Praha - Představitelé Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny podepsali 14. prosince 1995 takzvanou Daytonskou dohodu, která ukončila tři a půl roku trvající válečný konflikt na Balkáně.
Dohodu, která byla uzavřena v listopadu 1995 na letecké základně Wright-Patterson u Daytonu v americkém Ohiu, podepsali představitelé zástupci zainteresovaných států v Paříži za přítomnosti padesáti státníků a šéfů mezinárodních organizaci.
Přijali tak zodpovědnost za mír v oblasti. Předmětem smlouvy bylo především poválečné uspořádání a rozdělení politické moci v oblasti.
Hlavním architektem dohody, na jejímž prosazení pracoval tým tehdejšího prezidenta Bill Clintona i Severoatlantická aliance, byl Richard Holbrooke, diplomat světového formátu, který zemřel 13. prosince 2010.
Daytonská dohoda stanovila, že Bosna a Hercegovina, kterou zmítaly etnické konflikty, zůstane i nadále jedním státem, rozdělí se však na dvě poloautonomní republiky - Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou v Bosně a Hercegovině. Obě republiky mají společné instituce, které však mají jen malé pravomoci.
Město Goražde, enkláva bosenských Muslimů, kterou za války obléhali Srbové, zůstalo pod správou Federace.
Sporným územím zůstává pouze distrikt Brčko, který spravují obě entity.
Aby bylo možné zajistit pozitivní vývoj mírového procesu, byl zřízen tzv. Úřad vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu (OHR), který byl vybaven rozsáhlými pravomocemi, včetně rozpouštění politických stran. Prvním vykonavatelem úřadu se stal švédský politik Carl Bildt.
Na dodržování dohody dohlížely také mezinárodní síly SFOR. Jednotky pod patronací NATO operovaly na území Bosny a Hercegoviny v letech 1996 a 2004. Mise se účastnili také čeští vojáci.
Samotný bosenskohercegovinský stát však stále zůstává rozdělený. Jeho politický systém velmi složitý (stejně jako jeho ústava) a poválečnou spolupráci i nadále blokují odlišné zájmy mnohdy v plně nacionalistickém duchu jednotlivých subjektů.
Bosenská válka, která byla nejkrvavějším konfliktem na území Evropy od konce druhé světové války, si vyžádala životy 200 000 lidí. Několik milionů obyvatel země se jejím následkem ocitlo bez domova. Mnoho lidí ze země prchlo.
Související
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
Aktuálně se děje
před 50 minutami
V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem
před 1 hodinou
Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil
před 2 hodinami
FT: NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes svou agenturu
před 3 hodinami
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
před 3 hodinami
Zasažena je Wikipedie, eshopy i BBC. Závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu řeší celý svět
před 4 hodinami
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
před 5 hodinami
Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba
před 6 hodinami
Rusko tvrdí, že je připraveno obnovit rozhovory s Ukrajinou a USA o ukončení války
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení
včera
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
včera
Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup
včera
Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz
včera
Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva
včera
Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní
včera
Trumpův diplomat pochválil v Rusku Putina za jeho humanitární cítění
včera
Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům
včera
Severokorejská státní média zveřejnila v reakci na spekulace o úmrtí fotografie Kim Čong-una
včera
Ruská představa o míru je vítězství. A Trump mu jde stále více na ruku
včera
Itálie kvůli nepokojům nasadí v ulicích Milána stovky vojáků
včera
Francie čelí hluboké společenské i politické krizi. Kořeny ale sahají dál než k nepokojům
Francie čelí hluboké společenské i politické krizi, přičemž nedávné víkendové nepokoje a rozsáhlé rabování ve velkých městech představují pouze viditelný příznak daleko hlubšího problému. Francouzský premiér Sébastien Lecornu otevřeně přiznal, že vláda čelí mimořádně složité situaci, která si vyžádala materiální škody v řádu stovek milionů eur. Země se ocitla v nebezpečné kombinaci pouliční revolty, politické paralýzy a dlouhodobé hospodářské stagnace.
Zdroj: Libor Novák