Praha - Představitelé Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny podepsali 14. prosince 1995 takzvanou Daytonskou dohodu, která ukončila tři a půl roku trvající válečný konflikt na Balkáně.
Dohodu, která byla uzavřena v listopadu 1995 na letecké základně Wright-Patterson u Daytonu v americkém Ohiu, podepsali představitelé zástupci zainteresovaných států v Paříži za přítomnosti padesáti státníků a šéfů mezinárodních organizaci.
Přijali tak zodpovědnost za mír v oblasti. Předmětem smlouvy bylo především poválečné uspořádání a rozdělení politické moci v oblasti.
Hlavním architektem dohody, na jejímž prosazení pracoval tým tehdejšího prezidenta Bill Clintona i Severoatlantická aliance, byl Richard Holbrooke, diplomat světového formátu, který zemřel 13. prosince 2010.
Daytonská dohoda stanovila, že Bosna a Hercegovina, kterou zmítaly etnické konflikty, zůstane i nadále jedním státem, rozdělí se však na dvě poloautonomní republiky - Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou v Bosně a Hercegovině. Obě republiky mají společné instituce, které však mají jen malé pravomoci.
Město Goražde, enkláva bosenských Muslimů, kterou za války obléhali Srbové, zůstalo pod správou Federace.
Sporným územím zůstává pouze distrikt Brčko, který spravují obě entity.
Aby bylo možné zajistit pozitivní vývoj mírového procesu, byl zřízen tzv. Úřad vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu (OHR), který byl vybaven rozsáhlými pravomocemi, včetně rozpouštění politických stran. Prvním vykonavatelem úřadu se stal švédský politik Carl Bildt.
Na dodržování dohody dohlížely také mezinárodní síly SFOR. Jednotky pod patronací NATO operovaly na území Bosny a Hercegoviny v letech 1996 a 2004. Mise se účastnili také čeští vojáci.
Samotný bosenskohercegovinský stát však stále zůstává rozdělený. Jeho politický systém velmi složitý (stejně jako jeho ústava) a poválečnou spolupráci i nadále blokují odlišné zájmy mnohdy v plně nacionalistickém duchu jednotlivých subjektů.
Bosenská válka, která byla nejkrvavějším konfliktem na území Evropy od konce druhé světové války, si vyžádala životy 200 000 lidí. Několik milionů obyvatel země se jejím následkem ocitlo bez domova. Mnoho lidí ze země prchlo.
Související
Chorvaté propustili Čecha z případu smrtícího výbuchu, který nepřežilo dítě
Chorvatsko obnoví povinnou vojenskou službu
Chorvatsko , Karel Srba , bosna a hercegovina
Aktuálně se děje
včera
Americká noční můra pro Německo. Ze zvolení Trumpa nejásají ani Švédové
včera
Ochrana prince Williama a jeho rodiny selhala. Ve Windsoru se loupilo
včera
RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií
včera
Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku
včera
Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové
včera
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
včera
Podezřelý incident v Baltském moři. Podmořský kabel je mimo provoz
včera
Fico se čertí kvůli rozhodnutí Bidena. Jde o militantní krok USA, prohlásil
včera
Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu
včera
Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo
včera
Svět reaguje na rozhodnutí USA o úderech v Rusku. První státy jej uvítaly
včera
Rusko rozpoutalo masakr v Oděse. Zaútočilo na bytovku i univerzitu, 10 mrtvých a desítky zraněných
včera
Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl
včera
Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku
včera
Počasí se zklidnilo, ceny začnu klesat? Potravinářský gigant popsal, co se dnes děje
včera
Počasí: Meteorologové varují před větrem. Pocitovou teplotu srazí dolů
včera
Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi
včera
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
včera
Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?
včera
Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina
Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.
Zdroj: Libor Novák