Soumrak nad Angelou Merkelovou: Volby otřásly jejím sebevědomím

Berlín - Německé volby vyhrála dle očekávání Angela Merkelová, přesto důvodů k radosti příliš nemá. Vzestup pravicové Alternativy pro Německo (AfD) znamená převážně protest voličů, a do parlamentů se poprvé od druhé světové války dostala strana, která se netají svým rasismem. Vládu tak čekají čtyři těžkostí a nespokojeností.

Sociální demokraté Martina Schulze byli první, kteří radši dali ruce pryč od další vlády s Angelou Merkelovou. Strana po zveřejnění prvních povolebních odhadů prohlásila, že půjde do opozice, zbývá tak jediná možná trojkoalice s CDU a CSU společně se Zelenými a Svobodnými demokraty.

Martin Schulz na rovinu novinářům řekl, že Merkelová zažila největší propadák. To jsou silná slova od někoho, jehož strana získala jeden z nejhorších volebních výsledků v historii, nicméně špetka pravdy na tom bude. Odborníci také varují, že kancléřka slíbila v kampani lepší Německo, aniž by prozradila konkrétní plány, jak toho dosáhnout. Následující období tak otestuje, zda může splnit svoje sliby.

Politologové upozorňují, že oproti roku 2013 klesla podpora CDU a CSU o více než 20 procent, a přitom čísla hovoří o lepší životní úrovni Němců, než tomu bylo během minulých voleb. Nejen uprchlická krize, ale i otázky spojovány s identitou Němců včetně veřejného přiznání, zda islám k německé kultuře patří, uštědřily Merkelové jisté rány.

Letos se do parlamentů dostalo sedm různých stran, můžeme proto očekávat rozličnost názorů. Příchod AfD nezůstane bez povšimnutí, ti se navíc ani netají tím, že hodlají dále útočit a provokovat větší strany. Oslabení Merkelové taky pozastaví připravované plány na reformu Evropské unie, kterou předložil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Na druhou stranu ale můžeme očekávat větší tlak na členské státy EU v otázkách přerozdělování uprchlíků. Z tábora křesťanských demokratů se ozývá, že za vzestup AfD částečně můžou východní země jako je Česká republika, Polsko nebo Maďarsko, které tak vehementně odmítají přijímání azylantů. Podle nich kdyby Evropa zůstala jednotná, pravice by nikdy tolik neposílila, a teď nastává čas odplaty.

Související

Více souvisejících

Volby v Německu Německo Angela Merkelová EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 5 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 7 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy