Přípravy brexitu: Jak se cizinci a Britové chystají na odchod z EU

Londýn - Miliony občanů EU žijící ve Velké Británie s napětím sledovali výsledek loňského referenda - a s vyhlášením výsledků začali panikařit, jak to s nimi dopadne. Rok nejistoty je konečně pryč, když premiérka Theresa Mayová několikrát prohlásila, že v důsledku brexitu nebude žádný občan EU vysídlen ze Spojeného království proti jeho vůli.

Jednání mezi představiteli EU a britskou vládou konečně nabraly nějakou konkrétní podobu, a Mayová je schopná nabídnout přes třem milionům evropským expatům východisko. Kdo žije ve Spojeném království déle jak pět let, může požádat o zvláštní status stálého pobytu a získá tak přístup ke zdravotní péči i sociálnímu systému jako britští občané. Kdo zde žije kratší dobu, bude to mít složitější a dražší, ale po pěti letech si o zvláštní status může požádat taky.Zatímco cizinci ve Velké Británii si můžou oddechnout, čelí Mayová kritice vlastních občanů. Prý se moc věnuje expatům, ale už méně se zajímá o osud více jak milionu Britů žijících v EU. Ti totiž řeší ten samý problém. Premiérka sice několikrát ujišťovala, že k násilnému vysídlení nedojde a že usilovně pracují na dohodě s EU, jak nejméně poškodit Brity v zahraničí. Britská diaspora v EU čítá přes 1,2 milionu občanů, nejvíce jich je ve Španělsku (319 tisíc), Irsku (249 tisíc) a Francii (171 tisíc). Z velké části se jedná o penzisty, kteří se rozhodli na stáří odstěhovat se do ciziny. Těm Mayová slibuje, že z britské strany se pro ně nic nezmění, nadále budou dostávat důchod a další benefity, na které byli doposud zvyklí. Otázka však zůstává, jak se k nim postaví EU. Vyhoštění je nečeká, ale problémy jako přístup k pojištění zůstávají nezodpovězeny. Už dnes je jasné, že brexit bude pro expaty zejména ve znamení omezení volného pohybu. Britům v EU tak například nebude umožněno se odstěhovat do jiné členské země a budou muset zůstat tam, kde se usídlili, nebo se vrátí zpět do Spojeného království.Spousta cizinců v Británii se rozmýšlí, zda mají požádat o zvláštní status, nebo radši odejít zpět do vlasti. Amaia Arietta, bývalá španělská bankéřka, se do Londýna přestěhovala před dvaceti lety se svým francouzským manželem. Založili zde rodinu a dnes vlastní výnosný oděvní podnik. Vždycky si myslela, že v Anglii zestárne. Dnes je vše jinak a Arietta s manželem přemýšlí a přestěhování. "Vím o dalších 7 rodinách, které to už udělaly," tvrdí. Sama si dává rok na rozmyšlenou.

"Před dvaceti lety byl Londýn finančním centrem Evropy, všichni se sem chtěli dostat," říká Arietta. Jenže svůj status může Londýn snadno změnit po otržení od EU. "Všichni jsme trochu nejistí," říká Martin Wilson, původem Angličan, který se s rodinou v roce 2004 přestěhoval do Španělska. Od té doby se jejich děti naučily španělsky a navykly si na kulturu. O návratu do Anglie však neuvažuje. "Bylo by to téměř nemožné, finančně velmi těžké," poukazuje Wilson na skutečnost, že ceny na bydlení v Londýně nepřetržitě stoupají. Wilson jako spousta jiných zvažuje španělské občanství, ale zdejší zákony jsou mnohem přísnější, než co premiérka Mayová nabízí expatům v Británii.Očekávaný brexit trápí nejvíce podniky, kteří nutně potřebují sezónní zaměstnance. Ali Capper a její manžel Richard vlastní přes 200 let starou farmu na ovoce. Během sklizní zaměstnávají přes 70 lidí, původem jsou to převážně pracovníci z Polska, Rumunska nebo Bulharska. Už letos se setkávají s obtížností sehnat zaměstnance. Co bude příští rok nebo rok potom, netuší.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie) Theresa Mayová

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 2 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy