Brusel - Občas se zdá, že cizí oko toho vidí víc než lidé, kteří žijí každý den uprostřed evropské politické nejistoty. Ve studii s názvem “Fractured Continent: Europe’s crises and the fate of the West,” se bývalý novinář pro Washington post William Drozdiak rozhodl podívat na věci, které dnes rozkládají Evropskou unii. Jako viníky jmenoval tři věci - společnou měnu euro, nekontrolovaný Schengenský prostor a vstup zemí z bývalého Východního bloku.
"Dneska se sen o evropské jednotě vytrácí a budoucnost kontinentu je nejistá," tvrdí Drozdiak, který tím odporuje prezidentovi Evropské komise, Jean-Claude Junckerovi. Evropský politik tvrdí, že EU nabrala druhý dech a nyní si užívá spolehlivého větru, který evropskou společnou loď žene opět kupředu. Podle Drozdiaka má však Evropa starého démona, a tím je nacionalismus.
Novinář připomíná, že Evropská unie má jeden dlouhodobý, hluboko zakořeněný problém, který ani po tolika letech nedokázala vyřešit. Tím je zlozvyk dosáhnout ambiciózních cílů za pomoci nepříliš důkladně připravených návrhů, které se na poslední chvíli zformulovaly díky kompromisu. Dále zde chybí jakýkoliv záchranný scénář pro případ, že by se věci nevydařily tak, jak poslanci plánují.
Vidět to bylo v případě zavedení společné měny euro, aniž by měla Evropa fiskální unii nebo věřitele poslední instance. Chybou bylo i otevření vnitřních hranic bez spolupráce na obraně těch vnějších, nebo přijetí členů ze zemí bývalého Sovětského bloku, přičemž se nepočítalo s tím, že by Rusko mohlo být proti. Historie fungování EU je podle Drozdiaka plná optimistické naivity a nepřipravenosti pro plán B.
Drozdiak tvrdí, že nyní stoji Evropská unie na rozcestí, kdy jedna chyba může vést k rozpadu společenství, čímž by na starém kontinentu zavládl chaos a konflikt. Ta optimističtější verze by ovšem znamenala, že EU přežije a bude stabilnější, než kdy dřív. Novinář upozorňuje, že ať už se Evropa vydá jakýmkoliv směrem, jedno je jasné - klíčovým hráčem zde bude Německo.
Jenže Angela Merkelová se vedoucí role nechce zhostit, i když ji nyní de facto už zastává. Pro německou ekonomiku by to byla velká zátěž, kancléřčin úřad by navíc musel nést zodpovědnost za celou Evropu, na což není připravená. Nepomáhá ji ani to, že v Evropě nemůže naleznout spolehlivého silné partnera. Velká Británie se už vyslovila pro odchod a Francie i přes snahy Emannuela Macrona se stále utápí ve vlastních problémech.
Francouzská slabost se nakonec stala problémmem celé Evropy a hlavně Německa. Podle Drozdiaka zde dobře platí anekdota, při které bývalý prezident Nicolas Sarkozy přišel za německou kancléřkou a řekl jí: "Angelo, my jsme byli stvořeni k tomu spolu vycházet. Společně jsme hlava a nohy Unie." Na to mu však Merkelová odpověděla: "Ne, Nicolasi. Vy jste hlava a nohy. Já jsem banka."
Tento starý vtip popisuje dobře i současnou situaci, kdy Emannuel Macron má grandiózní plány na reformu spolku, avšak se podotýká s nedostatkem financí. Nezbývá tak nic jiného, než se obrátit na Německo, pokud chce francouzský prezident uspět.
Drozdiak pak dále připomíná, že nacionalismus je další problém, který Evropa nedokáže odstranit. Nejenže země bývalého Východního bloku mají o Unii jiné představy než západní členové, ohniska konfliktu se vytváří i v anglo-saském světě, což nezahrnuje pouze Velkou Británii, ale částečně je tady vidět i ustávající podpora Spojených států.
Vzestup pravicových stran v poslední době jsou jedinečnou ukázkou toho, že ani Německo není imunní vůči nacionalistickým vlnám. A s tím se samozřejmě dostává i do popředí otázka, jaká je vlastně evropská identita a zda do ní patří islám či ne. Muslimové však nejsou jediným špatným prvkem, předvolební kampaně v Německu či Rakousku zdůrazňovaly, že zde existuje "německá" a "rakouská" identita, kterou je potřeba chránit, není zde žádná "evropská".
I největší hráči v Unii tak sami propadají tomu, že "jednotná" Evropa znamená "rozdílná". Na starém kontinentě je směs nejrůznějších kultur z odlišnými tradicemi, velkou chybou by tak bylo zničit tuto diverzi. Jenže EU zatím nemá plán na to, jak by mohlo fungovat i bez jednoty. Čeká teda společenství zánik, nebo se podaří krizi společně ustát?
Související
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev
EU (Evropská unie) , Evropské hodnoty , Angela Merkelová , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 42 minutami
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
před 1 hodinou
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 3 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 4 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 5 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 6 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 8 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
včera
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
včera
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
včera
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
včera
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
včera
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
včera
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.
Zdroj: Libor Novák