Milionové odškodné pro sebevraha IS bylo správné, zní z Velké Británie

Jamal al-Harith, někdejší vězeň z tábora Guantánamo, se odpálil jako sebevražedný atentátník Islámského státu (IS), připomíná úvodník serveru The Guardian. Prestižní deník však tvrdí, že ani tento případ nemůže ospravedlnit rozšíření mimosoudních detencí a používání mučení.

Konec presumpce neviny

Během bouře kolem Haritha, který po svém propuštění z Guantánama obdržel od britské vlády kompenzaci 1 milion liber (přes 30  milionů korun) a nyní byl identifikován jako sebevražedný atentátník IS, je podle liberálního deníku dobré si připomenout proč muž peníze dostal. "Jako stovky lidí byl roky držen v mimosoudní detenci a vystaven pravidelnému mučení za přispění Spojeného království," píše The Guardian. Dodává, že Harith se do tábora dostal nikoliv z důvodu, že by ho Američané považovali za nebezpečného, ale jelikož mohl mít užitečné informace o chování Talibanu vůči zajatcům - muž byl totiž islamisty sám vězněn jako údajný britský špión.

Úřady následně dospěly k názoru, že al-Harith nemá žádné vazby na Taliban či Al-Káidu, byť několik pochybností zůstávalo, poukazuje úvodník. Připomíná, že jen velmi málo vězňů z Guantánama bylo nakonec jakkoliv obviněno, a to i v rámci tamních pochybných vojenských tribunálů, které postrádají základní procesní ochranu obžalovaných, přičemž většina zadržovaných se tak po propuštění vrátila do společnosti.  

"Vůbec nevíme, zda trauma z takového zacházení přispělo k Harithovu naverbování do IS, či se na této cestě nacházel tak jako tak," konstatuje vlivný server s tím, že to je každopádně druhořadé. Kritici vyplacení odškodného totiž ve skutečnosti tvrdí, že nikdo podezřelý z možného spáchání zločinu nemá právo na presumpci neviny, zdůrazňuje The Guardian. Kritizuje, že podle takového výkladu je podezření - bez ohledu na nedostatek důkazů - dostatečné k odpírání základní ochrany na bázi mezinárodního práva či lidské důstojnosti a i ti, jejichž práva byla narušena tím nejvíce šokujícím způsobem, by neměli dostat kompenzaci.   

Tvrzení, že Harith obdržel peníze, aby u soudu nebezpečně neohrožoval národně-bezpečnostní zájmy, je podle úvodníku nepřesvědčivé, jelikož právníci odkazují na imunitu ve veřejném zájmu, která se na takové případy vztahuje. Dohoda tak ušetřila britskou vládu od ponižujícího odhalení její role při umožňování mučení vlastního občana, což by mohlo vést k dalším žalobám, které by Harith zřejmě vyhrál, domnívá se prestižní deník.

Trumpovy plány jsou kontraproduktivní

"V úzkém slova smyslu měly platby Britům drženým na Guantánamu kompenzovat zásah do práv Haritha a dalších bývalých vězňů," vysvětluje The Guardian. Deklaruje, že pokud se uchýlíme k pošlapávání vlády práva a ochrany lidských práv, podkopáváme přesně ty hodnoty, které má boj proti terorismu hájit, přičemž jsou páchány dvojnásobné škody, jelikož takové pokrytectví vede ke ztrátě sympatií lidí z jiných kultur.

Podle liberálního deníku nejde o nějaký historický spor, byť někteří lidé na pozadí Harithova případu agilně začínají politické bitvy, aniž by zvažovali, jak se z něho poučit. V případě Británie s ohledem na tamní systém monitoringu propuštěných vězňů vyvstává jasná a důležitá otázka, jak mohl Harith opustit zemi a v roce 2014 odcestovat do Sýrie, konstatuje úvodník.

Nový americký prezident Donald Trump ustoupil od záměru svého předchůdce Baracka Obamy uzavřít tábor na Guantánamu, přičemž ještě jako kandidát apeloval na jeho "naládování" teroristy z IS a dalšími podezřelými, zatímco volal po obnovení waterbordingu a ještě horších metod, připomíná britský server. Dodává, že tlak od ministra obrany Jamese Mattise a ředitele CIA Mikea Pompea zřejmě plány na zvrat politiky a obnovení mučení zastavil, přičemž jmenování Herberta McMastera poradcem pro národní bezpečnost je povzbudivé, jelikož v době, kdy působil jako velitel v Iráku, zdůrazňoval humánní zacházení s vězni. "Nikdo z těch mužů není srdcem liberál, ale uvědomují si, že špatné zacházení je nejen špatné z principu, ale také kontraproduktivní v praxi," uvádí The Guardian.

Přesto je pravděpodobné,že Trump vydá exekutivní příkaz o detenci a výsleších, který rozšíří využití Guantánama přesně s cílem, aby se zadrženým odepřela práva, na která jinak mají nárok, očekává liberální deník. To označuje za stejně špatné, jelikož za správné poučení z Harithova případu považuje pečlivější, nikoliv lhostejnější přístup k zacházení s podezřelými z terorismu.  

Související

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

Více souvisejících

Velká Británie Terorismus mučení vězňů Jamal al-Harith (terorista) USA (Spojené státy americké) Guantanamo U.S. Base

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy