Zahájí Brusel řízení kvůli nedodržování migračních kvót? Rozhodnutí padne už brzy

V květnu, když byla tato zpráva zveřejněna naposled, uvedl eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, že komise chce vidět rychlý pokrok u zemí, které dosud nepřijaly vůbec nikoho či jen několik málo migrantů a které už dlouhou dobu nenabídly do programu žádná místa.

Procedura, na jejímž konci může unijní soud udělit státu pokutu, by tak mohla být zahájena vůči Maďarsku a Polsku, které žádného migranta od Italů a Řeků nepřevzaly. V květnu ale Avramopulos poukázal také na Česko, jež přijalo jen 12 lidí a od loňského května nenabídlo žádná místa. Nyní česká vláda oznámila, že to už ani nehodlá udělat.

Dnes Avramopulos v odpovědi na dotaz ČTK zdůraznil, že sdílení odpovědnosti a solidarity v migrační krizi je morální, politickou a právní povinností. "Nesmíme a nemůžeme v tom nechat státy s vnější hranicí samotné," poznamenal. Také on slíbil, že příští týden komise "specifikuje svou pozici", ohledně začátku řízení vůči zemím, které nikoho nepřijaly či dlouho žádná místa nenabídly.

Mluvčí komise Natasha Bertaudová dnes připomněla, že Jean-Claude Juncker bude ve čtvrtek a v pátek na návštěvě v Praze, kde bude mít příležitost jednat o problematice také s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou.

Podle nejmenovaného dobře informovaného představitele komise bylo pondělní oznámení české vlády překvapivé především svým načasováním, právě kvůli nadcházející Junckerově návštěvě.

Mluvčí Bertaudová připomněla Junckerův názor, který šéf komise vyjádřil i v rozhovoru pro Blesk, že evropský přístup k migraci znamená sdílení odpovědnosti a solidarity mezi členskými zeměmi s tím, že státy na vnějších hranicích bloku nemohou nést veškerou zátěž. "Česká republika loni přijala 12 lidí a od té doby nic. Je tu velký prostor k tomu, aby udělala víc," poznamenala dnes mluvčí.

Podle vysoce postaveného diplomata předsednické Malta by měla komise na český postoj reagovat stejně jako na každé jiné porušení unijních pravidel. "Naší pozicí je, že dál všechny povzbuzujeme, aby plnili přijatá rozhodnutí. Itálie a Řecko koneckonců solidaritu dál potřebují a není vyloučeno, že v blízké budoucnosti ji bude potřebovat zase někdo jiný. Proto prosazujeme splnění toho, co se dohodlo," vysvětlil novinářům maltský diplomat.