Česko bude platit. Soud ve Štrasburku rozhodl o výši náhrady za regulaci nájmu

Štrasburk/Praha - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se zastal tří Čechů, kteří tvrdili, že země regulací nájemného porušila jejich práva. Stát jim tak musí zaplatit dohromady zhruba 2,19 milionu korun (81.000 eur).

Podle Občanského sdružení majitelů domů v ČR (OSMD) české soudy přiznávají náhrady zhruba o 90 procent nižší, než jsou podle metodiky, kterou zvolil štrasburský soud.

"Aktuální rozsudek konečně rozhodl o odpovídajícím způsobu výpočtu náhrady za omezení vlastnického práva v souvislosti s dlouholetou regulací nájemného," uvedlo v tiskové zprávě OSMD. Sdružení je přesvědčeno, že vedle rozhodnutí ESLP nemůže obstát způsob, jakým odškodnění vyčíslují české soudy. Ten vychází z nájemného stanoveného v zákoně o jednostranném zvyšování nájemného z bytu pro rok 2007.

"S trochou optimismu se lze domnívat, že dosavadní 'metodika' minimalizace přiznávané náhrady bude muset být v dohledné době přehodnocena," uvádí OSMD.

Psali jsme: Michaláková neuspěla u nejvyššího soudu Norska, kauza jde do Štrasburku Češky neuspěly ve Štrasburku. Soud zamítl stížnost kvůli domácím porodům  

Na regulaci nájemného si ve Štrasburku v roce 2005 stěžovalo zhruba pět tisíc vlastníků domů a bytů. Tvrdili, že neměli zaručený ani minimální zisk potřebný na údržbu nemovitostí. Svoji újmu vyčíslili na téměř 50 miliard korun. Soud ze žalob vybral čtyři modelové případy. Jeden z vybraných stěžovatelů však zemřel, další vzali svou stížnost zpět. OSMD proto později soudu vybralo jiné pilotní kauzy, které měly ilustrovat typické případy.

Stát kompenzuje podle rozhodnutí českého Ústavního soudu od roku 2009, uvádí OSMD. Výši však sdružení označuje za dehonestující. OSMD v tiskové zprávě uvedlo, že chce nyní ve spolupráci s právníky sledovat, jak bude stát rozsudek ESLP respektovat.

Deregulace nájemného, která začala v roce 2007, skončila v Česku s posledním dnem roku 2012. Týkala se zhruba 700.000 domácností.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk ,  nájemné ,  Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 2 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 3 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

včera

Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách

Papež Lev XIV. se stal prvním papežem, který odevzdal hlas v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Potvrdil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy