Rusko nese odpovědnost za smrt civilistů v Sýrii, tvrdí Fallon

Londýn - Rusko nese podle britského ministra obrany Michaela Fallona vinu za smrt civilistů, kteří přišli o život při chemickém útoku v syrském městě Chán Šajchún. Napsal to v listu Sunday Times.

Moskva nese nepřímou odpovědnost za životy těchto lidí coby nejdůležitější stoupenec režimu syrského prezidenta Bašára Asada. "V uplynulých letech měli (Rusové) příležitosti zastavit tuto občanskou válku," uvedl Fallon. Sýrie podle něho potřebuje takovou vládu, v níž Asad nebude hrát žádnou roli. Ministr uznal, že to "není jednoduché, ale není to nemožné".

Spojené státy chtějí prošetřit, nakolik se Ruská federace podílela na chemickém útoku v Sýrii, při kterém zahynulo přes 70 lidí. Agentuře AP to sdělili vysoce postavení armádní činitelé.

Podle americké armády byl nad místem útoku nedaleko syrského Idlibu v průběhu týdne několikrát spatřen ruský bezpilotní letoun. Spojené státy se proto domnívají, že by Rusko mohlo mít s údajným chemickým útokem, při kterém zahynulo více než 70 lidí a stovky dalších byly zraněny, něco společného.

Údajný chemický útok, za kterým má stát režim syrského prezidenta Bašára Asada, vyprovokoval americkou hlavu státu Donalda Trumpa k odvetné reakci. Útok, při kterém dnes v noci šest desítek střel typu Tomahawk zasáhlo syrskou leteckou základnu, ale odsoudilo Rusko, blízký spojenec Sýrie.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv označil útok za akci, která byla "na hraně" vojenského střetu s Ruskem. Tvrdí, že Trump tak demonstroval svou nesamostatnost a závislost na americkém establishmentu.

I ruský zástupce při OSN odsoudil americký útok jako porušení mezinárodního práva. Během jednání Rady bezpečnosti prohlásil, že bude mít vážné důsledky pro mezinárodní stabilitu. Americká zástupkyně Nikki Haleyová ale tvrdí, že Spojené státy jsou připraveny v Sýrii znovu zasáhnout, doufají ale, že to nebude nutné.

Haleyová dodala, že Moskva měla dohlédnout na odstranění všech chemických zbraní ze Sýrie, "což se zjevně nestalo". Podle Haleyové proto existuje několik variant: buď Rusko o existenci zbraní použitých při úterním útoku vědělo, nebo Moskva věřila Asadovi a ten ji podvedl.

Mluvčí Bílého domu Sean Spicer nevylučuje, aby USA a Rusko spolupracovaly v boji proti radikálům a zároveň se shodly v požadavku, že Sýrie se musí vyvarovat použití chemických zbraní. Tvrdí ale, že americké údery v Sýrii byly zásadní, oprávněné a odpovídající. 

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

Rok od amerického útoku na Sýrii: Co se od té doby změnilo? A co bude dál?

Před rokem Spojené státy zahájily svůj první vojenský útok proti syrskému režimu. Mnozí předpokládali, že půjde o krok, který by mohl zásadním způsobem změnit občanskou válku v této zemi. Americké válečné lodě 6. dubna 2017 bombardovaly vládní leteckou základnu raketami. Stalo se tak den poté, co při chemickém útoku připisovaném syrské vládě zemřelo více než 80 Syřanů. Změnilo se ale od té doby vůbec něco?

Více souvisejících

plynový útok v syrském Idlibu (4.4.2017) Sýrie USA (Spojené státy americké) Michael Fallon Rusko Ruské angažmá v Sýrii

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy