Sexuální zvrhlík, který předpověděl pád Bastily. Kdo byl Markýz de Sade?

Dětství

Donatien Alphonse François de Sade se narodil v červnu roku 1740 v paláci Condé. Jeho matka, Marie-Éléonore pocházela z rodů Condé-Bourbonů, proto Donatien vyrůstal v paláci Condé. Jeho matka doufala, že se Donatien spřátelí s mladým princem Louisem Josephem de Bourbon. Donatien se o něho ale nezajímal a po konfliktu byl poslán na výchovu k jeho strýci, abému de Sade. Donatiena vychovalo služebnictvo, které mu splnilo každé přání. Už od dětství se Donatien začal projevovat jako svéhlavé a rozmazlené dítě.

Válka a manželství

V patnácti letech se přidal do francouzské armády, kde začal jako podporučík. Později se stal plukovníkem a dostal se do vedení pluku dragounů. S nimi se zúčastnil sedmileté války. Po jejím skončení v roce 1763 se Donatien rozhodl z armády odejít.

Protože jeho situace nebyla příliš příznivá, potřeboval si najít ženu s bohatým věnem. Začal se dvořit dceři smírčího soudce de Montreille, který mu však svou nejmladší odmítl vydat. Místo toho nabídl de Sademu sňatek s jeho nejstarší dcerou Renée-Pélagie de Montreuil. S ní měl de Sade dva syny a dceru. 

První problémy

De Sade byl neklidný a již v prvním roce sňatku způsobil první skandál. Pozval si prostitutku. To by sice nebyl takový problém, ovšem de Sade se nespokojil s obvyklými službami, místo toho ji bičoval. Ta se pak obrátil na policii a de Sade za to strávil patnáct dní ve vězení, propuštěn byl na rozkaz krále Ludvíka XV.

Po několik let později něco podobného provedl žebračce, která později utekla a všechno řekla veřejnosti.  Obvinění bylo sice později staženo, de Sade však stejně na několik měsíců skončil ve vězení.

Největším z těchto skandálů byla orgie, kterou pořádal v roce 1772 v Marseille. Orgie se účastnil on, jeho sluha a pět žen. K potěšení si pomáhal bičíkem, problémem však bylo to, že přitotrávil dvě prostitutky kantharidinem, který se používal jako afrodiziakum.

Markýz trávil dlouhou dobu cestováním po Itálii, když vyšly najevo jeho další zvrhlosti. Pokusil se utéct spravedlnosti ve Francii, ovšem jeho tchýně, která měla dost jeho potíží, zařídila, aby byl zatčen v Itálii. V italském vězení de Sade strávil přibližně pět měsíců. Později se vrátil na svůj zámek v La Coste. než byl dopaden a odsouzen.

Vězení a revoluce

De Sade byl odsouzen k pobytu ve vězení Vincennes. Při přepravě sice utekl, ale později byl dopaden. Tam však strávil jen několik měsíců, než byl na začátku roku 1782 kvůli špatnému zdraví přesunut do vězení v Bastile.

V období předrevolučních nepokojů 2. července 1789 de Sade křičel z okna. Vyzýval davy, aby napadly a dobily Bastilu. To samozřejmě nepotěšilo vedení věznice. Prý křičel: „Vraždí tu vězně!“ Dva dny po tom byl přemístěn do ústavu pro duševně nemocné v Charentonu kousek od Paříže. K pádu Bastily, který začal Velkou francouzskou revoluci, došlo dvanáct dní po tomto markýzově výstupu.

O necelý rok později byl propuštěn a jeho manželce se podařilo nechat se s ním rozvést. De Sade se pokusil vydělat si psaním, ale nebyl v tom příliš úspěšný. Později se jako „Občan de Sade“ přidal k Národnímu konventu, kde se dostal k poměrně vysokým pozicím.

Návrat do Charentonu

V roce 1801 přikázal Napoleon zatknout autora knih Justine a Juliette. Tím nebyl nikdo jiný než de Sade. Původně ho poslali do vězení Sainte-Pélagie, jeho rodina se později do problému vložila a de Sade se vrátil do Charentonu, kde zůstal až do své smrti.

Dílo

De Sade psal romány, které byly označovány různými styly, často jako pornografie. Mezi jeho nejznámější díla patří Justine, Juliette a 120 dní sodomy. V knihách se věnuje sexualitě, náboženství, zákonům i genderu. Měl ambiciózní snahy ukázat temnou stran lidstva, ale obvykle spadal do stereotypu sexuálních aktů a jeho ospravedlnění.