Slovensko chce anulovat Mečiarovy amnestie, vláda navrhla ústavní novelu

Amnestie vydal v roce 1998 tehdejší premiér Vladimír Mečiar v době, kdy vykonával některé prezidentské pravomoci, neboť Slovensko přechodně nemělo hlavu státu.

"V tomto návrhu dáváme kompetenci Národní radě zrušit amnestie, a to třípětinovou většinou. Pokud se poslanci rozhodnou zrušit rozhodnutí o amnestii, automaticky to musí přezkoumat ústavní soud," řekl premiér Fico.

Sněmovna by nejprve měla schválit novelu ústavy, která parlamentu umožní jednat o zrušení amnestií a která také rozšíří kompetence ústavního soudu. Následně by zákonodárci na návrh alespoň pětiny z celkového počtu 150 poslanců hlasovali o anulování amnestií ohledně únosu exprezidentova syna.

Zatím není známo, zda se k návrhu kabinetu připojí opoziční zákonodárci. Vláda jejih hlasy potřebuje, jelikož nemá třípětinovou většinu.

Zástupci dvou nejsilnějších opozičních stran SaS a OLaNO kritizovali vládní návrh z toho důvodu, že rozhodnutí parlamentu o zrušení amnestií by měl prozkoumat ústavní soud. Předlohu ale jednoznačně neodmítli. Poslanec Ján Budaj řekl, že ústavními soudci jsou i politici z doby Mečiarovy vlády.

Slovenská prokuratura již v roce 2000 podala v souvislosti s únosem obžalobu na 13 osob včetně exšéfa slovenské tajné služby SIS Ivana Lexy. Soud trestní stíhání ale zastavil právě kvůli uvedeným amnestiím.

Zavlečením Kováčova syna do Rakouska chtěla SIS podle některých informací zdiskreditovat tehdejšího prezidenta, který kritizoval Mečiarovu vládu. Na Kováče mladšího byl v té době v Německu vydán zatykač kvůli údajné zpronevěře v bratislavské firmě Technopol, rakouský soud ho ale německé prokuratuře nevydal a vrátil ho na Slovensko. Německý soud stíhání Kováče mladšího v roce 2000 zastavil. Již v roce 1997 tehdejší slovenský prezident Kováč udělil aktérům aféry Technopol, a tím i svému synovi, milost. Spolu se zrušením Mečiarových amnestií by měl parlament anulovat také tuto milost.