Brusel zahajuje řízení s Českem. Neplní uprchlické kvóty

Na systému přerozdělování uprchlíků se unijní státy shodly v roce 2015. Řízení může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi.

Podle relokačního mechanismu si členské země EU měly rozdělit až 160.000 žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku. Program příliš úspěšný nebyl, přesunuto takto bylo ani ne 20.000 lidí. Česko ze své kvóty necelých 3000 osob přijalo 12 lidí. Své závazky však zatím nedokázala naplnit většina unijních zemí.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker souhlasí s tím, aby EK zahájila řízení se státy, které relokační mechanismus nedodržují. Proces může dojít až k evropskému soudnímu dvoru a skončit pokutou. Podle expertních odhadů až čtvrt miliardy eur. Juncker minulý týden při své návštěvě v ČR uvedl, že přijímání migrantů je otázkou solidarity. Zároveň však vyloučil spojení této problematiky s příjmem peněz z fondů EU.

Avramopulos dnešním oznámením splnil hrozbu, kterou Česku a oběma dalším středoevropským zemím adresoval už před měsícem. "Jsou to tři členské země, které neudělaly - opakuji, že neudělaly - vůbec nic už déle než rok," upozornil komisař. Maďarsko podle něj nikoho nepřijalo ani neslíbilo žádná místa, Polsko naposledy nabídlo místa v prosinci 2015 a nepřijalo také nikoho. "Co se České republiky týká, tak ta nová místa neslíbila od května 2015 a nikoho nepřijala od srpna 2016," uvedl Avramopulos.

Pro členské státy je přitom právně závazné, aby nová místa nabízely alespoň každé tři měsíce, upozornil komisař EU. Ocenil Slovensko a Rakousko, které naopak nová místa do programu nedávno nabídly.

Avramopulos upozornil, že v rámci jednorázových přerozdělovacích programů se do jiných zemí z Itálie a Řecka dostávají jen prověření žadatelé o azyl s jasným nárokem na mezinárodní ochranu z několika málo konkrétních zemí. Země, které žadatele o azyl nepřebírají, podle něj přispívají k neřízenému pohybu migrantů po EU. "A to jen zvyšuje bezpečnostní rizika," upozornil komisař.

"Přerozdělování, a to chci opět opakovat, není věcí volby. Je to nejen morální povinnost, ale hlavně právní rozhodnutí s právními závazky, o kterém bylo kolektivně rozhodnuto a které musí být kolektivně provedeno," řekl komisař.

"Já to vnímám jako příležitost využít své argumenty," reagoval šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek na rozhodnutí EK zahájit řízení s Českem, Polskem a Maďarskem kvůli kvótám. "Budeme moci vyložit, proč celá tato věc nemá smysl," doplnil.

Systém migračních kvót podle ministra kvůli časovému tlaku neumožňuje dodržet všechny azylové procedury, což zvyšuje bezpečnostní riziko v zemi, která by měla migranty přijmout. Navíc podle něj přijímáním velkého počtu migrantů hrozí riziko vzniku ghett, jako se to stalo v některých městech západní Evropy.

"Země, které prošly jinou historií, mají na svém území statisíce lidí, jejichž integrace se nezdařila. A my bychom byli nuceni vytvářet podobná prostředí, ve kterých jednoho dne zjistíme, že také tu integraci nezvládáme. A pro mě je to zásadní problém bezpečnostní. Já nechci, aby to bylo tak, že tu budou enklávy, do kterých se budete bát chodit," řekl Zaorálek. "Solidarita přece není, že budeme dělat stejné chyby znovu," doplnil.

Za další problém kvót označil to, že by migranti byli nuceni zůstávat v zemích, kde nechtějí být. "My bychom mohli být pokrytci. Mohli bychom pokračovat v potěmkinovské politice, že budeme ty lidi brát, oni nám nakonec stejně utečou jinam, kde chtějí být, a my se budeme tvářit, že máme splněno," řek s tím, že on takovou politiku provozovat nechce.

Česko podle Zaorálka pomáhá k řešení migrační krize jiným způsobem. "Česká republika má určitou strategii. Ta spočívá v tom, že se ze zemí středovýchodní Evropy nejvíc angažujeme v oblastech, které jsou klíčové pro migraci. Zvyšujeme prostředky, které do těch zemí posíláme. Děláme to, abychom ty země pomohli konsolidovat, aby se sem migranti z těch zemí nevalili," řekl.