NATO se zlobí, nesouhlasí s udělením Nobelovy ceny za mír

Jens Stoltenberg v pátek také odsoudil Mezinárodní smlouvu o zákazu jaderných zbraní, o jejíž prosazení se snaží právě ICAN. Tři světové jaderné velmoci přitom patří mezi členy NATO - Francie, Velká Británie a Spojené státy. Na shromáždění OSN se v červenci 2017 122 států přihlásilo k podpoře zákazu, jediné Nizozemí zvedlo ruku proti a zbytek zejména evropských zemí se hlasování protestně nezúčastnilo.

Nobelův výbor v prohlášení uvedl, že ICAN dostala ocenění za upozorňování na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení smluvního zákazu takových zbraní". Stoltenberg v reakci řekl, že chválí snahu o dosažení mezinárodní bezpečnosti, ale samotná smlouva o zákazu jaderných zbraní je špatná a naopak by mohla mír narušit, protože tu vždy budou státy, které mezinárodní dohody nedodrží.

"NATO by mělo sloužit k tomu, aby udržel světový mír a vytvořil takové podmínky, kdy už nebude potřeba jaderných zbraní," oznámil Stoltenberg s tím, že v tomhle je jejich snažení za jedno s ICAN. "Ale zákaz jaderných zbraní nás blíže k tomuto cíli nedovede, naopak roky snažení příjdou nazmar," dodává generální tajemník. Podle něj současná hrozba nedovoluje členům NATO zachovat se jinak, než zachovat svůj nukleární arzenál.

Letos bylo na Nobelovu cenu za mír nominováno 318 kandidátů, mezi nimiž bylo 215 jednotlivců a 103 organizací. Za favority byla pokládána i šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, která pomohla v roce 2015 vyjednat dohodu s Teheránem o omezení jaderného programu, bývalý šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Mezi dalšími spolufavority figurovali papež František, dobrovolní záchranáři v Sýrii přezdívaní Bílé helmy nebo Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).