Berlín - Vojenské výdaje ve výši dvou procent HDP a více má zatím jen pět členských zemí NATO - USA, Řecko, Británie, Estonsko a Polsko. Německá kancléřka Angela Merkelová trvá na tom, aby i spolková republika zvyšovala výdaje na obranu.
V rozhovoru s televizí Phoenix se ale nezavázala k tomu, že v roce 2024 bude Německo na obranu skutečně dávat dvě procenta hrubého domácího produktu. Právě k tomuto cíli mají podle dohody summitu Severoatlantické aliance z Walesu směřovat všechny státy NATO.
Německo nyní na obranu dává kolem 1,26 procenta HDP. Loni to v absolutní výši bylo 34,3 miliardy eur. Aby spolková republika dvouprocentní cíl splnila, musela by každoroční výdaje na obranu zvednout o zhruba 20 miliard eur.
Sociální demokraté takový nárůst odmítají. "Dvacet miliard eur nebo více dalších výdajů na obranu v příštích letech, to určitě není cíl, který by mnou vedená vláda sledovala," nechal se už dříve slyšet kandidát SPD na kancléře Martin Schulz.
Merkelová to vidí jinak. Německo by podle ní ke dvouprocentním výdajům na obranu směřovat mělo. To, co vláda během funkčního období slíbila, není možné v předvolebním boji brát zpět, řekla dnes v rozhovoru. Německo podle ní musí být spolehlivým partnerem. Zároveň s výdaji na obranu chce Merkelová zvyšovat i výdaje na rozvojovou pomoc tak, aby přesáhly 0,7 procenta HDP.
Česko investuje do obrany kolem jednoho procenta HDP. Vládní koalice se zavázala, aby to do roku 2020 bylo 1,4 procenta HDP a do roku 2024 dvě procenta.
Německá kancléřka se dnes také vyjádřila k napjaté situaci okolo Severní Koreje, když zopakovala, že je nutné ji vyřešit mírově. Měl by se podle ní najít takový formát rozhovorů, který umožní politické řešení. Zpřísnění sankcí vůči KLDR považuje Merkelová za správný krok.
Související
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Angela Merkelová , Německo , Německá armáda , NATO , Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu)
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
před 1 hodinou
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
před 2 hodinami
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
před 2 hodinami
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
před 3 hodinami
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
před 4 hodinami
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
před 5 hodinami
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
před 6 hodinami
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
před 6 hodinami
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
před 7 hodinami
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
před 8 hodinami
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Zdroj: Libor Novák