Milionové odškodné pro sebevraha IS bylo správné, zní z Velké Británie

Jamal al-Harith, někdejší vězeň z tábora Guantánamo, se odpálil jako sebevražedný atentátník Islámského státu (IS), připomíná úvodník serveru The Guardian. Prestižní deník však tvrdí, že ani tento případ nemůže ospravedlnit rozšíření mimosoudních detencí a používání mučení.

Konec presumpce neviny

Během bouře kolem Haritha, který po svém propuštění z Guantánama obdržel od britské vlády kompenzaci 1 milion liber (přes 30  milionů korun) a nyní byl identifikován jako sebevražedný atentátník IS, je podle liberálního deníku dobré si připomenout proč muž peníze dostal. "Jako stovky lidí byl roky držen v mimosoudní detenci a vystaven pravidelnému mučení za přispění Spojeného království," píše The Guardian. Dodává, že Harith se do tábora dostal nikoliv z důvodu, že by ho Američané považovali za nebezpečného, ale jelikož mohl mít užitečné informace o chování Talibanu vůči zajatcům - muž byl totiž islamisty sám vězněn jako údajný britský špión.

Úřady následně dospěly k názoru, že al-Harith nemá žádné vazby na Taliban či Al-Káidu, byť několik pochybností zůstávalo, poukazuje úvodník. Připomíná, že jen velmi málo vězňů z Guantánama bylo nakonec jakkoliv obviněno, a to i v rámci tamních pochybných vojenských tribunálů, které postrádají základní procesní ochranu obžalovaných, přičemž většina zadržovaných se tak po propuštění vrátila do společnosti.  

"Vůbec nevíme, zda trauma z takového zacházení přispělo k Harithovu naverbování do IS, či se na této cestě nacházel tak jako tak," konstatuje vlivný server s tím, že to je každopádně druhořadé. Kritici vyplacení odškodného totiž ve skutečnosti tvrdí, že nikdo podezřelý z možného spáchání zločinu nemá právo na presumpci neviny, zdůrazňuje The Guardian. Kritizuje, že podle takového výkladu je podezření - bez ohledu na nedostatek důkazů - dostatečné k odpírání základní ochrany na bázi mezinárodního práva či lidské důstojnosti a i ti, jejichž práva byla narušena tím nejvíce šokujícím způsobem, by neměli dostat kompenzaci.   

Tvrzení, že Harith obdržel peníze, aby u soudu nebezpečně neohrožoval národně-bezpečnostní zájmy, je podle úvodníku nepřesvědčivé, jelikož právníci odkazují na imunitu ve veřejném zájmu, která se na takové případy vztahuje. Dohoda tak ušetřila britskou vládu od ponižujícího odhalení její role při umožňování mučení vlastního občana, což by mohlo vést k dalším žalobám, které by Harith zřejmě vyhrál, domnívá se prestižní deník.

Trumpovy plány jsou kontraproduktivní

"V úzkém slova smyslu měly platby Britům drženým na Guantánamu kompenzovat zásah do práv Haritha a dalších bývalých vězňů," vysvětluje The Guardian. Deklaruje, že pokud se uchýlíme k pošlapávání vlády práva a ochrany lidských práv, podkopáváme přesně ty hodnoty, které má boj proti terorismu hájit, přičemž jsou páchány dvojnásobné škody, jelikož takové pokrytectví vede ke ztrátě sympatií lidí z jiných kultur.

Podle liberálního deníku nejde o nějaký historický spor, byť někteří lidé na pozadí Harithova případu agilně začínají politické bitvy, aniž by zvažovali, jak se z něho poučit. V případě Británie s ohledem na tamní systém monitoringu propuštěných vězňů vyvstává jasná a důležitá otázka, jak mohl Harith opustit zemi a v roce 2014 odcestovat do Sýrie, konstatuje úvodník.

Nový americký prezident Donald Trump ustoupil od záměru svého předchůdce Baracka Obamy uzavřít tábor na Guantánamu, přičemž ještě jako kandidát apeloval na jeho "naládování" teroristy z IS a dalšími podezřelými, zatímco volal po obnovení waterbordingu a ještě horších metod, připomíná britský server. Dodává, že tlak od ministra obrany Jamese Mattise a ředitele CIA Mikea Pompea zřejmě plány na zvrat politiky a obnovení mučení zastavil, přičemž jmenování Herberta McMastera poradcem pro národní bezpečnost je povzbudivé, jelikož v době, kdy působil jako velitel v Iráku, zdůrazňoval humánní zacházení s vězni. "Nikdo z těch mužů není srdcem liberál, ale uvědomují si, že špatné zacházení je nejen špatné z principu, ale také kontraproduktivní v praxi," uvádí The Guardian.

Přesto je pravděpodobné,že Trump vydá exekutivní příkaz o detenci a výsleších, který rozšíří využití Guantánama přesně s cílem, aby se zadrženým odepřela práva, na která jinak mají nárok, očekává liberální deník. To označuje za stejně špatné, jelikož za správné poučení z Harithova případu považuje pečlivější, nikoliv lhostejnější přístup k zacházení s podezřelými z terorismu.  

Související

Více souvisejících

Velká Británie Terorismus mučení vězňů Jamal al-Harith (terorista) USA (Spojené státy americké) Guantanamo U.S. Base

Aktuálně se děje

včera

včera

Tesco

Tesco představilo novinku při nákupech. Zákazníci na ni narazí jednou týdně

Tesco zavádí v Česku novinku pro některé zákazníky, která odstartovala před dvěma dny. Každé pondělí mezi 12. a 13. hodinou bude možné nakupovat během tzv. Klidné hodinky. Je určena především lidem s poruchou autistického spektra (PAS) i dalším osobám, které ocení klidnější nákupní či pracovní prostředí.

včera

včera

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj

Co plánuje Putin? Zelenskyj prozradil, co se děje u hranic Ruska s Ukrajinou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že má informace o přípravě možného ruského útoku na další ukrajinskou oblast. Je tak podle něj zřejmé, že Putin bude ignorovat současné mírové snahy Spojených států amerických, které navrhli příměří, s nímž je Kyjev připraven souhlasit. 

včera

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

včera

Rustem Umerov a Jana Černochová jednali v Praze. (15.3.2025)

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová

Cenou za příměří nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina musela ustupovat ze svých požadavků. Uvedla to v sobotu po jednání s ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Setkání proběhlo v den 86. výročí obsazení Československa nacistickým Německem. "Ukrajinu budeme podporovat právě i z toho důvodu, že naše historická zkušenost, kdy jsme byli ponecháni svému osudu, je tak silná," zdůraznila na tiskové konferenci.

včera

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

včera

včera

Petr Fiala

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér

Do vlasů si na začátku víkendu vjeli premiér Petr Fiala (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Schillerové běží předsedovi vlády výpovědní lhůta. Fiala označil její poznámky za nové dno tuzemské politické kultury. Předmětem sporu je neúčast zástupců opozice na čtvrteční schůzce parlamentních stran k otázkám bezpečnosti Česka. 

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

včera

včera

včera

včera

14. března 2025 21:56

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení

Papež František má za sebou další klidnou noc, ve čtvrtek večer si připomněl výročí svého zvolení do čela katolické církve. Včera uplynulo 12 let od tohoto okamžiku, kterému předcházela rezignace Benedikta XVI. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy