Maďarsko chce americké zbraně, včetně HIMARS. Nákup blokuje jediná osoba v USA

Stačí jeden zkušený a mocný americký senátor, a nákup zbraní Maďarskem z USA je zablokován. Senátor Jim Risch z Idaha kritizoval Budapešť za to, že její parlament stále neratifikoval vstup Švédska do NATO. Nákup v hodnotě 735 milionů dolarů obsahující 24 raketometů HIMARS tak zatím neproběhne. 

Senátor Risch je nejvyšším republikánem v senátním výboru pro zahraniční vztahy, který posuzuje prodeje zbraní před jejich schválením. Jeho seniorita mu dává právo jednostranně blokovat dohody. Uvedl, že jeho krok je přímou reakcí na odmítnutí Maďarska povolit vstup Švédska do Severoatlantické aliance. 

„Již nějakou dobu jsem maďarské vládě přímo vyjadřoval své znepokojení nad jejím odmítnutím posunout vpřed hlasování o vstupu Švédska do NATO. Vzhledem k tomu, že je nyní červen a stále se tak nestalo, rozhodl jsem se, že prodej nového amerického vojenského vybavení Maďarsku bude pozastaven,“ vysvětlil Risch. 

Server Euronews píše, že dotčená dohoda má hodnotu 735 milionů dolarů a Budapešť má v jejím rámci obdržet 24 baterií raketometů HIMARS a více než 100 raket a modulů s příslušnými součástkami. 

Napříč NATO nyní panuje frustrace. Nakonec se sice podařilo prosadit vstup Finska i v tureckém a maďarském parlamentu, případ Švédska je ale komplikovanější. Ankara má problém s údajným ukrýváním lidí napojených na kurdské milice ze strany švédských úřadů. 

Potvrdil to také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s tím, že při jednáních s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem začátkem června nedosáhl žádného průlomu. „Švédsko splnilo své závazky týkající se bezpečnostních zájmů Turecka a doufá, že země bude moci vstoupit do NATO v nadcházejících týdnech,“ řekl. 

Skandinávská země od loňského roku, kdy podala přihlášku do NATO a rozpoutala tak diplomatický konflikt s Ankarou, změnila ústavu, posílila protiteroristickou legislativu a zrušila zbrojní embargo, takže Turci mohou dostat švédské zbraně stejně jednoduše jako kterákoliv jiná členská země NATO. 

„Očekávání Švédska neznamená, že mu vyhovíme. Abychom těmto očekáváním vyhověli, musí především Švédsko splnit svůj díl práce,“ citovaly EuroZprávy.cz slova tureckého prezidenta ze začátku tohoto týdne. 

K tomu se maďarský premiér Viktor Orbán snaží o udržení dobrých vztahů s Tureckem, což může být jeden z hlavních důvodů brždění ratifikace švédského vstupu maďarským parlamentem. Jiní členové maďarské vlády se ale prý zlobí kvůli kritice diplomatického úpadku země. 

Orbán opakovaně tvrdí, že válku na Ukrajině lze vyřešit diplomatickou cestou. „Při pohledu na realitu, čísla a na to, že NATO není připraveno vyslat vojáky, je zřejmé, že na bojišti chudáci Ukrajinci nezvítězí. To je můj postoj,“ vylíčil na květnovém summitu v Kataru, informoval server Euronews.

Související

Viktor Orbán

Vystoupení Orbána v EU vyvolalo silnou kritiku. Padala slova o Československu i nefunkčním Maďarsku

Maďarský premiér Viktor Orbán v Evropském parlamentu prohlásil, že Evropská unie potřebuje zásadní reformy. Předseda maďarské vlády vystoupil na plenárním zasedání ve Štrasburku a uvedl, že cílem Maďarska, které nyní předsedá Radě EU, je stát se katalyzátorem těchto změn. Orbán se odvolal na své první předsednictví v roce 2011, kdy byla Unie postižena finanční krizí, Arabským jarem a havárií ve Fukušimě. Nyní však podle jeho slov čelí ještě komplikovanější situaci.

Více souvisejících

Maďarsko maďarská armáda HIMARS (raketový systém) zbraně USA (Spojené státy americké) Senát USA Švédsko NATO Turecko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy