Může být Katalánsko samostatným státem? K úspěchu mu pár věcí chybí

Z politického hlediska mají státní vlajku, fungující parlament i prezidenta. Mluví vlastním jazykem, funkční policii, televizní vysílání a dokonce i malá "ambasády" v zahraničí, které mají přispět ke spolupráci v oblasti zdravotnictví a školství. Na druhou stranu nedostatky jsou zejména ve finančnictví, které má pod vládou centrální vláda, hranice, obranu a samostatné mezinárodní vztahy.

Kampaň za nezávislost stojí na heslu, že jsou Katalánci okrádání Madridem. Do jisté míry je to pravdou, region s 16 procenty obyvatelstva vytváří až 19 procent HDP a odchází z něj víc než čtvrtina španělského exportu. Mají stabilní turismus, návštěvníci sem jezdí častěji než do jiných částí země, Barcelona zase funguje jako důležitý evropský přístav.

Podle údajů z roku 2014 odvedlo Katalánsko na daních 10 miliard eur víc, než co se jim zpětně dostalo. Obyvatelstvo se tak těší, že po nezávislosti zůstanou peníze uvnitř státu. Jenže tenhle přebytek by velmi rychle spolkly instituce, které budou potřeba po odtržení zařídit. Velký je i dluh provincie. K letošnímu roku mají schodek přes 77 miliard eur, skoro 52 miliard pak dluží centrální vládě.

Španělsko jako celek bylo velmi vážně ohroženo finanční krizí, v roce 2012 tak zavedla vláda speciální fond, ze kterého si regiony mohou půjčovat peníze. Katalánsko toho využívá dodnes a jejich státní dluh tak narůstá. Po nezávislosti by nejen přišlo o finanční podporu, zajisté budou muset svůj dluh i splatit.

Španělsko bude ztrátou Katalánska mnohem více postižené než region, ale pozice regionu taky není záviděníhodné. Důležitou otázkou tak zůstává, jak se k tomu postaví Evropská unie i svět. Nejen, že jeho nezávislost nebude uznána, nemá ani šanci na to, stát se součástí jakýkoliv mezinárodních společenství. Zatímco ekonomická situace provincie je momentálně dobrá, do pár let by se bez vazeb a smluv mohla hluboko propadnout.