Huxit? Maďarsko kritizuje Brusel, odchodem z EU by ale hodně ztratilo

Maďarsko do Evropské unie vstoupilo v roce 2004, stejně jako Česká republika, Polsko nebo Slovensko. Ještě před tím se v zemi uskutečnilo referendum, pro vstup do EU 12. dubna 2003 hlasovalo 83,76 procent Maďarů při účasti 45,6 procent, uvádí Euroskop. Do Schengenského prostoru pak země vstoupila v prosinci 2007.

V Evropském parlamentu zasedá 21 maďarských poslanců, v Evropské komisi zemi zastupuje Tibo Navracsics, které má na starosti vzdělávání, kulturu, mládež a sport.

Pokud by Maďarsku z bloku odešlo, ztratilo by miliardy eur z rozpočtu EU – patří totiž k zemím, které do unijního rozpočtu odvádí několikrát menší částku, než kterou z něj dostává. Řečí čísel z roku 2015 – Maďarsko přispívá částkou 0,946 miliardy eur, tedy asi 0,89 procenty maďarského hrubého národního důchodu (HND). Dostává ale 5,629 miliard eur (5,32 procent HND).

Tradičně největší množství prostředků do EU vloží Německo, které samo pokrývá zhruba 20 procent příjmů. V závěsu za ním se nachází Francie, Velká Británie nebo Itálie, které spolu s Německem financují chod EU zhruba z 60 procent.

Referendum o odchodu z EU

Přestože Maďarsko EU hlasitě kritizuje, referendum o odchodu z bloku po vzoru Velké Británie se v zemi zatím neuskutečnilo. V roce 2015 však ultrapravicová opoziční strana Jobbik chtěla vyvolat společenskou diskusi o Evropské unii, která by měla vést k úpravě základní smlouvy Maďarska s unií a zároveň plánovala iniciovat referendum s otázkou, jakým způsobem, a jestli vůbec, mají Maďaři v unii setrvat. To se ale nestalo.

Jediné referendum, ve kterém se Maďaři zatím mohli vyjádřit k EU, bylo hlasování o migračních kvótách, které se konalo v neděli 2. října 2016. Vyšlo z iniciativy současné vlády Viktora Orbána kvůli vývoji migrační krize v Evropě. Cílem iniciátorů referenda bylo zabránit zavedení mířených opatření Evropské komise v automatickém rozdělování migrantů v Maďarsku.

Jelikož se referenda zúčastnilo jen 44 % oprávněných voličů, bylo prohlášeno za neplatné a pro maďarský parlament má tedy pouze doporučující charakter. I přesto se ale v tomto lidovém hlasování vyslovilo proti kvótám 3 362 224 voličů (98.1 %), což je o zhruba 200 000 více, než kolik občanů hlasovalo pro vstup Maďarska do Evropské unie v referendu roku 2003.

Kvůli postoji nejen ke kvótám čelí Maďarsko ze strany EU ostré kritice. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn v září 2016 dokonce vyslovil návrh na vyloučení Maďarska z EU. Budapešť si podle Asselborna zaslouží vyloučit kvůli podkopávání společných základních hodnot, zejména pokud jde o přístup k válečným uprchlíkům.

„Lidé jako Orbán mohou za to, že Evropská unie se ve světě jeví jako unie, která si navenek osobuje obranu hodnot, ale uvnitř už není schopna tyto hodnoty dodržovat. A to se děje v zemi, z níž v roce 1956 utekli statisíce lidí před Sověty do Evropy,“ řekl tehdy Asselborn.