Maďarsko chce rychleji zvyšovat výdaje na obranu

Budapešť - Maďarsko chce rychleji zvyšovat výdaje na obranu. Cíle dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), jak požaduje NATO, měla země dosáhnout v roce 2026. Nakonec to patrně bude o dva roky dříve.

"Přijali jsme rozhodnutí zvyšovat naše obranné výdaje o 0,1 procenta. Máme také plán, jak bychom to mohli urychlit, abychom dosáhli výdajů na úrovni dvou procent HDP v roce 2024, pokud to bude třeba," řekl dnes maďarský ministr obrany István Simicskó. Letos země vynaloží na obranu 350 miliard forintů (asi 31 miliard Kč), tedy zhruba jedno procento HDP.

Členské státy NATO se v září 2014 na summitu ve Walesu dohodly, že do deseti let zvýší obranné výdaje na dvě procenta HDP. Tento požadavek zatím podle předběžných čísel za rok 2016 plní kromě Spojených států (3,36 procenta HDP) jen Británie (2,17), Polsko (2,01), Estonsko (2,18) a Řecko (2,36 procent HDP).

Česko nyní dává na obranu asi 1,1 procenta HDP. Ministr obrany Martin Stropnický v únoru řekl, že postupné zvýšení na dvě procenta HDP do roku 2025 je reálné. Odhad pro letošní rok je 1,04 procenta HDP.

Související

Maďarská armáda, ilustrační foto

Maďaři stále drží zajatce a popírají spolupráci s Ruskem. Čelí i psychologickému nátlaku, zní z Ukrajiny

Investigativní novináři ukrajinského serveru Kyiv Independent a maďarské pobočky RFE/RL zveřejnili článek poukazující na podivné chování Budapešti při výměně jedenácti ukrajinských válečných zajatců mezi Maďarskem a Ruskem. Dosud se jich na Ukrajinu vrátilo pouze pět. Zbytek zřejmě Maďaři drží v náročné situaci, údajně jsou vystaveni psychologickému nátlaku.

Více souvisejících

maďarská armáda Maďarsko NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy