Hlavní témata francouzských voleb: Nezaměstnanost, migrace i hrozba terorismu

Necelý týden před volbami si podle průzkumů celých 60 procent lidí ještě nebylo jisto, komu dají hlas. Francie se rozhoduje, zda po letech stagnace s končícím socialistickým prezidentem Françoisem Hollandem podpoří ekonomiku a posílí roli země v EU, anebo naopak. Voliči tak rozhodují nejen o budoucnosti své země, ale potažmo i o dalším osudu celé Evropské unie.

Letošní volby jsou unikátní ve dvou věcech. Současný prezident Hollande se neuchází o druhé funkční období a navíc je také možné, že druhé kolo voleb se odehraje bez zástupců obou dosud hlavních politických proudů - gaullismu a socialismu.

Francouzské ekonomice se příliš nedaří a ve společnosti vládne pesimismus a zklamání z tradičních stran a jejich zástupců, kteří se často zapletli do různých korupčních skandálů. Voliči mají také pocit, že globalizace a liberalismus je ochudily a vystavily nebezpečí.

Jedním z největších současných problémů v zemi je nezaměstnanost, která se pohybuje kolem deseti procent a je osmou nevyšší v evropské osmadvacítce. A postihuje nejvíce mladé lidi - jeden člověk ze čtyř ve věku do 25 let je nezaměstnaný. Ekonomika země se pomalu vzpamatovává z finanční krize v roce 2008 a všichni kandidáti na prezidenta shodně tvrdí, že jsou potřeba zásadní změny.

Hodně se probírají témata bezpečnosti a imigrace. Od ledna 2015 zemřelo ve Francii víc jak 230 lidí při teroristických útocích a v zemi stále platí výjimečný stav. Úřady se obávají, že řada mladých francouzských muslimů, kteří odjeli do Sýrie a Iráku, by se mohla vrátit a zasévat v zemi stopy radikálního islamismu.