Katalánskem to nekončí, i další evropští separatisté chtějí svou zemi

Barcelona - Katalánci nejsou jediní, kteří by rádi měli svůj autonomní stát. Uskutečněné referendum můžu způsobit efekt domina, kdy i ostatní nezávislá hnutí v Evropě se začnou znova hlásit o slovo. Španělský pokus násilně potlačit hlasování přitom v Unii vyvolává otázky, zda v této země skutečně funguje demokracie.

"Násilí není odpovědí," napsal na Twitter belgický premiér v reakci na policejní zásahy vůči hlasujícím. Přestože je španělská vláda kritizována za svůj postoj, bohužel vysílá do Evropy vzkaz, jak to bude vypadat v jednotlivých zemích, kde separatisté dostanou až příliš mnoho moci.

Ve skutečnosti nikdo neočekává, že rozepře skončí po referendu. Naopak s důsledky se nejen ve Španělsku, ale i v celé Evropě budou muset ještě poprat. Samotný Madrid pamatuje na nechvalnou ETU, která operovala v Baskicku, v autonomním společenství na severu Španělska. Zde sice před lety došlo k odzbrojení teroristické skupiny, která zavinila stovky úmrtí a tisíce zraněných, a ke zklidnění celé situace. Jenže Baskové nezapomněli a mladí se nyní ve světle Katalánska můžou cítit silně opomenutí a znevýhodnění.

Problémy však zdaleka překračují hranice Španělska. ETA měla údajně i vazby na IRU, která touží po nezávislém Irsku. Na severu Itálie existuje i hnutí The Lega Nord a v menší míře se hovoří i o nespokojenosti konzervativních Bavořanů. Ti sice odtržení od Německa nechtějí, ale jejich odpor může vážně narušit politickou unii CSU a CDU pod záštitou kancléřky Angely Merkelové.

Mnoho skupin skupin na rozdíl od Katalánska nevedou vážné řeči o rozdělení, všechny ale pojí je stejná nechuť a nedůvěra vůči centrální vládě. Předvolební průzkumy přitom naznačovaly, že většina obyvatel Katalánska si nepřeje odtržení od Španělska, ale velmi špatně snášeli diktát z Madridu. Stojí za tím i fakt, že španělská vláda se zdá Kataláncům příliš vzdálená, mluví jiným jazykem, dokonce i kultura je odlišná. Pracujícím se zase nelíbí nespravedlivé zdanění, kdy z regionu odchází mnohem víc peněz, než co na oplátku získají.

Pokusy centrální vlády narušit hlasování třeba i násilím přitom nahrávají především separatistům. Těm vyhovuje, když se ve společnosti prohlubuje nenávist vůči vládě, ale i třeba islámofóbie a další populistické nálady. Co lidem vadí nejvíc, je právě udržování statusu quo. Premiér Mariano Rajoy tak udělal zásadní chybu, když zůstával neoblomný. Ztratil nejen podporu voličů, ale zády se k němu obracejí už i ostatní evropští lídři.

Související

Více souvisejících

Katalánsko Španělsko referendum

Aktuálně se děje

před 41 minutami

včera

Vít Rakušan

Rakušan vyjednal pro policisty ještě tisícikorunu navíc

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) představil zástupcům odborů bezpečnostních sborů parametry plánovaného růstu platů policistů a hasičů pro příští rok. Nad rámec už schválených 1500 Kč získá každý policista i hasič dalších 1000 Kč jako součást stabilizačního příspěvku, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. 

včera

včera

včera

včera

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

včera

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

včera

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

včera

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

COP29 se změnil v prezidentskou one man show. Alijev přítomným vyráží dech

Ázerbájdžán, hostitel letošní globální klimatické konference COP29, přitahuje pozornost neobvyklým chováním svého prezidenta Ilhama Alijeva. Místo snahy o hledání konsensu mezi téměř 200 zeměmi zahájil Alijev summit ostrou kritikou západních zemí a slovy o „pokrytectví“. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy