Berlín - Vojenské výdaje ve výši dvou procent HDP a více má zatím jen pět členských zemí NATO - USA, Řecko, Británie, Estonsko a Polsko. Německá kancléřka Angela Merkelová trvá na tom, aby i spolková republika zvyšovala výdaje na obranu.
V rozhovoru s televizí Phoenix se ale nezavázala k tomu, že v roce 2024 bude Německo na obranu skutečně dávat dvě procenta hrubého domácího produktu. Právě k tomuto cíli mají podle dohody summitu Severoatlantické aliance z Walesu směřovat všechny státy NATO.
Německo nyní na obranu dává kolem 1,26 procenta HDP. Loni to v absolutní výši bylo 34,3 miliardy eur. Aby spolková republika dvouprocentní cíl splnila, musela by každoroční výdaje na obranu zvednout o zhruba 20 miliard eur.
Sociální demokraté takový nárůst odmítají. "Dvacet miliard eur nebo více dalších výdajů na obranu v příštích letech, to určitě není cíl, který by mnou vedená vláda sledovala," nechal se už dříve slyšet kandidát SPD na kancléře Martin Schulz.
Merkelová to vidí jinak. Německo by podle ní ke dvouprocentním výdajům na obranu směřovat mělo. To, co vláda během funkčního období slíbila, není možné v předvolebním boji brát zpět, řekla dnes v rozhovoru. Německo podle ní musí být spolehlivým partnerem. Zároveň s výdaji na obranu chce Merkelová zvyšovat i výdaje na rozvojovou pomoc tak, aby přesáhly 0,7 procenta HDP.
Česko investuje do obrany kolem jednoho procenta HDP. Vládní koalice se zavázala, aby to do roku 2020 bylo 1,4 procenta HDP a do roku 2024 dvě procenta.
Německá kancléřka se dnes také vyjádřila k napjaté situaci okolo Severní Koreje, když zopakovala, že je nutné ji vyřešit mírově. Měl by se podle ní najít takový formát rozhovorů, který umožní politické řešení. Zpřísnění sankcí vůči KLDR považuje Merkelová za správný krok.
Související
Za Merkelové bylo lépe. Většina Němců si myslí, že se život v jejich zemi zhoršil
Když politici dojí stát kvůli sebepropagaci. Případ Merkelové nápadně připomíná Schillerovou
Angela Merkelová , Německo , Německá armáda , NATO , Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu)
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 1 hodinou
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 2 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 3 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 3 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 4 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 4 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 4 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 4 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 5 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 5 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 5 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 5 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 6 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 6 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 7 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 7 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 8 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 8 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 9 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.
Zdroj: Libor Novák