí světová válka je za rohem? Průzkum ukázal, čeho se lidé opravdu bojí Jsou Češi ochotni bojovat za svou zemi ve válce? Celosvětový průzkum přinesl nečekaná čísla  

Ke kritickému střetnutí došlo nedaleko velícího stanoviště ruských mírových sil. Čtyři gruzínské tanky byly rychle zničeny nikoliv pomocí těžké techniky, nýbrž protitankovými řízenými střelami odpálenými z lehkých obrněných vozidel. Demoralizovaní Gruzínci, kteří útok přežili, se dali na útěk.

Vojenská technika za desítky milionů dolarů

V současnosti ozbrojené síly Estonska, Lotyšska a Litvy analyzují, co se stalo v průběhu střetnutí v Jižní Osetii. Zmíněné státy se snaží připravit se na podobnou situaci, do jaké se v roce 2008 dostala Gruzie. Rozlohou a obyvatelstvem malá země tehdy stála se svou slabou armádou proti mnohem většímu a těžce vyzbrojenému nepříteli. Zdá se, že velké množství protitankových střel by mohlo být v konfliktu s takovým protivníkem velkou výhodou.

Estonsko, Lotyšsko a Litva v posledních letech nakoupily protitankové střely a munici v hodnotě desítek milionů amerických dolarů. „Baltské státy se poučily z bitvy o Cchinvali,“ napsal Frederic Labarre v podrobném popisu střetnutí pro časopis Small Wars Journal.

Psali jsme: Putinovo Rusko vojenskou silou překoná SSSR? Trump stojí před dilematem Putin vydal rozkaz k prověrce vzdušných a kosmických sil  

V minulých letech to byla především technika ze Švédska a z USA. V roce 2014 Washington, D. C. odsouhlasil prodej protitankových raketových kompletů Javelin Estonsku za 55 milionů amerických dolarů. Tallinn v rámci tohoto obchodu získal 120 odpalovacích zařízení, 250 střel a náhradní díly. Estonsko chtělo tuto techniku nakoupit již před ruskou invazí na Krym a východní Ukrajinu, ale válka toto rozhodnutí ještě uspíšila a způsobila navýšení objednávky. Stejného roku všechny tři Baltské státy zakoupily od Švédska protitankové střely Carl Gustav za více než 63 milionů amerických dolarů.

Pěchota proti tankům

Tallinn, Riga a Vilnius se bojí ruské těžké techniky. Na konci druhého dne rusko-gruzínské války měla Moskva na bojišti 120 tanků T-72 a dohromady 300 obrněných vozidel BTR-80 a bojových vozidel pěchoty BMP-3. Podle Frederica Labarra neexistují žádné důkazy o ztrátách způsobených ruskou těžkou technikou. Většina, pokud ne všechna zničení gruzínských tanků, měla na svědomí pěchota a letecké útoky, které bombardovaly často již opuštěná vozidla.

„Disciplinovaná pěchota je v boji více než srovnatelná s těžkou technikou, obzvláště v městském prostředí,“ domnívá se Labarre, jež své tvrzení opírá o výpovědi gruzínských velitelů z doby rusko-gruzínské války.

Psali jsme: Plán invaze? Ruská tajná zbraň pomůže při dobytí Pobaltí a rozdrtí vojáky NATO, píše americký server Rusko rozmisťuje kolem Moskvy protiraketové systémy. Co se chystá?  

Estonská obdoba jihoosetské situace by mohla mít rozdílný průběh. Protitankové a protiletecké týmy by se rychle pohybovaly po zemi, ničily by mosty a snažily by se zničit co nejvíce ruských tanků. Potenciální konflikt v Pobaltí by ovšem mohl více připomínat situaci na Ukrajině. Rusko by určitě jako první neposlalo proti Tallinnu těžké a konvenční síly.

Sabotáže jako alternativa

Philipp Müller ve svém příspěvku pro stránky ethz.ch nabízí alternativní řešení. Namísto mobilních protitankových jednotek navrhuje zřízení univerzální domobrany, jejíž členem má být každý občan mužského pohlaví. K základnímu výcviku těchto mužů by patřilo provádění sabotáží. Kontrola území s takto vycvičeným nepřátelským obyvatelstvem by byla pro Rusko dlouhodobě neúnosná. Slabinou tohoto plánu je historický neúspěch partyzánského odporu v Baltských státech po druhé světové válce. Navíc je čtvrtina současné estonské populace ruskojazyčná. Podpora těchto jedinců estonskému hnutí odporu v případě ruské invaze je značně nejistá.

Bývalý estonský prezident Toomas Hendrik před několika lety komentoval dění na Ukrajině: „Velký rozdíl je v tom, že Ukrajina není v NATO. My v něm jsme. Tohle je o článku 5. Pokud selže, NATO již nic neznamená.“ Baltské státy se mohou spoléhat na své členství v alianci, ale možná se vyplatí nakoupit i rakety.