České republice sankce za odmítnutí kvót nehrozí, tvrdí odborník na evropské právo

Evropská unie (EU) se rozhodla řešit migrační krizi tím, že její zátěž bude distribuovat na veškeré členské státy. Přicházející uprchlíky chce přerozdělovat a každý stát by měl přijmout nějaký minimální počet. Některé členské země v čele s Českou republikou však požadavek rázně odmítly. Otázka tedy zní, jaký za "neposlušnost" přijde trest. Hovoří se přitom především o krácení evropských dotačních programů.

„Ačkoliv některé členské státy volaly po propojení mezi relokací uprchlíků a regionálními dotacemi EU, v současné době nad tímto návrhem nepanuje dostatečná shoda,“ uvedl pro EuroZprávy.cz odborník na evropskou migrační otázku z think-tanku European Policy Centre (EPC) Marco Funk.

Podle Funka se sice situace může změnit, ale zdá se, že to spíše není pravděpodobné. „V dohledné budoucnosti se na tom dostatek států pravděpodobně neshodne,“ uklidnil obavy Funk. I přesto však podle něj může hrozit nějaká finanční penalizace.

„I přes to, Česká republika a další země jako Polsko či Maďarsko budou možná muset zaplatit nějakou pokutu,“ upozornil expert. Záleží totiž především na rozhodnutí Evropské komise, která nedávno zahájila proces posuzování, zda se jmenované státy nějak provinily proti evropským stanovám.

Pro výpočet takové pokuty se využívá několik faktorů. Jaká byla důležitost porušených pravidel a jeho dopad. Doba po kterou porušení trvalo a také se bere v úvahu platební schopnost země. Pokuta by vždy měla podle evropského práva mít takovou hodnotu, která konkrétní zemi odradí od opakování prohřešku.

Marco Funk vystudoval evropská studia v Paříži a na Floridě. Jeho hlavním zaměřením v think-tanku EPC je migrace v Evropské unii a její mezinárodní a bezpečnostní aspekty. Dříve pracoval například v Mezinárodní organizaci pro migraci, která sídlí ve Vídni. 

Podle české organizace je krácení dotací reálné

„O krácení fondů pro ty země, které vnímají solidaritu jednostranně, se hovoří už delší dobu a to i v souvislosti s očekávaným výpadkem příjmu po odchodu Británie z EU. To jsou země, které by chtěli jen přijímat a ne poskytovat.,“ uvedl pro EuroZprávy.cz ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Postihnout by to tedy mohlo právě ty země, které nejsou solidární třeba s Itálií či Řeckem.

Podle Rozumka je špatně jak přístup České republiky tak Evropské unie. „S postojem českých politiků nesouhlasíme. Přijmout 100 či 200 lidí by nám vůbec nic neudělalo, třeba nezletilých dětí bez doprovodu," tvrdí Rozumek. Prý by to vypadalo mnohem lépe a nikdo by nás neházel do "višegrádského pytle" a naše argumenty by se začaly brát vážně. 

Evropská unie by zase měla přestat hrozit trestáním a řízením před Evropskou komisí. „Otázka by neměla rozdělovat. Nechal bych státy nabídnout jejich řešení migrační otázky, třeba výraznou finanční či personální pomoc,“ vysvětlil ředitel OPU, podle kterého je celá debata o uprchlících v ČR uměle vyvolaná a je jich tady naprosté minimum. 

„Neměli bychom kvůli tomu riskovat to, že partneři v EU se s námi nebudou bavit a nebudou s námi spolupracovat na třeba mnohem důležitějších tématech,“ dokončil Rozumek.