Milionové odškodné pro sebevraha IS bylo správné, zní z Velké Británie

Jamal al-Harith, někdejší vězeň z tábora Guantánamo, se odpálil jako sebevražedný atentátník Islámského státu (IS), připomíná úvodník serveru The Guardian. Prestižní deník však tvrdí, že ani tento případ nemůže ospravedlnit rozšíření mimosoudních detencí a používání mučení.

Konec presumpce neviny

Během bouře kolem Haritha, který po svém propuštění z Guantánama obdržel od britské vlády kompenzaci 1 milion liber (přes 30  milionů korun) a nyní byl identifikován jako sebevražedný atentátník IS, je podle liberálního deníku dobré si připomenout proč muž peníze dostal. "Jako stovky lidí byl roky držen v mimosoudní detenci a vystaven pravidelnému mučení za přispění Spojeného království," píše The Guardian. Dodává, že Harith se do tábora dostal nikoliv z důvodu, že by ho Američané považovali za nebezpečného, ale jelikož mohl mít užitečné informace o chování Talibanu vůči zajatcům - muž byl totiž islamisty sám vězněn jako údajný britský špión.

Úřady následně dospěly k názoru, že al-Harith nemá žádné vazby na Taliban či Al-Káidu, byť několik pochybností zůstávalo, poukazuje úvodník. Připomíná, že jen velmi málo vězňů z Guantánama bylo nakonec jakkoliv obviněno, a to i v rámci tamních pochybných vojenských tribunálů, které postrádají základní procesní ochranu obžalovaných, přičemž většina zadržovaných se tak po propuštění vrátila do společnosti.  

"Vůbec nevíme, zda trauma z takového zacházení přispělo k Harithovu naverbování do IS, či se na této cestě nacházel tak jako tak," konstatuje vlivný server s tím, že to je každopádně druhořadé. Kritici vyplacení odškodného totiž ve skutečnosti tvrdí, že nikdo podezřelý z možného spáchání zločinu nemá právo na presumpci neviny, zdůrazňuje The Guardian. Kritizuje, že podle takového výkladu je podezření - bez ohledu na nedostatek důkazů - dostatečné k odpírání základní ochrany na bázi mezinárodního práva či lidské důstojnosti a i ti, jejichž práva byla narušena tím nejvíce šokujícím způsobem, by neměli dostat kompenzaci.   

Tvrzení, že Harith obdržel peníze, aby u soudu nebezpečně neohrožoval národně-bezpečnostní zájmy, je podle úvodníku nepřesvědčivé, jelikož právníci odkazují na imunitu ve veřejném zájmu, která se na takové případy vztahuje. Dohoda tak ušetřila britskou vládu od ponižujícího odhalení její role při umožňování mučení vlastního občana, což by mohlo vést k dalším žalobám, které by Harith zřejmě vyhrál, domnívá se prestižní deník.

Trumpovy plány jsou kontraproduktivní

"V úzkém slova smyslu měly platby Britům drženým na Guantánamu kompenzovat zásah do práv Haritha a dalších bývalých vězňů," vysvětluje The Guardian. Deklaruje, že pokud se uchýlíme k pošlapávání vlády práva a ochrany lidských práv, podkopáváme přesně ty hodnoty, které má boj proti terorismu hájit, přičemž jsou páchány dvojnásobné škody, jelikož takové pokrytectví vede ke ztrátě sympatií lidí z jiných kultur.

Podle liberálního deníku nejde o nějaký historický spor, byť někteří lidé na pozadí Harithova případu agilně začínají politické bitvy, aniž by zvažovali, jak se z něho poučit. V případě Británie s ohledem na tamní systém monitoringu propuštěných vězňů vyvstává jasná a důležitá otázka, jak mohl Harith opustit zemi a v roce 2014 odcestovat do Sýrie, konstatuje úvodník.

Nový americký prezident Donald Trump ustoupil od záměru svého předchůdce Baracka Obamy uzavřít tábor na Guantánamu, přičemž ještě jako kandidát apeloval na jeho "naládování" teroristy z IS a dalšími podezřelými, zatímco volal po obnovení waterbordingu a ještě horších metod, připomíná britský server. Dodává, že tlak od ministra obrany Jamese Mattise a ředitele CIA Mikea Pompea zřejmě plány na zvrat politiky a obnovení mučení zastavil, přičemž jmenování Herberta McMastera poradcem pro národní bezpečnost je povzbudivé, jelikož v době, kdy působil jako velitel v Iráku, zdůrazňoval humánní zacházení s vězni. "Nikdo z těch mužů není srdcem liberál, ale uvědomují si, že špatné zacházení je nejen špatné z principu, ale také kontraproduktivní v praxi," uvádí The Guardian.

Přesto je pravděpodobné,že Trump vydá exekutivní příkaz o detenci a výsleších, který rozšíří využití Guantánama přesně s cílem, aby se zadrženým odepřela práva, na která jinak mají nárok, očekává liberální deník. To označuje za stejně špatné, jelikož za správné poučení z Harithova případu považuje pečlivější, nikoliv lhostejnější přístup k zacházení s podezřelými z terorismu.  

Související

Více souvisejících

Velká Británie Terorismus mučení vězňů Jamal al-Harith (terorista) USA (Spojené státy americké) Guantanamo U.S. Base

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy