V Bruselu začíná schůzka šéfů států a vlád zemí NATO

Na schůzce potvrdí, že NATO jako organizace se přidá do mezinárodní koalice bojující v Sýrii a Iráku proti Islámskému státu (IS) a také že hodlají zvýšit své výdaje na obranu.

Vstup do koalice proti IS vyšle podle Stoltenberga jasnou politickou zprávu o aliančním odhodlání s terorismem bojovat. "A zlepší koordinaci v rámci koalice. Ale neznamená to, že se NATO zapojí do bojových operací," upozornil generální tajemník organizace.

Zapojení NATO do skoro sedmdesátičlenné mezinárodní koalice podpořila při příchodu na jednání i německá kancléřka Angela Merkelová.

Ujištění o trvající americké podpoře klíčového pátého článku alianční smlouvy o vzájemné obraně chtějí evropští spojenci slyšet od nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington by naopak rád viděl silnější zapojení NATO do boje s terorismem i to, že ostatní spojenecké země převezmou větší odpovědnost za výdaje na svou obranu.

Britská premiérka Theresa Mayová při příchodu zdůraznila potřebu intenzivnějšího boje s terorismem v souvislosti s nedávným tragickým útokem v Manchesteru.

"Všichni spojenci musejí splnit to, co se dohodlo v roce 2014," upozornil generální tajemník aliance Stoltenberg. Ve Walesu se země NATO shodly na zastavení propadu obranných výdajů, obrácení tohoto trendu a postupném nárůstu vydávaných peněz až ke dvěma procentům hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2024. Důvodem byla změněná situace v okolí Evropy, především stále asertivnější chování Ruska v ukrajinské krizi i vůči jeho sousedům.