Milionové odškodné pro sebevraha IS bylo správné, zní z Velké Británie

Jamal al-Harith, někdejší vězeň z tábora Guantánamo, se odpálil jako sebevražedný atentátník Islámského státu (IS), připomíná úvodník serveru The Guardian. Prestižní deník však tvrdí, že ani tento případ nemůže ospravedlnit rozšíření mimosoudních detencí a používání mučení.

Konec presumpce neviny

Během bouře kolem Haritha, který po svém propuštění z Guantánama obdržel od britské vlády kompenzaci 1 milion liber (přes 30  milionů korun) a nyní byl identifikován jako sebevražedný atentátník IS, je podle liberálního deníku dobré si připomenout proč muž peníze dostal. "Jako stovky lidí byl roky držen v mimosoudní detenci a vystaven pravidelnému mučení za přispění Spojeného království," píše The Guardian. Dodává, že Harith se do tábora dostal nikoliv z důvodu, že by ho Američané považovali za nebezpečného, ale jelikož mohl mít užitečné informace o chování Talibanu vůči zajatcům - muž byl totiž islamisty sám vězněn jako údajný britský špión.

Úřady následně dospěly k názoru, že al-Harith nemá žádné vazby na Taliban či Al-Káidu, byť několik pochybností zůstávalo, poukazuje úvodník. Připomíná, že jen velmi málo vězňů z Guantánama bylo nakonec jakkoliv obviněno, a to i v rámci tamních pochybných vojenských tribunálů, které postrádají základní procesní ochranu obžalovaných, přičemž většina zadržovaných se tak po propuštění vrátila do společnosti.  

"Vůbec nevíme, zda trauma z takového zacházení přispělo k Harithovu naverbování do IS, či se na této cestě nacházel tak jako tak," konstatuje vlivný server s tím, že to je každopádně druhořadé. Kritici vyplacení odškodného totiž ve skutečnosti tvrdí, že nikdo podezřelý z možného spáchání zločinu nemá právo na presumpci neviny, zdůrazňuje The Guardian. Kritizuje, že podle takového výkladu je podezření - bez ohledu na nedostatek důkazů - dostatečné k odpírání základní ochrany na bázi mezinárodního práva či lidské důstojnosti a i ti, jejichž práva byla narušena tím nejvíce šokujícím způsobem, by neměli dostat kompenzaci.   

Tvrzení, že Harith obdržel peníze, aby u soudu nebezpečně neohrožoval národně-bezpečnostní zájmy, je podle úvodníku nepřesvědčivé, jelikož právníci odkazují na imunitu ve veřejném zájmu, která se na takové případy vztahuje. Dohoda tak ušetřila britskou vládu od ponižujícího odhalení její role při umožňování mučení vlastního občana, což by mohlo vést k dalším žalobám, které by Harith zřejmě vyhrál, domnívá se prestižní deník.

Trumpovy plány jsou kontraproduktivní

"V úzkém slova smyslu měly platby Britům drženým na Guantánamu kompenzovat zásah do práv Haritha a dalších bývalých vězňů," vysvětluje The Guardian. Deklaruje, že pokud se uchýlíme k pošlapávání vlády práva a ochrany lidských práv, podkopáváme přesně ty hodnoty, které má boj proti terorismu hájit, přičemž jsou páchány dvojnásobné škody, jelikož takové pokrytectví vede ke ztrátě sympatií lidí z jiných kultur.

Podle liberálního deníku nejde o nějaký historický spor, byť někteří lidé na pozadí Harithova případu agilně začínají politické bitvy, aniž by zvažovali, jak se z něho poučit. V případě Británie s ohledem na tamní systém monitoringu propuštěných vězňů vyvstává jasná a důležitá otázka, jak mohl Harith opustit zemi a v roce 2014 odcestovat do Sýrie, konstatuje úvodník.

Nový americký prezident Donald Trump ustoupil od záměru svého předchůdce Baracka Obamy uzavřít tábor na Guantánamu, přičemž ještě jako kandidát apeloval na jeho "naládování" teroristy z IS a dalšími podezřelými, zatímco volal po obnovení waterbordingu a ještě horších metod, připomíná britský server. Dodává, že tlak od ministra obrany Jamese Mattise a ředitele CIA Mikea Pompea zřejmě plány na zvrat politiky a obnovení mučení zastavil, přičemž jmenování Herberta McMastera poradcem pro národní bezpečnost je povzbudivé, jelikož v době, kdy působil jako velitel v Iráku, zdůrazňoval humánní zacházení s vězni. "Nikdo z těch mužů není srdcem liberál, ale uvědomují si, že špatné zacházení je nejen špatné z principu, ale také kontraproduktivní v praxi," uvádí The Guardian.

Přesto je pravděpodobné,že Trump vydá exekutivní příkaz o detenci a výsleších, který rozšíří využití Guantánama přesně s cílem, aby se zadrženým odepřela práva, na která jinak mají nárok, očekává liberální deník. To označuje za stejně špatné, jelikož za správné poučení z Harithova případu považuje pečlivější, nikoliv lhostejnější přístup k zacházení s podezřelými z terorismu.  

Související

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

Více souvisejících

Velká Británie Terorismus mučení vězňů Jamal al-Harith (terorista) USA (Spojené státy americké) Guantanamo U.S. Base

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy