Macron vyhrál francouzské volby, utká se s Le Penovou. Ta slaví už nyní

Francouzští voliči v dnešním prvním kole prezidentských voleb rozhodli, že do závěrečného duelu za 14 dnů pošlou centristu Emmanuela Macrona a nacionalistku Marine Le Penovou. S účastí zhruba 78 procent tak hlasující potvrdili předvolební průzkumy veřejného mínění, které oba vedly jako hlavní favority. Poražení soupeři z největších dvou politických stran, François Fillon za Republikány a Benoit Hamon za socialisty, obratem podpořili Macrona proti Le Penové. Tento krok ale odmítl učinit levicový radikál Jean-Luc Mélenchon, podle kterého v postupujícím tandemu v zásadě není jeden lepší než druhý.

Po sečtení 40 milionů hlasů vede Macron s 23,54 procenta, druhá Le Penová má 22,33 procenta hlasů. K volbám se registrovalo asi 47 milionů lidí. Jako poslední se sčítají velká města; finálová dvojice by se tedy už neměla změnit. Konečné výsledky by měly být známy v pondělí časně ráno.

Macron v první reakci slíbil opět stmelit a usmířit občany země a zdůraznil, že bude také usilovat o zisk parlamentní většiny v nadcházejících červnových volbách. Svou politickou stranu Vpřed! (En Marche!) založil teprve před nedávnem, takže ho čeká náročný úkol v budování spojenectví napříč politickým spektrem. Napomoci mu ale může krize, která postihla obě hlavní strany, jejichž kandidáti odešli poraženi.

Kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová považuje svůj postup do druhého kola francouzských prezidentských voleb za historický výsledek. Při vystoupení po dnešním hlasování vyzvala všechny francouzské vlastence, aby ji podpořili. V sázce je podle ní přežití Francie.

Ve francouzských prezidentských volbách jde o "divokou globalizaci". Tu podle ní právě představuje její soupeř ve druhém kole Emmanuel Macron.

Nastal čas osvobodit francouzský lid od "arogantních elit", řekla Le Penová. Francouzští voliči mají nyní prý šanci na "skutečnou změnu".

"První etapa, která musí vést Francouze do (prezidentského) Elysejského paláce, je za námi. Je to historický výsledek," prohlásila Le Penová. Své vystoupení spolu s nadšenými příznivci zakončila tradičně zpěvem Marseillaisy.

Výsledky dnešních voleb jsou pokládány za nejméně předvídatelné za poslední desetiletí. Oproti minulosti je možné, že ještě po 20:00 SELČ nebudou jasně známa jména dvou postupujících kandidátů.

Podle společnosti IPSOS získal Macron 23,7 procenta hlasů, Le Penová za ním zaostává o dvě procenta. Institut Harris Interactive přisuzuje Macronovi 23 a Le Penové 22 procent hlasů. Podle agentury IFOP má Macron 23,8 a Le Penová 21,6 procenta.

Institut Kantar Sofres nicméně uvádí Macrona a Le Penovou se shodným počtem hlasů - 23 procenta. Společnost IFOP přisoudila Macronovi 23,8 procenta hlasů a Le Penové 21,6 procenta. Kandidát konzervativní pravice François Fillon získal 20,3 procenta hlasů a čtvrtou příčku obsadil vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon 19,6 procenta.

Podle společnosti Elabe je Macron na 23,7 procenta hlasů, Le Penová na 22 procentech a Fillon s Mélenchonem mají shodně 19,5 procenta. Podle agentury Harris Interactive přesvědčil Macron 24 procent voličů, Le Penová o dvě procenta méně.

Oběma politikům se podařilo porazit tradiční systém dvou nejsilnějších stran, z nichž vycházely dosavadní hlavy státu. Rozhodlo o tom dnešní první kolo voleb, ze kterého vypadlo devět jejich konkurentů, včetně pravicového konzervativce Françoise Fillona a levicového radikála Jean-Luka Mélenchona. Poslední odhady výsledků ukázaly, že pro Macrona hlasovalo kolem 23 procent voličů, Le Penovou kolem 22 procent. Volební účast dosáhla 77 až 80 procent.

U vítězného tandemu by se těžko daly hledat větší protiklady. Jde o představitele zcela protichůdných vizí o dalším směřování země jak z hlediska vnitřní politiky a ekonomiky, tak v rámci Evropské unie. Bývalý bankéř a ministr ekonomiky socialistické vlády Macron chce přinést nové liberální recepty pro příliš sešněrované ekonomické prostředí a v zahraničí politice se hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování EU. Le Penová chce naopak ochranářská opatření, uzavření hranic, tvrdé omezení imigrace, opuštění eura nebo rovnou i EU.

Jediným jejich společným jmenovatelem je, že nepatří k žádné z tradičních velkých stran, tedy konzervativní pravici a socialistům, které se doposud střídaly za páté republiky u moci a z nichž vždy doposud pocházel některý z prezidentů. Situace se tak přizpůsobila náladě voličů znechucených stávajícím uspořádáním a toužících po vzniku nové politické scény.

Už od prvních chvil se dá očekávat velké zemětřesení v celém politickém spektru, při kterém budou vnikat nová spojenectví a zanikat ta stará. Poražené velké strany se každopádně otočily proti Le Penové. Fillon i socialista Benoit Hamon, který nedostal ani sedm procent hlasů, podpořili Macrona.

Macron, který si už v předvolební kampani zadal za úkol stmelit levici a pravici, patrně i tak prohloubí trhliny mezi socialisty, jejichž liberální křídlo ho podpořilo a levicové těžce pohořelo s Hamonem. Podobnou gravitační silou zapůsobí na pravicové Republikány Le Penová, která bude přitahovat jejich radikální část, zatímco umírněnější se částečně přikloní k Macronovi. Bude v zájmu konečného vítěze, aby se za něho postavilo co nejsilnější politické uskupení, které projde následně křtem ohně v nadcházejících červnových parlamentních volbách.