Muslimové chrání teroristy ve svých komunitách? Expert poukázal na závažné skutečnosti

Atentát v Manchesteru, který připravil o život 22 lidí, vykazuje známé rysy, konstatuje vojenský historik a publicista Max Boot. V komentáři pro server Commentary Magazine poukazuje, že jeden z těchto rysů je při pohledu na profily dalších teroristických činů na Západě okamžitě rozpoznatelný.

Muslimové se jednat snaží

Sebevražedný útočník Salman Abedi byl mladý, dvaadvacetiletý muslim britské národnosti, připomíná expert. Dodává, že Salmanovi rodiče byli libyjští uprchlíci, zatímco on představoval nespokojenou druhou generaci přistěhovalců, byť nevyrůstal v příliš náboženském prostředí, šel po běžné cesta a než byl v roce 2014 vyloučen, chodil na univerzitu.

Právě v tomto momentu podle jeho bývalých sousedů v Manchesteru začal být Abedi stále více nábožensky orientovaný a odtažitý, uvádí Boot. Podotýká, že byl podezřelý z vazeb na skupiny libyjských exilových džihádistů, členů Libyjské islámské bojové skupiny, kteří žili v sousedství. "Vypadá to, že předtím, než se stal masovým vrahem, cestoval do Libye a Sýrie," píše odborník.

Jedna část Abediho profilu je podle historika znepokojivě povědomá - úřady zřejmě měly důkazy, které je mohly vést k zastavení útočníka, ale nedokázaly jednat. "Po každém teroristickém činu chtějí protiislámské hlasy vědět, proč muslimská komunita neudělala nic s teroristou ve svém středu. Ale obvykle se někdo něco dělat pokouší," vysvětluje Boot.

Expert odkazuje na zprávy serveru The Independent, podle kterých dva lidé, kteří Abediho znali z univerzity, zavolali na horkou protiteroristickou linku poté, co jim Salman sdělil, že stát se sebevražedným atentátníkem považuje za správné. Stejně tak Abediho, pro jeho extremistické názory, nahlásili dva představitelé muslimské komunity, konstatuje Boot. Zmiňuje i výpověď Mohammeda Shafiqa, ředitele Ramadhan Foundation, který Abediho nahlásil již před dvěma lety, protože se domníval, že mladík se zapojuje do extremismu a terorismu.    

"Nyní, v atmosféře po manchesterském útoku, se pochopitelně objevují otázky, proč policie či MI6 nedokázaly zastavit tuto tikající bombu," pokračuje odborník. Odpověď podle něj vyžaduje rozsáhlejší šetření, ale obecně lze říci to, co je již jasné - úřady jednoduše mají tolik podnětů, že se zkrátka nedokážou zaměřit na každého, kdo je nahlášen kvůli extremistickým názorům. Historik dodává, že navíc žijeme v liberální demokracii, nikoliv v diktaturách jako je Rusko či Čína, kde lze trestat za pouhé přesvědčení.

Britské bezpečnostní služby, stejně jako jejich protějšky v Evropě i v USA, jsou podobnými tipy zaplavené, což je podle Boota problém, který se objeví prakticky po každém teroristickém útoku. "Úterní smrtící útoky na letiště a stanici metra v Bruselu, při nichž zahynulo nejméně 30 lidí, ukázaly, že belgické bezpečnostní složky jsou podle expertů zahlcené a početně je převyšují hrozby, které představují radikální islamisté," cituje historik starý článek serveru Newsweek z 22. března 2016. Doplňuje, že téměř identické zprávy se objevily po útocích z Paříže, Nice nebo Orlanda.

Stoprocentní strategie neexistuje  

Historik si pokládá otázku, co se s tím dá dělat. Soudí, že je jasně nezbytné posílit zdroje na boj s terorismem, což se sice může zdát jako nevyhnutelné, ale s ohledem na další požadavky státních rozpočtů budou mít tyto zdroje vždy své limity.

Samozřejmě je také nutné respektovat občanské svobody a vyšetřovatelé musí shromáždit důkazy o záměru spáchat teroristický útok, zdůrazňuje Boot. Uvádí, že pouhé vyjadřování sympatií s extremismem ještě není zločin a skutečnost, že došlo k tolika selháním, je stěží vina samotných protiteroristických vyšetřovatelů. "Fakt, že nedochází k více útokům, jde ve skutečnosti na vrub jejich dovednosti a odhodlání," píše expert.

Situace jednoduše ukazuje limity opatření k udržení vnitřní bezpečnosti, míní Boot. Vysvětluje, že aby byly skutečně efektivní, je třeba je zkombinovat se snahou zamezit teroristům vytvářet si základny jako Libye, Jemen, Somálsko či Sýrie, odkud dokážou terorismus exportovat. Neméně důležité je pak zahrnout do tohoto úsilí i kampaň o "srdce a mysl" mladých muslimů, dvacátníků, kteří jsou dětmi přistěhovalců, deklaruje odborník.

Západ v těchto oblastech podle experta zaostává a zatím existuje jen nepatrná naděje, že z chaosu v Libyi, Jemenu, Somálsku a Sýrii vzejde nějaký řád. Nálety na jednotlivý teroristy, které USA v uvedených zemích pravidelně provádí, jdou důležité, ale nejedná se o náhradu za výchovu umírněných místních vlád schopných udržovat pořádek na vlastním území, míní Boot.

"Toto je fundamentální selhání politiky, které činí práci protiteroristických detektivů výrazně těžší, než by musela být," domnívá se odborník. Přiznává, že žádná protiteroristická strategie nebude stoprocentně úspěšná, ale pouze mnohovrstevnatý přístup bude alespoň vzdáleně adekvátní.  

Související

Více souvisejících

Velká Británie Terorismus výbuch v aréně v Manchesteru (23. května 2017) Salman Abedi (útočník z Manchesteru)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 36 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 5 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.

V ostrém kontrastu vyznívají slova Erica Trumpa, syna amerického exprezidenta Donalda Trumpa, o princi Harrym a o ostatních členech britské královské rodiny. Pro krále Karla III., prince Williama nebo princeznu Kate má totiž Trump jen slova uznání. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy