Brusel/Praha - Česká republika společně například s Polskem či Maďarskem jednoznačně odmítají kvóty pro přijímání uprchlíků. Evropská unie to bere jako provinění proti pravidlům. To stojí za spekulacemi, že se odmítnutí negativně projeví na čerpání evropských dotací. Situaci pro EuroZprávy.cz osvětlili expert na migraci v EU Marco Funk a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.
Evropská unie (EU) se rozhodla řešit migrační krizi tím, že její zátěž bude distribuovat na veškeré členské státy. Přicházející uprchlíky chce přerozdělovat a každý stát by měl přijmout nějaký minimální počet. Některé členské země v čele s Českou republikou však požadavek rázně odmítly. Otázka tedy zní, jaký za "neposlušnost" přijde trest. Hovoří se přitom především o krácení evropských dotačních programů.
„Ačkoliv některé členské státy volaly po propojení mezi relokací uprchlíků a regionálními dotacemi EU, v současné době nad tímto návrhem nepanuje dostatečná shoda,“ uvedl pro EuroZprávy.cz odborník na evropskou migrační otázku z think-tanku European Policy Centre (EPC) Marco Funk.
Podle Funka se sice situace může změnit, ale zdá se, že to spíše není pravděpodobné. „V dohledné budoucnosti se na tom dostatek států pravděpodobně neshodne,“ uklidnil obavy Funk. I přesto však podle něj může hrozit nějaká finanční penalizace.
„I přes to, Česká republika a další země jako Polsko či Maďarsko budou možná muset zaplatit nějakou pokutu,“ upozornil expert. Záleží totiž především na rozhodnutí Evropské komise, která nedávno zahájila proces posuzování, zda se jmenované státy nějak provinily proti evropským stanovám.
Pro výpočet takové pokuty se využívá několik faktorů. Jaká byla důležitost porušených pravidel a jeho dopad. Doba po kterou porušení trvalo a také se bere v úvahu platební schopnost země. Pokuta by vždy měla podle evropského práva mít takovou hodnotu, která konkrétní zemi odradí od opakování prohřešku.
Marco Funk vystudoval evropská studia v Paříži a na Floridě. Jeho hlavním zaměřením v think-tanku EPC je migrace v Evropské unii a její mezinárodní a bezpečnostní aspekty. Dříve pracoval například v Mezinárodní organizaci pro migraci, která sídlí ve Vídni.
Podle české organizace je krácení dotací reálné
„O krácení fondů pro ty země, které vnímají solidaritu jednostranně, se hovoří už delší dobu a to i v souvislosti s očekávaným výpadkem příjmu po odchodu Británie z EU. To jsou země, které by chtěli jen přijímat a ne poskytovat.,“ uvedl pro EuroZprávy.cz ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Postihnout by to tedy mohlo právě ty země, které nejsou solidární třeba s Itálií či Řeckem.
Podle Rozumka je špatně jak přístup České republiky tak Evropské unie. „S postojem českých politiků nesouhlasíme. Přijmout 100 či 200 lidí by nám vůbec nic neudělalo, třeba nezletilých dětí bez doprovodu," tvrdí Rozumek. Prý by to vypadalo mnohem lépe a nikdo by nás neházel do "višegrádského pytle" a naše argumenty by se začaly brát vážně.
Evropská unie by zase měla přestat hrozit trestáním a řízením před Evropskou komisí. „Otázka by neměla rozdělovat. Nechal bych státy nabídnout jejich řešení migrační otázky, třeba výraznou finanční či personální pomoc,“ vysvětlil ředitel OPU, podle kterého je celá debata o uprchlících v ČR uměle vyvolaná a je jich tady naprosté minimum.
„Neměli bychom kvůli tomu riskovat to, že partneři v EU se s námi nebudou bavit a nebudou s námi spolupracovat na třeba mnohem důležitějších tématech,“ dokončil Rozumek.
Související
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
Politico: Evropě hrozí ekonomická apokalypsa
EU (Evropská unie) , dotace , uprchlíci , Marco Funk (think tank) , Česká republika , Martin Rozumek
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek