Maďarsko chce americké zbraně, včetně HIMARS. Nákup blokuje jediná osoba v USA

Stačí jeden zkušený a mocný americký senátor, a nákup zbraní Maďarskem z USA je zablokován. Senátor Jim Risch z Idaha kritizoval Budapešť za to, že její parlament stále neratifikoval vstup Švédska do NATO. Nákup v hodnotě 735 milionů dolarů obsahující 24 raketometů HIMARS tak zatím neproběhne. 

Senátor Risch je nejvyšším republikánem v senátním výboru pro zahraniční vztahy, který posuzuje prodeje zbraní před jejich schválením. Jeho seniorita mu dává právo jednostranně blokovat dohody. Uvedl, že jeho krok je přímou reakcí na odmítnutí Maďarska povolit vstup Švédska do Severoatlantické aliance. 

„Již nějakou dobu jsem maďarské vládě přímo vyjadřoval své znepokojení nad jejím odmítnutím posunout vpřed hlasování o vstupu Švédska do NATO. Vzhledem k tomu, že je nyní červen a stále se tak nestalo, rozhodl jsem se, že prodej nového amerického vojenského vybavení Maďarsku bude pozastaven,“ vysvětlil Risch. 

Server Euronews píše, že dotčená dohoda má hodnotu 735 milionů dolarů a Budapešť má v jejím rámci obdržet 24 baterií raketometů HIMARS a více než 100 raket a modulů s příslušnými součástkami. 

Napříč NATO nyní panuje frustrace. Nakonec se sice podařilo prosadit vstup Finska i v tureckém a maďarském parlamentu, případ Švédska je ale komplikovanější. Ankara má problém s údajným ukrýváním lidí napojených na kurdské milice ze strany švédských úřadů. 

Potvrdil to také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že při jednáních s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem začátkem června nedosáhl žádného průlomu. „Švédsko splnilo své závazky týkající se bezpečnostních zájmů Turecka a doufá, že země bude moci vstoupit do NATO v nadcházejících týdnech,“ řekl. 

Skandinávská země od loňského roku, kdy podala přihlášku do NATO a rozpoutala tak diplomatický konflikt s Ankarou, změnila ústavu, posílila protiteroristickou legislativu a zrušila zbrojní embargo, takže Turci mohou dostat švédské zbraně stejně jednoduše jako kterákoliv jiná členská země NATO. 

„Očekávání Švédska neznamená, že mu vyhovíme. Abychom těmto očekáváním vyhověli, musí především Švédsko splnit svůj díl práce,“ citovaly EuroZprávy.cz slova tureckého prezidenta ze začátku tohoto týdne. 

K tomu se maďarský premiér Viktor Orbán snaží o udržení dobrých vztahů s Tureckem, což může být jeden z hlavních důvodů brždění ratifikace švédského vstupu maďarským parlamentem. Jiní členové maďarské vlády se ale prý zlobí kvůli kritice diplomatického úpadku země. 

Orbán opakovaně tvrdí, že válku na Ukrajině lze vyřešit diplomatickou cestou. „Při pohledu na realitu, čísla a na to, že NATO není připraveno vyslat vojáky, je zřejmé, že na bojišti chudáci Ukrajinci nezvítězí. To je můj postoj,“ vylíčil na květnovém summitu v Kataru, informoval server Euronews.

Související

Zemní plyn

Maďarsko a Slovensko mohou přestat využívat ruskou energii. Místo toho zvyšují závislost a vydělávají miliony

Podle nové analýzy evropských výzkumníků nemají Maďarsko a Slovensko žádné vážné technické nebo bezpečnostní překážky, které by jim bránily v ukončení dovozu ruských fosilních paliv. Obě země podle výzkumu Centra pro studium demokracie (CSD) a Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) disponují dostatečnými alternativními cestami k dodávkám energií – přesto však nejenže neomezily dovoz z Ruska, ale svou závislost na něm dokonce prohloubily.

Více souvisejících

Maďarsko maďarská armáda HIMARS (raketový systém) zbraně USA (Spojené státy americké) Senát USA Švédsko NATO Turecko

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy