Praha - Představitelé Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny podepsali 14. prosince 1995 takzvanou Daytonskou dohodu, která ukončila tři a půl roku trvající válečný konflikt na Balkáně.
Dohodu, která byla uzavřena v listopadu 1995 na letecké základně Wright-Patterson u Daytonu v americkém Ohiu, podepsali představitelé zástupci zainteresovaných států v Paříži za přítomnosti padesáti státníků a šéfů mezinárodních organizaci.
Přijali tak zodpovědnost za mír v oblasti. Předmětem smlouvy bylo především poválečné uspořádání a rozdělení politické moci v oblasti.
Hlavním architektem dohody, na jejímž prosazení pracoval tým tehdejšího prezidenta Bill Clintona i Severoatlantická aliance, byl Richard Holbrooke, diplomat světového formátu, který zemřel 13. prosince 2010.
Daytonská dohoda stanovila, že Bosna a Hercegovina, kterou zmítaly etnické konflikty, zůstane i nadále jedním státem, rozdělí se však na dvě poloautonomní republiky - Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou v Bosně a Hercegovině. Obě republiky mají společné instituce, které však mají jen malé pravomoci.
Město Goražde, enkláva bosenských Muslimů, kterou za války obléhali Srbové, zůstalo pod správou Federace.
Sporným územím zůstává pouze distrikt Brčko, který spravují obě entity.
Aby bylo možné zajistit pozitivní vývoj mírového procesu, byl zřízen tzv. Úřad vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu (OHR), který byl vybaven rozsáhlými pravomocemi, včetně rozpouštění politických stran. Prvním vykonavatelem úřadu se stal švédský politik Carl Bildt.
Na dodržování dohody dohlížely také mezinárodní síly SFOR. Jednotky pod patronací NATO operovaly na území Bosny a Hercegoviny v letech 1996 a 2004. Mise se účastnili také čeští vojáci.
Samotný bosenskohercegovinský stát však stále zůstává rozdělený. Jeho politický systém velmi složitý (stejně jako jeho ústava) a poválečnou spolupráci i nadále blokují odlišné zájmy mnohdy v plně nacionalistickém duchu jednotlivých subjektů.
Bosenská válka, která byla nejkrvavějším konfliktem na území Evropy od konce druhé světové války, si vyžádala životy 200 000 lidí. Několik milionů obyvatel země se jejím následkem ocitlo bez domova. Mnoho lidí ze země prchlo.
Související
Rybář nevěřil svým očím. V Chorvatsku útočil žralok
Možná ho viděli i Češi. Na nebi nad Chorvatskem zaujal neobvyklý mrak
Chorvatsko , Karel Srba , bosna a hercegovina
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí.
Zdroj: Jan Hrabě