Konec teroru? Prognóza odborníka je pochmurná

Rekordní zatýkání nestačí

"Pochopitelně, je to stále málo ve srovnání s kampaní Irské republikánské armády (IRA), která si v 70. a 80. letech vyžádala tisíce mrtvých napříč Irskem a Anglií," píše odborník. Dodává, že poslední bombové útoky IRA s podobným počtem obětí se odehrály před čtvrtstoletím, v roce 1992, a pro Brity, kteří se cítili izolováni od  poslední vlny teroru na kontinentu, jde o velmi znepokojivý vývoj.  

Současné období přináší jak útoky pravicových extremistů, jakým byla loňská vražda poslankyně Jo Coxové, tak incidenty s islamistickým motivem typu výbuch v manchesterské aréně, poukazuje Joshi. Dodává, že k nim dochází za situace, která je výzvou pro tajné služby i bezpečnostní složky, protože podle britského ministerstva vnitra bylo za 12 měsíců od června 2016 zatčeno rekordních 379 lidí kvůli napojení na terorismus, což představuje meziroční nárůst o 68%.    

O více než třetinu, na 204, se zvýšil i počet osob vězněných kvůli terorismu, přičemž většinu z nich tvoří islamisté, a co je podle experta nejdůležitější, od roku 2013 bylo zmařeno 19 spiknutí, 6 z nich jen od letošních března, což představuje průměr jedno na měsíc. "Jedním z důvodů tohoto nárůstu teroristické aktivity a zatýkání je mezinárodní situace," vysvětluje Joshi. Připomíná, že již v červnu 2014 se polovina případů řešených britskou zpravodajskou službou MI5 týkala Britů, kteří odcestovali do Sýrie, aby tam válčili za Islámský stát (IS) a další radikální skupiny.

Nejnovější data naznačují, že pouze něco mezi polovinou a třemi čtvrtinami z 850 Britů, kteří takovou cestu podnikli, od té doby bojiště opustilo, a vrátí se tedy ještě více než 200 bojovníků, poukazuje odborník. Doplňuje, že jak IS ztrácí vládu nad městy v Iráku a Sýrii a samozvaný chalífát se rozpadá, jejich příliv do Evropy se zvýší, nároky na hraniční kontroly, sledování, výslechy a stíhání budou růst a MI5 se zhruba 4 tisíci zaměstnanci bude mít na starosti více než 3 tisíce "objektů zájmu".      

"Z nich je jen malá menšina, zhruba 500, aktivně vyšetřována a ještě menší počet aktivně sledován," varuje Joshi. Konstatuje, že by bylo ohromně nákladné, mimořádně vysilující a politicky obtížné sledovat nepřetržitě několik tisíc podezřelých - žádalo by si to nejméně dvě desítky pracovníků na podezřelého-, tudíž se dostáváme k číslu 72 tisíc příslušníků, což je téměř stejně, jaký je stav celé britské armády a žádná moderní demokracie si navíc nemůže dovolit tak nafouklý a dotěrné bezpečnostní složky.

Všechny hrozby se zachytit nepodaří

I kdyby takový přístup byl možný, je třeba mít na paměti, že všichni útočníci z letošního roku - z Manchesteru, Westminsteru a London Bridge - by možná vůbec nebyli vytipováni pro sledování, jelikož se nenacházeli ani v širší kategorii 20 tisíc bývalých "objektů zájmu" a v některých případech byli úřadům zcela neznámí, deklaruje odborník. Dodává, že je sotva možné monitorovat 20 tisíc lidí, když nelze dohlížet ani na 3 tisíce osob, a masové sledování je proto nejen nepřijatelné z demokratických hledisek, ale také nerealizovatelné v praxi.      

Navíc, letošní teroristické události často zahrnovaly primitivní a nepromyšlené způsoby útoku - automobily, dodávky a v případě pátečního pokusu zřejmě amatérské výbušné zařízení, poukazuje Joshi. Uvádí, že ačkoliv Británie těží z přísné legislativy na kontrolu zbraní a díky ostrovní poloze i jejich menšímu pašování přes hranice než ostatní evropské země, IS nabádá své stoupence k jednoduchým akcím.

"Nejméně ve třech případech také útočník operoval sám," zdůrazňuje expert s tím, že tyto faktory tajným službám komplikují zachycování spiknutí, v nichž existuje méně slabých míst, jakými jsou například kontakty se školenými výrobci výbušnin či velké množství zapojených osob. Výzvou pro britské policisty a špiony tak je vytýčení priorit ve velkém množství hrozeb a smíření se s faktem, že některé touto sítí vždy proklouznou, míní Joshi. Dodává, že je proto třeba zabývat se širším ideologickým prostředím, v němž dochází k radikalizaci, a mezinárodním kontextem, který útočníkům umožňuje hledat výcvik, kontakty a inspiraci v zahraničí.

Navzdory slovům amerického prezidenta Trumpa pár hodin po útoku ve stanici Parsons Green je Británie v uvedených oblastech aktivní, zdůrazňuje Joshi. Připomíná, že roční rozpočet na boj s terorismem se meziročně zvýšil o 10% a tajné služby posílí do roku 2021 dalších 1900 příslušníků. "Přesto, (britská) vláda se bude snažit dělat víc. Jak poznamenal ředitel MI5 Andrew Parker, bude to generační výzva, která potrvá roky," píše odborník.