Německé volby změní Evropu? Vše, co o nich potřebujete vědět

Německo bude volit 24. září. Ve volbách se rozhodne, jestli současná kancléřka Angela Merkelová udrží svou pozici a zůstane nejvyšší německou představitelkou i počtvrté v řadě. Merkelové Němci přezdívají "Mutti" - maminka - a vidí v ní určitou jistotu. A jistotou je zřejmě i výhra její strany. Po prudkém propadu s nástupem imigrační krize je nyní zpět navrcholu - mimo jiné díky ekonomickému růstu a nebezpečí za německými hranicemi.

Silný mandát pro Merkelovou je jedním z důležitých kroků k reformě Evropské unie, jejímž hnacím motorem má být právě německá kancléřka společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Němci tak bez nadsázky nerozhodují jen o budoucnosti své země, ale i o celé Evropě.

Které strany kancléřku vyzvou?

Je třeba začít jak jinak než s domovskou stranou Merkelové - CDU a její bavorskou sestrou CSU. Je to hlavní středopravá síla německé politické síly a populární zejména na venkově a u křesťanských voličů. V současnosti je jí přisuzováno kolem 40% hlasů.

Druhá největší strana jsou sociální demokraté SPD. Jsou nejsilnější středolevou stranou a v současnosti také koaliční partner pro CDU. Nejsilnější je v průmyslových částech Německa. Stranu vede bývalý prezident Evropského parlamentu Martin Schulz. V aktuálních odhadech se pohybuje na 23-25%.

Do německého parlamentu by se pak měli dostat ještě další čtyři strany. Die Linke je levicová strana, která vznikla v roce 2007. Nejsilnější je v bývalém východním Německu a doposud nikdy nebyla součástí vlády. Měla by dostat zhruba 9-10% hlasů.

Svobodná demokratická strana (FDP) strávila ve vládě více času, než kterákoli jiná strana, ale v roce 2013 se poprvé ve své historii nedostala do parlamentu. Podporuje podnikání a volný trh. Nyní se jí velmi daří pod novým lídrem Christianem Lindnerem a hlasovat pro ní bude 8-9% voličů.

Zelení už zdaleka nejsou tou silou, kterou bývali, když na začátku tisíciletí vládli po boku SDP. I tak pořád najdou 7-8% voličů. V neposlední řadě je tu pak Alternativa pro Německo (AfD). Radikálně pravicová, euroskeptická a nacionalistická strana, která zřejmě poprvé ve své historii vstoupí do Německého parlamentu. Vnitřní nehody ji však pravděpodobně připravily o zářných 15%, které měla na vrcholu uprchlické krize. Podle průzkumů ji nyní má volit asi 8-9% voličů.

Největší témata zářijových voleb

Angela Merkelová se dlouho těšila velké důvěře a její politika byla široce respektována. Nečekaně otevřený přístup k migrační krizi jí však stál velkou část této důvěry a to i v základně její vlastní strany. Není tak pochyb, že migrace bude jedním z největších témat letošních německých voleb.

Společně s migrací jde ruku v roce bezpečnost, která úzce souvisí s nebezpečím teroristických útoků. CDU dále slíbila snížení daní a plnou zaměstnanost do roku 2025. To SPD se soustřeďuje na rozprostření bohatství a sociální spravedlnost.

Strana Die Linke prosazuje tvrdší regulaci trhu, FDP má jako hlavní body programu snížení daní a větší evropskou integraci. AfD se soustřeďuje na vlasteneckou rétoriku - zachování "tradiční" německé kultury protiimigrační opatření zahrnující například i okamžitou deportaci osob, jejichž žádosti o azyl není vyhověno.

Jak by mohla vypadat vláda?

Pokud by si CDU mohla vybírat, nejraději by vládla s FDP. Šlo by o návrat k známé "Žlutočerné koalici", která vedla Německo celých 16 let pod Helmutem Kohlem. Předvolební průzkumy však naznačují, že taková koalice by nezískala většinu. "Žlutozelená" kombinace (CDU + Zelení) se také nejeví pravděpodobně. Navíc byla už vyzkoušena i na nižší politické úrovni a neklapalo to.

Dostatek hlasů by mohla mít "Žluto-zeleno-černá aliance" (CDU + Zelení + FDP), které se také přezdívá "Jamajka". Ta naopak na regionální úrovni fungovala dobře, ale pro současné potřeby by žádala veliké ústupky ze strany Zelených.

Čistě teoreticky, pokud by se CDU dařilo velmi špatně a SPD velmi dobře, mohla by vzniknout středolevá koalice "Červeno-červeno-zelená" (SPD + Die Linke + Zelení). Taková barevná kombinace v současnosti vládne Berlínu. Možný je i tzv. Semafor ve složení SPD + FDP + Zelení. Vzhledem k průzkumům i rozdílům stran je však vynechání CDU z vlády velmi nepravděpodobné.

Ač by ze zcela pochopitelných důvodů CDU či SPD vládli každá buď sama nebo s podporou jedné menší strany, je možné, že se němečtí voliči rozhodnou znovu dát mandát jedné "velké koalici", která by opět sjednotila dvě největší strany v manželství z nutnosti. Pro úplnost je důležité dodat, že všechny strany vyloučili jakoukoliv možnost spolupráce s AfD.