Žádosti o azyl měly řešit i nehraniční státy, tvrdí advokátka soudu EU

Pokud by vyřízení všech žádostí o azyl bylo jen na několika málo hraničních zemích, existovala by reálná hrozba, že se jednoduše nebudou schopny s krizovou situací vypořádat.

"To by následně mohlo uvrhnout členské státy do situace, kdy by nebyly schopny plnit své povinnosti podle unijního a mezinárodního práva," upozornila Sharpstonová. Názor generálního advokáta je doporučením pro konečné rozhodnutí evropského soudu, soudci se však tímto názorem nemusí řídit.

Na soud EU se obrátily soudy ze Slovinska a Rakouska s žádostí o výklad unijního práva v souvislosti se dvěma podobnými případy spojenými s migrační krizí. V obou zemích totiž konkrétní migranti - Syřan a afghánská rodina - napadli rozhodnutí místních soudů, že jejich azylové žádosti mají být v souladu s unijními pravidly řešeny v Chorvatsku, přes které se do Slovinska a Rakouska dostali. V jednom z případů dotyčný dokonce poprvé vstoupil na půdu EU v Řecku, tam ale migranti vraceni nebyli kvůli systematickým výpadkům řeckého azylového systému.

V obou těchto konkrétních případech měly podle Sharpstonové žádosti posoudit slovinské a rakouské úřady.

Země Evropské unie už přes rok diskutují o návrhu na reformu celého systému, kterým se azylová řízení v EU řídí. Spor trvá především nad plánem na trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl. Česká republika a další státy ze středu a východu unie ale podobné řešení odmítají.