Moskva/Berlín - Americký deník The New York Times se zabývá "tajemstvím německých voleb". Tím by měl být předpoklad, že Rusové nezasáhnou do dnešních parlamentních voleb, ve kterých se očekává vítězství CDU-CSU Angely Merkelové. Ovlivňování se přitom měli Rusové dopustit v případech amerických a francouzských prezidentských voleb.
Podle amerického deníku bylo vysoce pravděpodobné, že Rusové budou mít zájem na tom zasáhnout i do německého volebního procesu. Měli k tomu využít zejména "fake news" a dezinformace, ale také hackerské útoky. "Ale v předvečer volební neděle, Rusové učinili něco nečekaného: prostě zmizeli," stojí v příspěvku. Tzv. trollové se prý stáhli.
Zpravodajské servery informovaly "normálně" a dezinformace výrazněji nezasáhly do předvolební kampaně. Němci jsou podle Sandro Gayckena z Digital Society Institute v Berlíně "téměř zklamaní z toho, že se nic neděje". "Nezaznamenali jsme žádný prokázaný útok. Neočekává se žádný ruský zásah," upřesnil pro deník.
Německé volby jsou totiž podle některých expertů "izolované od vnějších vlivů", kdežto ty americké nikoliv. Německá politická scéna totiž není tak polarizovaná, jako například v USA nebo ve Francii. Dalším rozdílem je, že Němci stále poměrně důvěřují mainstreamovým médiím a sdělovacím prostředkům, stejně jako největším politickým stranám. Američané naopak pokukují po alternativních zdrojích, ke kterým se často dostanou přes sociální sítě twitter nebo facebook.
Někteří odborníci i přesto varují, že Rusové by mohli částečně do voleb zasáhnout. A to prostřednictvím vypuštění 16 gigabytů citlivých informací, které před dvěma lety Kremlem podporovaní hackeři měli odcizit. Podobný scénář jsme mohli vidět ve Francii, kdy v době před volbami unikly některé e-maily kandidáta Emmanuela Macrona.
Zatím se zdá, že Angerla Merkelová obhájí kancléřské křeslo a získá tak čtvrté funkční období. Proč se tedy Rusové drží zpátky? Podle expertů si Rusové spočítali, že v případě Francie nedokázali zabránit vítězství Macrona a v případě vítězství Donalda Trumpa to pro Rusko v podstatě nic pozitivního, co očekávali, nepřineslo. A tak chtějí změnit přístup. Navíc Němci dlouho před volbami o chystaném ruském zásahu mluvili a připravovali se na něj.
"Nedává žádný smysl, aby Rusové zasáhli do voleb prostřednictvím kybernetických akcí, protože to každý očekává," říká Gaycken. "To už dává větší smysl, kdyby falešné zprávy vypustila americká CIA než Rusové," dodal.
Systém německých voleb do jisté míry znemožňuje masivní hackerský zásah v procesu sčítání a vyhodnocení výsledků. Němci totiž využívají při volbě klasické papírové volební lístky a sčítá se výhradně ručně.
Thomas Rid, profesor a specialista na ruské aktivity, dodává, že svět žije v přesvědčení, že pro Rusy je případný hackerský zásah něčím rutinním a zároveň něčím, co má velkou sílu a vliv. Ve skutečnosti tomu tak prý není. Napadnout volby cizího státu je však komplikovaným a složitým procesem, na který se navíc Němci velmi dobře předpřipravili. Očekává se, že Němci budou svou kybernetickou bezpečnost i nadále posilovat, a to nejen kvůli Rusům, ale také kvůli Američanům. Naši sousedé mají stále na paměti kauzu odposlouchávání kancléřky Merkelové ze strany amerických složek národní bezpečnosti za Obamovy éry.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Německo , Rusko , Hackeři , The New York Times
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák