Známý finančník přišel s plánem na vyřešení migrační krize. EU musí zvýšit svůj dluh i daně, tvrdí

1. Přijímat určitý počet uprchlíků

Podle Sorose musí  EU a zbytek světa bezpečně a uspořádaně přijmout značný počet uprchlíků přímo z zemí frontové linie. Domnívá se, že pokud by se EU zavázala připustit každý rok jen 300 000 uprchlíků a pokud by tento závazek odsouhlasili i země jinde na světě, většina skutečných žadatelů o azyl by se nepokoušela dosáhnout Evropu nelegálně, protože to by je mohlo diskvalifikovat z  legálního přijetí. Soros si dokonce myslí, že spolu s pomocí přímo v daných státech by už nemuselo vůbec docházet k uprchlickým krizím.

2. Získání kontroly nad hranicemi

Uvědomuje si, že problém ekonomických migrantů by i v takovém idealistickém případě zůstával. Jeho druhým návrhem je proto větší kontrola hranic. Podle něj nic neděsí veřejnost víc než obrazy chaosu vládnoucíhov Itálii a Řecku, kde migranti žijí v špatně organizovaných a improvizovaných táborech. Dobré pověsti EU ani nepřidávají série úmrtí ve Středozemním moři. Soros považuje za velice znepokojivou možnost, že to EU úmyslně dopouští, aby odradila migranty od cesty do Evropy.

Řešení je dle něj jednoduché: poskytnout Řecku a Itálii dostatek finančních prostředků na péči o žadatele o azyl, nařídit námořním silám, aby pátrací a záchranné mise, a přinutit ostatní státy, aby přemístili 60 000 žadatelé o azyl z Řecka a Itálie.

3. Zvýšení rozpočtu EU za pomoci dluhu a daní

Zatřetí, Sororos navrhuje navýšení rozpočtu EU. Současný systém je podle něj chybně postaven na dobrovolných příspěvcích členských států. EU nemůže efektivně plnit svou migrační politiku s rozpočtem sestávajícím z 1,23% součtu HDP svých členů, varuje Soros. Podle jeho propočtů bude EU potřebovat nejméně 30 miliard eur k provedení komplexního azylového plánu, z toho jen vybudování silných hraničních a azylových agentur by mohlo stát okolo 15 miliard eur.

Aby bylo možné z krátkodobého hlediska získat potřebné prostředky, EU se podle Sorose bude muset zapojit do toho, co nazývá „prudkým nárůstem  financování." Podle něj to znamená zvýšení značného množství dluhu a zároveň i nový, větší výběr evropských daní. Soros argumentuje, že právě nyní je nejlepší čas na zvýšení dluhu EU, protože jej zatím má velmi malý vzhledem k velikosti svého rozpočtu a potřebuje jej ke svému přežití, ohroženého možnou separací jejích členských států.

4. Vybudování společných evropských mechanismů pro kontrolu hranic

Finanční prostředky získané dluhovými půjčkami by dle Sorose měla EU využít k vybudování společných evropských mechanismů pro ochranu hranic, zkoumajících žádosti o azyl i určujících, kam je přemístit. Soros se domnívá, že už nyní dochází k mírnému pokroku jako je přijetí právních předpisů pro zřízení Evropské hraniční a pobřežní stráže či přebírání agendy řeckých úřadů zkoumajících žádosti o azyl Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO). Přesto ale podle něj je stále mnoho toho, co je třeba projednat, zvláště vyřešit velkou zátěž, které mají země, kam jako prve přicházejí uprchlíci.    

5. Vybudování mechanismu přemisťování uprchlíků

Jakmile budou uprchlíci uznáni, musí existovat mechanismus pro jejich přemístění v rámci Evropy dohodnutým způsobem, myslí si Soros a dodává, že by ani uprchlíci ani členské státy neměly být do těchto přesidlovacích programů nuceni. Klíčové rolí v těchto přesidlovacích programech dle něj hrají místní komunity, jejichž humanitární akce měly být zmařeny národními vládami. EU i tyto národy by měly těžit z nevyužité dobré vůle občanů EU, naznačuje Soros.

 6. Zvýšit podporu cizím zemím hostícím uprchlíky

Soros lobuje za zvýšení podpory těm cizím zemím, které hostí uprchlíky. Tato podpora by měla být částečně finanční, aby země jako Jordánsko měly prostředky pro poskytnutí uprchlíkům adekvátní vzdělání, bydlení, odbornou přípravu a zdravotní péči,  a částečně by měla mít formu obchodních preferencí, aby tyto země mohly zaměstnávat jak uprchlíky, tak svou vlastní populaci.

7. Nutnost vidět přínosy ekonomické migrace

Ve svém posledním bodě, Soros považuje za nutné, aby si Evropa uvědomila prospěch ekonomické migrace a vytvořila pro ní prostředí. Angela Merkelové se dle něj o to částečně pokusila, podcenila ale sílu náhlého příchodu značného množství lidí. Soros kritizuje EU, že na to reagovala diskriminací ekonomických migrantů. Podle něj však výhody plynoucí z migrace široce převyšují náklady na integraci přistěhovalců. Je proto potřeba i ekonomickým migrantům dát šanci, vyzývá Soros.