Výhrůžky amerického prezidenta Trumpa zasáhnout Severní Koreu "ohněm a zuřivostí" vzbudily opět obavy z jaderného konfliktu. Podle některých analytiků se za poslední roky také zvýšila hrozba nukleární války nad Evropou či indickým subkontinentem. Jaderná světová válka by zničila svět, to všichni víme. Ale co by se stalo s lidmi a životním prostředím v případě malého konfliktu?
Všechno není jen černé. V červnu hlasovalo 122 zemí pro zákaz nukleárních zbraní a experti to vidí jako šanci na restart o odzbrojovací snahy. Zastánci dohody totiž tvrdí, že i omezená lokální nukleární válka by byla katastrofální. Jiní analytici jsou přesvědčení, že by to nebylo zas tak hrozné.
V březnu tohoto roku uvedl expert na jaderné zbraně Matthias Eken, že ničivá sila nukleárních zbraní je "velmi přeháněná" a lidé by měli přestat "hovořit o konci světa a apokalyptických scénářích".
Podle Ekena nejsou jaderné zbraně zdaleka tak nebezpečné a například hlavice o síle 9 megatun shozená na Arkansas by zničila pouhé 0.2% povrchu státu. Dále poznamenal, že v rámci testování bylo na zemi dosud provedeno asi 2 000 jaderných detonací a lidstvo neskončilo. Hrozba pro lidstvo tedy asi nebude tak velká. Jeho odpůrci tvrdě nesouhlasí.
Nukleární válka je válkou proti prostředí
Největší obavy plynou z nejnovějších studii, které si většinou za modelový případ berou potenciální regionální konflikt mezi Pákistánem a Indií, ve kterém by bylo odpáleno zhruba sto hlavic o síle té, která dopadla na konci druhé světové války na japonskou Hirošimu (podle dnešních měřítek malé).
V takovém případě by mohlo během týdne zemřít 20 milionů lidí z přímých efektů exploze, požárů a lokální radiace. To je samo o sobě více smrti, než za celou první světovou válku. Nukleární výbuchy mohou podle analytiků způsobit masivní požáry, ze kterých pak do stratosféry lítá popílek a saze. Podle odhadů by tento modelový konflikt vygeneroval až 6,5 milionu tun těchto nečistot. To by mohlo snížit průměrnou teplotu na Zemi a založit na ekologickou katastrofu, se kterou by se svět vyrovnával desítky let.
Například produkce kukuřice a rýže by začala padat o 10-20% jen v důsledku ochlazení. V konečném důsledku by tak mohly být až 2 miliardy lidí v přímém ohrožení hladomorem. O ekonomických dopadech ani nemluvě. A ačkoliv by byl případný konflikt mezi USA a KLDR menší, dopady by podle některých analytiků byly podobné.
Není třeba zmiňovat, že například neomezený konflikt mezi Ruskem a Američany by vedl k nukleární zimě a pravděpodobně vyhladovění většiny lidstva. Tento scénář však není moc pravděpodobný. Odborníci varují především před tím, že i zdánlivě malá a "bezpečná" nukleární válka by mohla negativně ovlivnit celý svět.
Související
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
Šéf Airbusu: Evropa potřebuje taktické jaderné zbraně, aby se postavila Putinovi
Jaderné zbraně , válka , Severní Korea (KLDR) , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Předpověď počasí na měsíc: Silné mrazy jen tak nezmizí, vrátí se i v únoru
včera
EU a USA připravují rozsáhlý desetiletý plán prosperity na obnovu Ukrajiny za 800 miliard dolarů
včera
Česká diplomacie zemřela. Macinkův mafiánský útok na prezidenta a novináře pohřbívá i demokracii
včera
Brusel počítá se vstupem Ukrajiny do EU v roce 2027. V příštích sto letech to neschválíme, reaguje Orbán
včera
Babiš chce konflikt urovnat. Macinku a Pavla pozval k jednacímu stolu
Aktualizováno včera
Pomsta Pavlovi: Macinka ho za nejmenování Turka nechce pustit na summit NATO. Na tiskovce selektuje novináře
včera
Je přecitlivělý a má brutální komunistickou minulost, prohlásil o Pavlovi Turek
včera
Maďarsko a Slovensko podají žalobu na Evropskou unii
včera
Macinkovými SMS zprávami se zabývá policie
včera
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
včera
Slova Macinky jsou nešťastná, prohlásil Babiš. Jste zbabělec vpálila mu do obličeje TOP09
včera
Pavel hájí zájmy občanů i demokracie. Macinka a Turek se s tím musí smířit a ukončit otravnou kauzu
Aktualizováno včera
Macinka musí ve vládě skončit, zní jednohlasně z opozičních lavic
včera
Diskreditace před zahraničními partnery i světovými médii. Jak Macinka ve zprávách vyhrožoval Pavlovi?
Aktualizováno včera
Pavel obvinil ministra zahraničí Macinku z vydírání
včera
Vůbec nešlo o armádu. Macinka nechtěl dát letouny Ukrajině kvůli Pavlovi, odhalují SMS zprávy
včera
DOKUMENT: Plné znění SMS konverzace Petra Macinky s Petrem Kolářem
včera
CNN: CIA potají spřádá plány na vytvoření trvalé základny ve Venezuele
včera
Zrádné počasí trvá. Meteorologové varují před ledovkou
včera
Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování
Vztah české veřejnosti k nové vládě je v úvodu roku 2026 definován realismem a zaměřením na praktické stránky života. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News se ukazuje, že lidé od kabinetu očekávají především zajištění základních životních jistot. Na vrcholu žebříčku priorit se stabilně drží dostupnost zdravotní péče a bydlení, doprovázené otázkami bezpečnosti a celkovou kondicí ekonomiky. Tématům, která se týkají dlouhodobého chodu státu, jako je modernizace úřadů či mezinárodní postavení, přisuzují občané v tuto chvíli menší naléhavost.
Zdroj: Libor Novák