Nepřijatelný přístup k holocaustu i migrantům. Na Le Penovou se valí tvrdá kritka z USA

Skvrna na dějinách Francie

Tím, že označila Francii za oběť, nikoliv ochotného a entusiastického účastníka v masové likvidaci francouzských a dalších židů během druhé světové války, se předsedkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová pokouší odstranit nesmazatelnou skvrnu, kterou tato ostudná kapitola zanechala na historii její vlasti, konstatuje prestižní deník. Dodává, že daným krokem Le Penová tuto skvrnu pouze spojila se svou kandidaturou na prezidenta.     

"Národní fronta, založená jejím otcem, zlehčovatelem holocaustu Jean-Marie Le Penem, trávila mnoho dekád převážně na extremistickém okraji francouzské politiky," pokračuje washingtonský server. Konstatuje, že od roku 2011, kdy se ujala řízení strany, se Le Penová nicméně prezentuje jako mírnější typ přistěhovalce pranýřujícího nacionalisty.

Jelikož si ale Le Penová zároveň nechce znepřátelit stranickou starou gardu, popřela své snahy detoxikovat Národní frontu a hraje na notu přirozené stranické základny, deklaruje editorial. Doplňuje, že poznámky z minulého týdne popírající roli Francie na holocaustu jdou mnohem dále - přímo na pole historického revizionismu.

"Myslím, že Francie nebyla zodpovědná za deportace na Zimní velodrom. Obecně myslím, pokud je někdo zodpovědný, pak jsou to ti, kdo byli tehdy u moci, ne Francie jako taková. Nebyla to Francie. Mnoho let je s Francií v uvažování lidí chybně chápána," cituje Washington Post slova Le Penové k událostem z července 1942, kdy bylo více než 13 tisíc židů, převážně žen a dětí, shromážděno na zimním stadionu v Paříži, načež byli posláni do nacistických plynových komor.

Le Penová se pouze přelíčila

Ve skutečnosti to byly především francouzské úřady, kdo shromažďování na stadionu organizoval, což platí hlavně o čtyřech a půl tisících francouzských policistů vyslaných po počínaje východem slunce 16. července 1942 dvojicích do pařížských ulic na přímý rozkaz francouzských úřadů, připomíná americké deník. Uvádí, že tyto hlídky během pěti dnů zatkly celkem 13.152 židů - 5.919 žen, 4.115 dětí a 3.118 mužů - kteří byli následně téměř všichni deportováni a zavražděni.

Židů by sice zřejmě zahynulo ještě více, pokud by někteří z nich nebyli varováni a ukryti malým počtem policistů, sousedů a přátel, poukazuje editorial. Zdůrazňuje, že tato část příběhu rozhodně nedává rozhřešení celé Francii.

"Po válce uplynulo více než 50 let, než francouzská vláda oficiálně připustila vinu národa a spolupráci při vykonávání holocaustu, během něhož z 6 milionů židů, kteří zahynuli, bylo 76 tisíc deportovaných z Francie," píše prestižní deník. Varuje, že popírání a záměrná historická neznalost nicméně mezi Francouzi přetrvává, a to částečně i kvůli Le Penovi, který razil myšlenku, že nacistické plynové komory představovaly pouhý "detail" v druhé světové válce.

Dva roky poté, co tento odporný názor zopakoval, byl Le Pen z Národní Fronty vyloučen a nahrazen svou dcerou, která již tehdy sledovala prezidentské ambice, poukazuje Washington Post. Konstatuje, že tato strana, jejíž kandidátka je podle četných průzkumů veřejného mínění favoritem prvního kola prezidentských voleb, které se uskuteční příští víkend, se ve skutečnosti netransformovala, ale pouze přelíčila. "Le Penová to jasně ukázala," uzavírá vlivný server.