Muslimové chrání teroristy ve svých komunitách? Expert poukázal na závažné skutečnosti

Atentát v Manchesteru, který připravil o život 22 lidí, vykazuje známé rysy, konstatuje vojenský historik a publicista Max Boot. V komentáři pro server Commentary Magazine poukazuje, že jeden z těchto rysů je při pohledu na profily dalších teroristických činů na Západě okamžitě rozpoznatelný.

Muslimové se jednat snaží

Sebevražedný útočník Salman Abedi byl mladý, dvaadvacetiletý muslim britské národnosti, připomíná expert. Dodává, že Salmanovi rodiče byli libyjští uprchlíci, zatímco on představoval nespokojenou druhou generaci přistěhovalců, byť nevyrůstal v příliš náboženském prostředí, šel po běžné cesta a než byl v roce 2014 vyloučen, chodil na univerzitu.

Právě v tomto momentu podle jeho bývalých sousedů v Manchesteru začal být Abedi stále více nábožensky orientovaný a odtažitý, uvádí Boot. Podotýká, že byl podezřelý z vazeb na skupiny libyjských exilových džihádistů, členů Libyjské islámské bojové skupiny, kteří žili v sousedství. "Vypadá to, že předtím, než se stal masovým vrahem, cestoval do Libye a Sýrie," píše odborník.

Jedna část Abediho profilu je podle historika znepokojivě povědomá - úřady zřejmě měly důkazy, které je mohly vést k zastavení útočníka, ale nedokázaly jednat. "Po každém teroristickém činu chtějí protiislámské hlasy vědět, proč muslimská komunita neudělala nic s teroristou ve svém středu. Ale obvykle se někdo něco dělat pokouší," vysvětluje Boot.

Expert odkazuje na zprávy serveru The Independent, podle kterých dva lidé, kteří Abediho znali z univerzity, zavolali na horkou protiteroristickou linku poté, co jim Salman sdělil, že stát se sebevražedným atentátníkem považuje za správné. Stejně tak Abediho, pro jeho extremistické názory, nahlásili dva představitelé muslimské komunity, konstatuje Boot. Zmiňuje i výpověď Mohammeda Shafiqa, ředitele Ramadhan Foundation, který Abediho nahlásil již před dvěma lety, protože se domníval, že mladík se zapojuje do extremismu a terorismu.    

"Nyní, v atmosféře po manchesterském útoku, se pochopitelně objevují otázky, proč policie či MI6 nedokázaly zastavit tuto tikající bombu," pokračuje odborník. Odpověď podle něj vyžaduje rozsáhlejší šetření, ale obecně lze říci to, co je již jasné - úřady jednoduše mají tolik podnětů, že se zkrátka nedokážou zaměřit na každého, kdo je nahlášen kvůli extremistickým názorům. Historik dodává, že navíc žijeme v liberální demokracii, nikoliv v diktaturách jako je Rusko či Čína, kde lze trestat za pouhé přesvědčení.

Britské bezpečnostní služby, stejně jako jejich protějšky v Evropě i v USA, jsou podobnými tipy zaplavené, což je podle Boota problém, který se objeví prakticky po každém teroristickém útoku. "Úterní smrtící útoky na letiště a stanici metra v Bruselu, při nichž zahynulo nejméně 30 lidí, ukázaly, že belgické bezpečnostní složky jsou podle expertů zahlcené a početně je převyšují hrozby, které představují radikální islamisté," cituje historik starý článek serveru Newsweek z 22. března 2016. Doplňuje, že téměř identické zprávy se objevily po útocích z Paříže, Nice nebo Orlanda.

Stoprocentní strategie neexistuje  

Historik si pokládá otázku, co se s tím dá dělat. Soudí, že je jasně nezbytné posílit zdroje na boj s terorismem, což se sice může zdát jako nevyhnutelné, ale s ohledem na další požadavky státních rozpočtů budou mít tyto zdroje vždy své limity.

Samozřejmě je také nutné respektovat občanské svobody a vyšetřovatelé musí shromáždit důkazy o záměru spáchat teroristický útok, zdůrazňuje Boot. Uvádí, že pouhé vyjadřování sympatií s extremismem ještě není zločin a skutečnost, že došlo k tolika selháním, je stěží vina samotných protiteroristických vyšetřovatelů. "Fakt, že nedochází k více útokům, jde ve skutečnosti na vrub jejich dovednosti a odhodlání," píše expert.

Situace jednoduše ukazuje limity opatření k udržení vnitřní bezpečnosti, míní Boot. Vysvětluje, že aby byly skutečně efektivní, je třeba je zkombinovat se snahou zamezit teroristům vytvářet si základny jako Libye, Jemen, Somálsko či Sýrie, odkud dokážou terorismus exportovat. Neméně důležité je pak zahrnout do tohoto úsilí i kampaň o "srdce a mysl" mladých muslimů, dvacátníků, kteří jsou dětmi přistěhovalců, deklaruje odborník.

Západ v těchto oblastech podle experta zaostává a zatím existuje jen nepatrná naděje, že z chaosu v Libyi, Jemenu, Somálsku a Sýrii vzejde nějaký řád. Nálety na jednotlivý teroristy, které USA v uvedených zemích pravidelně provádí, jdou důležité, ale nejedná se o náhradu za výchovu umírněných místních vlád schopných udržovat pořádek na vlastním území, míní Boot.

"Toto je fundamentální selhání politiky, které činí práci protiteroristických detektivů výrazně těžší, než by musela být," domnívá se odborník. Přiznává, že žádná protiteroristická strategie nebude stoprocentně úspěšná, ale pouze mnohovrstevnatý přístup bude alespoň vzdáleně adekvátní.  

Související

Princ William se svou rodinou

Nejhorší rok v životě. Princ William překvapil upřímnými slovy

Rok s letopočtem 2024 ještě není u konce, stále zbývá několik týdnů. Dvaačtyřicetiletý princ William je však už nyní přesvědčen, že letošek byl nejtěžším rokem jeho života. Důvodem jsou pochopitelně především vážné zdravotní potíže členů britské královské rodiny. 

Více souvisejících

Velká Británie Terorismus výbuch v aréně v Manchesteru (23. května 2017) Salman Abedi (útočník z Manchesteru)

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy