Le Penová by se k moci nikdy nedostala. Francie měla připravený krizový plán

„Bylo to jako vícestupňová raketa. Filosofie a absolutní důraz byly kladeny na zachování míru a respektu ústavních pravidel,“ cituje francouzský magazín l'Obs nejmenovaný zdroj. L'Obs také cituje tři zasvěcené anonymní zdroje, které byly obeznámeny s vnitřním havarijním plánem, který měl být uveden v platnost, kdyby se Le Penová dostala do Elysejského paláce. Připraven byl údajně malou skupinou ministrů, vedoucích pracovníků a špičkových úředníků.

Časopis uvedl, že plán byl zaměřen hlavně na prevenci vážných občanských nepokojů a počítal se „zmrazením“ politické situace bez svolání nouzového zasedání parlamentu a se setrváním končícího premiéra v úřadu. Jinými slovy by dnes již bývalý premiér Bernard Cazeneuve v rozporu se zvyklostmi po prezidentských volbách nepodal demisi, ale zůstal by ve funkci až do červnových parlamentních voleb. Dle ústavy by ho proti jeho vůli mohl odvolat jen parlament.

Le Penová by se sice stala prezidentkou, neměla by ale de facto téměř žádnou moc. Podle článku 16 francouzské ústavy by mohla vyhlásit stav akutního ohrožení, bez podpory parlamentu by jí to však bylo k ničemu. Nového premiéra by jmenovat nemohla. Podle článku 8 totiž „prezident jmenuje“ premiéra - ale jen parlament jej může odvolat z funkce prostředictvím hlasování o nedůvěře.

Policie a zpravodajské služby byly zvláště znepokojeny hrozbou „extrémního násilí“ především ze strany krajně levicových demonstrantů v případě vítězství Le Penové. Země by se tak prý ocitla „na pokraji chaosu“. Ještě předtím prvním kolem byla zpravodajskými službami vypracována důvěrná poznámka, podle které „bez výjimky každé místní ředitelství bezpečnostních složek vyjádřilo své znepokojení,“ uvedl Le Parisien.

Pouhé dva dny před prvním kolem voleb, tedy 21. dubna, byli policejní šéfové vyzváni, aby připravili plány pro zvládání masových protestů. Regionální velitelství byla také varována, že demonstranti mohou použíta zápalné lahve a pyrotechniku.