Merkelová trvá na zvyšování výdajů na obranu, Schulz oponuje

V rozhovoru s televizí Phoenix se ale nezavázala k tomu, že v roce 2024 bude Německo na obranu skutečně dávat dvě procenta hrubého domácího produktu. Právě k tomuto cíli mají podle dohody summitu Severoatlantické aliance z Walesu směřovat všechny státy NATO.

Německo nyní na obranu dává kolem 1,26 procenta HDP. Loni to v absolutní výši bylo 34,3 miliardy eur. Aby spolková republika dvouprocentní cíl splnila, musela by každoroční výdaje na obranu zvednout o zhruba 20 miliard eur.

Sociální demokraté takový nárůst odmítají. "Dvacet miliard eur nebo více dalších výdajů na obranu v příštích letech, to určitě není cíl, který by mnou vedená vláda sledovala," nechal se už dříve slyšet kandidát SPD na kancléře Martin Schulz.

Merkelová to vidí jinak. Německo by podle ní ke dvouprocentním výdajům na obranu směřovat mělo. To, co vláda během funkčního období slíbila, není možné v předvolebním boji brát zpět, řekla dnes v rozhovoru. Německo podle ní musí být spolehlivým partnerem. Zároveň s výdaji na obranu chce Merkelová zvyšovat i výdaje na rozvojovou pomoc tak, aby přesáhly 0,7 procenta HDP.

Česko investuje do obrany kolem jednoho procenta HDP. Vládní koalice se zavázala, aby to do roku 2020 bylo 1,4 procenta HDP a do roku 2024 dvě procenta.

Německá kancléřka se dnes také vyjádřila k napjaté situaci okolo Severní Koreje, když zopakovala, že je nutné ji vyřešit mírově. Měl by se podle ní najít takový formát rozhovorů, který umožní politické řešení. Zpřísnění sankcí vůči KLDR považuje Merkelová za správný krok.